Soud řeší žalobu Marešové na bulvár. Za označení "sestra smrt" chce miliony

Praha - Soud dnes začal projednávat žalobu zdravotní sestry Věry Marešové na mediální dům Czech News Center (CNC). Žena požaduje po vydavateli deníků Blesk nebo Aha 4,8 milionu korun za články, které ji v době jejího stíhání kvůli úmrtím pacientů v rumburské nemocnici označovaly mimo jiné jako "sestru Smrt". Kvůli nerespektování presumpce neviny Marešová žaluje i další vydavatelství, celkem se domáhá zhruba 35 milionů korun.

Žena čelila obžalobě z toho, že v letech 2010 až 2014 podávala pacientům v rumburské nemocnici silné dávky draslíku, po kterých jim selhalo srdce. Byla obviněna z šesti vražd, soudy ji však pravomocně osvobodily - nepodařilo se totiž prokázat, že se skutky vůbec staly.

Marešová tvrdí, že společnost CNC se její kauze věnovala ve 266 článcích, přičemž ve 167 z nich údajně zasáhla do jejích osobnostních práv, což žena dokládá mediální analýzou. "Pokládáme to za masivní číslo. Tento poměr svědčí o nezájmu žalovaného o to, jaký obsah v jeho denících vychází a jak se dotýká práv osob, o kterých informuje," konstatoval právní zástupce Marešové Jan Poláček.

Právník zdůraznil, že CNC je jedním z nejsilnějších hráčů na českém mediálním trhu a že jeho články o Marešové, které měly být zpravodajské, šířily nenávist už jen svými titulky - například "Jak sestra smrt zabíjela". K požadované částce Poláček uvedl, že nepřevyšuje denní výnos CNC z prodeje periodik.

Zástupce žalované CNC Jiří Urbánek žalobu odmítl. Články podle něj zpočátku kauzy vyznívaly "objektivně negativně" ve shodě s tvrzením lékaře z rumburské nemocnice, který uvedl, že tam po podání draslíku zemřela pacientka. Tvrzení v jednotlivých článcích je tak podle právníka nutné vnímat v kontextu jednotlivých fází kauzy, nikoliv izolovaně. "Jednalo se o trestní věc, která byla velmi sledována. Zájem veřejnosti o tuto kauzu byl pochopitelný, a proto byla informována masivně," podotkl.

Marešová dnes k Obvodnímu soudu pro Prahu 7 nedorazila. Zřejmě však přijde k příštímu jednání 6. prosince, protože její právník navrhl soudci, aby ji k věci vyslechl.

Odškodnění požaduje Marešová i po vydavatelstvích Mafra (6,7 milionu korun), Economia (dva miliony), VLM (2,6 milionu), dále po televizi Nova (12 milionů) a Prima (6,7 milionu). VLM částečně uznalo chybu, Marešové se ještě před zahájením soudního jednání omluvilo a zaplatilo 100.000 korun. Další vydavatelství pochybení odmítají. Například Mafra v minulosti uvedla, že v rámci zpravodajství o kauze Marešové její novináři dodrželi zásadu presumpce neviny.

Za své nezákonné stíhání a za ztížení společenského uplatnění se Marešová v jiném řízení domáhá odškodného od státu ve výši pěti milionů korun. V květnu u soudu řekla, že obvinění stále pociťuje jako velkou křivdu. Proces jí způsobil zdravotní, psychické i společenské problémy. Kvůli shánění nové práce i přístupu lidí se musela odstěhovat z Rumburku.

Související

Soud, ilustrační foto

Zdravotní sestra Marešová se ve sporu s TV Nova obrátila na Ústavní soud

Zdravotní sestra Věra Marešová se obrátila na Ústavní soud (ÚS) ve sporu o odškodnění s TV Nova. Za informování televize o jejím případu vysoudila 1,2 milionu korun, nárokovala ale vyšší částku, konkrétně 12 milionů. Dovolání Marešové letos zamítl Nejvyšší soud. Ústavní stížnost, jejíž podání je patrné z justiční databáze, znamená poslední šanci na změnu verdiktu.
Soud, ilustrační foto

Marešová stáhla žalobu na Economii, s vydavatelstvím se dohodla

Zdravotní sestra Věra Marešová stáhla žalobu na vydavatelství Economia, ve které se domáhala odškodného za to, že při informování o jejím případu novináři nerespektovali presumpci neviny. Na dotaz ČTK to uvedl Obvodní soud pro Prahu 8, který se měl žalobou zabývat. Podle právníka Marešové Jana Poláčka a mluvčího Economie byla uzavřena mimosoudní dohoda, podrobnosti ale strany nezveřejnily.

Více souvisejících

Věra Marešová (zdravotní sestra z Rumburku) blesk Media soudy

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová byla ve čtvrtek při tiskové konferenci přistižena, jak přijímá telefonát, během kterého jí mužský hlas nařídil, aby se zdržela komentářů k údajnému raketovému útoku na Ukrajinu. Uvedl to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy