Odškodné za mrtvé horníky: Firma OKD začala pozůstalým vyplácet peníze

Společnost OKD zahájila ve spolupráci s firmami Alpex a Polalpex vyplácení odškodného pozůstalým po hornících, kteří před Vánoci zahynuli při výbuchu metanu v Dole ČSM Sever ve Stonavě na Karvinsku. Manželky a nezaopatřené děti havířů dostanou jednorázové odškodnění ve výši 240.000 korun na osobu. Budou dostávat také renty. ČTK to dnes sdělil v tiskové zprávě mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

Při neštěstí, které se stalo loni 20. prosince, přišlo o život 13 horníků. Bylo mezi nimi 12 Poláků a jeden Čech. Vynést z dolu se zatím podařilo jen čtyři mrtvé, devět těl dosud zůstává pod zemí, protože zasažené místo je uzavřené a zatím se tam stále nelze dostat. Deset havířů bylo při výbuchu zraněno, v nemocnici zůstává jeden horník, který byl při výbuchu těžce popálen.

Odškodnění dostanou také rodiče zemřelých horníků, pokud s nimi žili ve společné domácnosti. Dostanou dohromady maximálně 240.000 korun. Pokud žil s horníkem jen jeden z rodičů, dostane jednorázově celých 240.000.

Pozůstalí mají nárok také na úhradu přiměřených nákladů spojených s léčením nebo pohřbem. "Jedná se například o náhradu za realizaci pohřbu, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně 20 000 korun, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jednu třetinu obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým," uvedl Čelechovský.

Nárok na okamžitou sociální výpomoc ve výši 30.000 korun mají družky horníků, které s nimi v době jejích smrti žily ve společné domácnosti. Po 20.000 korun dostanou v případě, že nemají nárok na odškodnění 240.000 korun, také děti, které s horníky žily. Za nezaopatřené děti se považují i ty, které ještě nemají 26 let a řádně studují.

Pozůstalí mají také nárok na náhradu nákladů na výživu, tedy takzvanou rentu. "Bude příslušet pozůstalým, kterým zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat," uvedl Čelechovský.

Pozůstalí budou rentu dostávat tak dlouho, jak dlouho by jim byl povinen platit výživu horník, nejdéle však do měsíce, kdy by horník dosáhl 65 let. Renta se bude pohybovat v rozmezí od 50 do 80 procent průměrného výdělku zaměstnance, podle toho, kolik lidí živil.

Od částek připadajících na jednotlivé pozůstalé se odečte vdovský nebo sirotčí důchod. "Pro vyplácení odškodnění potřebujeme některé nezbytné doklady a údaje, například rodné listy dětí, čísla bankovních účtů, důchodové výměry, peněžní doklady za poskytnuté služby a podobně. To bude vyžadovat úzkou spolupráci postižených rodin se zástupci všech spolupracujících firem, jejich právními zástupci a také pojišťovnou Kooperativa," uvedl místopředseda představenstva a ředitel právní služby OKD Jan Solich.

Zemřelí horníci byli zaměstnanci dodavatelských firem Alpex a Polalpex. OKD se zavázalo, že k nim bude uplatňovat stejný přístup a princip, jako kdyby se jednalo o jeho kmenové zaměstnance. Solich uvedl, že společnou snahou je, aby se odškodnění vyplácelo v co možná nejkratším časovém termínu bez zbytečných prodlev. "Díky vstřícnému přístupu pojišťovny Kooperativa tak byly první výplaty jednorázového odškodnění zahájeny již v těchto dnech," dodal Čelechovský.

Pozůstalí po hornících dostanou také výtěžky ze sbírek, které pořádaly Nadace OKD a Spolek svatá Barbora. Ve sbírce Spolku svatá Barbora se vybralo 4,051.361 korun. Sbírka Nadace OKD trvá do konce ledna, minulý týden v ní bylo zhruba 1,9 milionu korun.

V dolech na Karvinsku pracuje přes 9000 lidí. Z nich je zhruba 6800 kmenových zaměstnanců OKD a téměř 2500 pracovníků dodavatelských firem. Mezi kmenovými zaměstnanci OKD je několik stovek Poláků, Slováků a některých dalších národností. Naprostá většina zahraničních zaměstnanců spolupracuje s dodavatelskými agenturami, jde hlavně o Poláky, kteří pracují v těžkých hornických provozech.

OKD je jediným producentem uhlí v České republice. Majitelem společnosti je od loňska prostřednictvím společnosti Prisko znovu stát.

Související

Více souvisejících

OKD odškodnění výbuch

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 2 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 3 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 7 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy