Soud řeší žalobu Marešové na bulvár. Za označení "sestra smrt" chce miliony

Praha - Soud dnes začal projednávat žalobu zdravotní sestry Věry Marešové na mediální dům Czech News Center (CNC). Žena požaduje po vydavateli deníků Blesk nebo Aha 4,8 milionu korun za články, které ji v době jejího stíhání kvůli úmrtím pacientů v rumburské nemocnici označovaly mimo jiné jako "sestru Smrt". Kvůli nerespektování presumpce neviny Marešová žaluje i další vydavatelství, celkem se domáhá zhruba 35 milionů korun.

Žena čelila obžalobě z toho, že v letech 2010 až 2014 podávala pacientům v rumburské nemocnici silné dávky draslíku, po kterých jim selhalo srdce. Byla obviněna z šesti vražd, soudy ji však pravomocně osvobodily - nepodařilo se totiž prokázat, že se skutky vůbec staly.

Marešová tvrdí, že společnost CNC se její kauze věnovala ve 266 článcích, přičemž ve 167 z nich údajně zasáhla do jejích osobnostních práv, což žena dokládá mediální analýzou. "Pokládáme to za masivní číslo. Tento poměr svědčí o nezájmu žalovaného o to, jaký obsah v jeho denících vychází a jak se dotýká práv osob, o kterých informuje," konstatoval právní zástupce Marešové Jan Poláček.

Právník zdůraznil, že CNC je jedním z nejsilnějších hráčů na českém mediálním trhu a že jeho články o Marešové, které měly být zpravodajské, šířily nenávist už jen svými titulky - například "Jak sestra smrt zabíjela". K požadované částce Poláček uvedl, že nepřevyšuje denní výnos CNC z prodeje periodik.

Zástupce žalované CNC Jiří Urbánek žalobu odmítl. Články podle něj zpočátku kauzy vyznívaly "objektivně negativně" ve shodě s tvrzením lékaře z rumburské nemocnice, který uvedl, že tam po podání draslíku zemřela pacientka. Tvrzení v jednotlivých článcích je tak podle právníka nutné vnímat v kontextu jednotlivých fází kauzy, nikoliv izolovaně. "Jednalo se o trestní věc, která byla velmi sledována. Zájem veřejnosti o tuto kauzu byl pochopitelný, a proto byla informována masivně," podotkl.

Marešová dnes k Obvodnímu soudu pro Prahu 7 nedorazila. Zřejmě však přijde k příštímu jednání 6. prosince, protože její právník navrhl soudci, aby ji k věci vyslechl.

Odškodnění požaduje Marešová i po vydavatelstvích Mafra (6,7 milionu korun), Economia (dva miliony), VLM (2,6 milionu), dále po televizi Nova (12 milionů) a Prima (6,7 milionu). VLM částečně uznalo chybu, Marešové se ještě před zahájením soudního jednání omluvilo a zaplatilo 100.000 korun. Další vydavatelství pochybení odmítají. Například Mafra v minulosti uvedla, že v rámci zpravodajství o kauze Marešové její novináři dodrželi zásadu presumpce neviny.

Za své nezákonné stíhání a za ztížení společenského uplatnění se Marešová v jiném řízení domáhá odškodného od státu ve výši pěti milionů korun. V květnu u soudu řekla, že obvinění stále pociťuje jako velkou křivdu. Proces jí způsobil zdravotní, psychické i společenské problémy. Kvůli shánění nové práce i přístupu lidí se musela odstěhovat z Rumburku.

Související

Soud, ilustrační foto

Zdravotní sestra Marešová se ve sporu s TV Nova obrátila na Ústavní soud

Zdravotní sestra Věra Marešová se obrátila na Ústavní soud (ÚS) ve sporu o odškodnění s TV Nova. Za informování televize o jejím případu vysoudila 1,2 milionu korun, nárokovala ale vyšší částku, konkrétně 12 milionů. Dovolání Marešové letos zamítl Nejvyšší soud. Ústavní stížnost, jejíž podání je patrné z justiční databáze, znamená poslední šanci na změnu verdiktu.
Soud, ilustrační foto

Marešová stáhla žalobu na Economii, s vydavatelstvím se dohodla

Zdravotní sestra Věra Marešová stáhla žalobu na vydavatelství Economia, ve které se domáhala odškodného za to, že při informování o jejím případu novináři nerespektovali presumpci neviny. Na dotaz ČTK to uvedl Obvodní soud pro Prahu 8, který se měl žalobou zabývat. Podle právníka Marešové Jana Poláčka a mluvčího Economie byla uzavřena mimosoudní dohoda, podrobnosti ale strany nezveřejnily.

Více souvisejících

Věra Marešová (zdravotní sestra z Rumburku) blesk Media soudy

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Předávání cen Český lev

Začalo předávání filmových cen Český lev

V pražském Kongresovém centru se právě rozbíhá slavnostní večer, během kterého se budou rozdávat prestižní sošky Českých lvů za nejlepší filmové a televizní projekty uplynulého roku. Celým ceremoniálem diváky u televizních obrazovek provází Bianca Cristovao. Tato známá stand-up komička se role moderátorky přímého přenosu České televize ujala úplně poprvé.

před 1 hodinou

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

před 3 hodinami

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

před 4 hodinami

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 12 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 13 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy