Firma Mandre nehorázně podváděla invalidy, škoda 335 milionů. Soud vynesl tresty vězení

Podle rozsudku Aleš Mokrý, Veronika Veith a Ivor Ševčík v různých časových obdobích v letech 2008 až 2012 od státu vylákávali příspěvky na zaměstnávání zdravotně postižených lidí, kteří s nimi sice podepisovali pracovní smlouvy, ale ze mzdy dostávali jen část. Zbytek mzdy jim jednatelé nevypláceli kvůli různým smlouvám, zaměstnanci s nimi sepisovali smlouvy například na pronájem notebooku, routeru nebo na výuku angličtiny.

"Ke skutkům došlo tak, jak bylo uvedeno v obžalobě, v holdingu fungoval velmi promyšlený systém, jak se dostat k finančním prostředkům v souvislosti se zaměstnáváním postižených lidí," řekla předsedkyně senátu Dagmar Bordovská.

Podle žalobkyně ze mzdy, která byla uváděna v dotacích, dostali zaměstnanci maximálně třetinu. Jednatelé si nevyplacené peníze podle rozsudku nechávali. U Mokrého je škoda vyčíslena asi na 53 milionů korun, u Ševčíka na více než 85 milionů, u Veroniky Veith asi na 196 milionů korun. U posledně jmenované soud nejspíš kvůli numerické chybě v obžalobě částku zhruba o tři milionu snížil.

Mokrého soud potrestal šesti lety vězení, Veith a Ševčík odešli od soudu s trestem 6,5 roku vězení. Ševčíkovi a Mokrému soud zakázal činnost na pozici jednatele na pět let, Veit uložil zákaz výkonu funkce na osm let. Všichni mají škodu, kterou způsobili, nahradit poškozenému úřadu práce.

Obžalovaní vinu odmítli. "Necítím se být vinný, nikdy jsem neuvedl zkreslující údaj v žádosti o podporu, zaměstnávání probíhalo vždy (v souladu) se zákonem a platnou legislativou," uvedl už dříve Mokrý. Veith řekla, že byla zpočátku jen personalistkou, poté jednatelkou s omezeným výkonem funkce. "Nerozhodovala jsem, veškeré kroky určovali a řídili společníci, vše fungovalo už před mým nástupem. Jsem nevinná, svým jednáním jsem nikdy nechtěla spáchat trestný čin," prohlásila už dříve.

Šlo o čtveřici firem kolem holdingu Mandre. Na internetu lze ještě nyní najít některé tehdejší nabídky pracovních míst, které Mandre inzerovala. Představovala se v nich jako jeden z největších zaměstnavatelů invalidních lidí v ČR. V komentářích pod některými lze dohledat i nespokojená vyjádření tehdejších zaměstnanců.

Případ bude dál řešit olomoucký vrchní soud, obhájkyně Veith podala odvolání proti rozsudku. Zbývající strany si ponechaly lhůtu pro případné odvolání.