Podivné smlouvy mezi vnitrem a Fujitsu? Trestný čin se nestal, soud osvobodil šestici obžalovaných

Zproštění viny se týká bývalého ředitele odboru eGovernmentu Miroslava Dudy a někdejších šéfů ministerských odborů programového řízení, provozu IT a ekonomicko-organizačního odboru pro IT - Martina Párala, Vladimíra Vošického a Marcelíny Horákové. Osvobozeni byli i jednatelé Fujitsu Jiří Řehák a Radek Sazama. Všichni vinu od počátku odmítali. Části z nich hrozilo až osmileté vězení za porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a za porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Obžaloba tvrdí, že vnitro se s konkrétními zakázkami z oblasti informačních technologií obracelo v letech 2010 a 2011 rovnou na Fujitsu namísto toho, aby zvolilo některou z forem zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Úředníci prý přitom dobře věděli, že pod rámcovou smlouvu s Fujitsu, která se týkala poskytování licencí k produktům Microsoft, nelze požadovaná díla podřadit.

Ačkoliv ministerstvo dodatky podepsalo s Fujitsu, poptávaná díla vytvářely jiné společnosti, které přitom rámcová smlouva nepovolovala jako možné subdodavatele. Škodu, kterou vyčíslila na 11,7 milionu korun, spatřuje obžaloba v rozdílu mezi smluvní cenou, za kterou Fujitsu díla dodala vnitru, a nižší cenou, za kterou pro ni systémy vytvořili subdodavatelé.

Obžaloba se týkala tří dodatků. První ale podle předsedkyně trestního senátu Hany Hrnčířové vznikl na ministerstvu ještě dříve, než Duda na ministerstvo nastoupil, podepsal ho zhruba dva týdny po svém příchodu. "Je naprosto evidentní, že předmětem plnění dodatku se ministerstvo zabývalo dlouhodobě," uvedla Hrnčířová.

Obžalovaný Páral v té době na ministerstvu nebyl vůbec, nastoupil asi měsíc po podpisu. "Za této situace si jako pracovník ministerstva vnitra nedovedu představit, že se měl chovat jakkoliv jinak než postupovat na základě řádně uzavřené smlouvy," řekla soudkyně.

U druhého dodatku, kvůli kterému čelil obžalobě Vošický, odkázala soudkyně na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který v minulosti uvedl, že plnění bylo podřaditelné pod rámcovou smlouvu. Horáková, která byla obžalovaná kvůli třetímu dodatku, se zase podle soudkyně řídila přímým pokynem svého nadřízeného. Ani znalci navíc nebyli schopni podle soudkyně jednoznačně určit, zda byl dodatek podřaditelný pod smlouvu.

Jednatelé Řehák a Sazama podle soudkyně vůbec neměli povinnosti zjišťovat, zda zadavatelé zakázky dodrželi všechna pravidla zadávacího řízení a zda jsou dodatky výhodné pro stát.

Státní zástupkyně v závěrečné řeči navrhovala, aby soud Dudu poslal do vězení na pět let, pro zbylé obžalované chtěla podmíněné tresty. Po vynesení rozsudku si ponechala lhůtu pro případné odvolání, stejně učinili i někteří obžalovaní. Další se práva na odvolání rovnou vzdali.

Dudu soudy v minulosti potrestaly tříletou podmínkou v souvislosti s kauzou exnáměstka ministerstva práce Vladimíra Šišky a zmanipulováním zakázky na výplatu sociálních dávek. Rovněž v tomto případě Duda podepsal dodatky k rámcové smlouvě s Fujitsu.