Hasička vyhrála právní bitvu. Dostala padáka kvůli přivýdělku, NSS se jí zastal

Hasička si na živnostenský list přivydělávala 14.000 korun ročně jako účetní pro společenství vlastníků v bytovém domě, v němž bydlela. Porušila tak zákaz podnikání, který předepisuje zákon o služebním poměru. Výjimky ze zákona mohou interním předpisem vymezovat ředitelé sborů.

Už dříve se NSS obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení části zákona, která dává ředitelům zmocnění určit výjimky ze zákazu podnikání. Ústavní soud návrhu vyhověl, nicméně sporné ustanovení zrušil až s platností od poloviny příštího roku.

NSS přesto dosud platnou normu na posuzovaný případ neaplikoval. Dospěl k závěru, že drobná výdělečná činnost spočívající ve vedení účetnictví pro bytový dům, v němž žena bydlí, nemohla ohrozit řádný výkon a pověst hasičského sboru.

"Propuštění stěžovatelky ze služebního poměru jen z tohoto důvodu sice bylo formálně zákonné, ale zjevně nespravedlivé, nemohli jsme je proto potvrdit," uvedl předseda senátu Tomáš Langášek. Přivítal také zásah Ústavního soudu, podle kterého lze základní právo podnikat omezit jen přímo zákonem, nikoliv vnitřním předpisem ředitele bezpečnostního sboru.

"Právo podnikat je základním právem chráněným ústavou. Podle Listiny základních práv a svobod zákon může toto právo u policistů, vojáků a hasičů omezit, nemůže je však zcela zrušit. Parlament nelze obcházet a ani sám Parlament se nemůže své odpovědnosti za zákonodárství zbavit tím, že přenese svou zákonodárnou moc na jiné exekutivní orgány," uvedl Langášek.

Ustanovení zůstává v platnosti do konce června 2019, aby bylo možné právní úpravu uvést do souladu s nálezem ústavních soudců. Okamžité zrušení by znamenalo právní nejistotu, zdůraznila v září ústavní soudkyně Milada Tomková. V mezidobí musí správní soudy ve sporných případech nacházet spravedlivou rovnováhu mezi zájmem na řádném výkonu služby a právy příslušníků bezpečnostních sborů.