Hodnoty Čechů? Vliv komunismu je stále markantní, obavy z uprchlíků vyhrocené

Podle Petry Anýžové je stále patrný vliv komunistického režimu na hodnotové nastavení společností v postkomunistických státech. V západních a severských zemích je podle výzkumu míra podpory konzervativních hodnot nízká a orientace na druhé lidi vyšší, zatímco u zemí střední a východní Evropy je to naopak. Polsko a Španělsko se pak jako nábožensky založené země vykazují vysokou mírou obojího.

"Česká společnost překvapuje extrémně nízkými hodnotami univerzalismu a benevolence, což značí nedocenění principů rovnosti, všeobecné tolerance a orientace na kolektivní zájmy," uvedla Anýžová.

V hodnotách orientovaných na individuální zájmy se česká společnost blíží evropskému standardu, z hlediska kolektivních zájmů se ale podprůměrnou orientací na druhé osoby zcela vzdaluje i nejbližším kulturním a geografickým sousedům.

Postoje české společnosti k mezinárodní migraci podle Dity Čermákové nejsou až tolik výjimečné. Téměř 60 procent Evropanů očekává v souvislosti s migračními toky nárůst kriminality. "V evropských zemích neplatí úměra: čím více migrantů, tím pozitivnější vztah k migraci a naopak," uvádí zpráva s tím, že migrační populace v Česku je jednou z nejmenších, obavy občanů z dopadů ale patří k nejvyšším. Obecně míra pocitu bezpečí u Čechů stále je jednou z nejnižších v Evropě, ačkoli mírně roste.

Podle Renaty Topinkové se ukazuje, že úroveň sociální důvěry má dopad na pocit bezpečí či spokojenost se životem, ale i na subjektivní hodnocení zdravotního stavu. "Nízká míra sociální důvěry je jedním z dědictví komunismu, které sdílíme s ostatními postkomunistickými zeměmi," píše se ve zprávě.

Další podobnost lze podle analýzy vysledovat v tom, jak obyvatelé chápou a hodnotí demokracii. "V otázce vnímání demokratických hodnot lze konstatovat, že úzce souvisí s kulturně-historickým kontextem dané země a odráží hodnotové nastavení společnosti," poznamenala Jaroslava Pospíšilová.

Spokojenost s demokracií nesouvisí podle Kláry Vlachové pouze s výkonem demokratických institucí. Státy, kde poklesla spokojenost, jsou podle zprávy až na výjimky zeměmi eurozóny, které byly po roce 2009 zasaženy dluhovou krizí.