Migrace a terorismus utichly. Čechy ale stále nejvíce děsí uprchlíci a islamisté

Jako největší hrozby pro Evropu Češi nejčastěji označují migraci a islámské radikály, mnohem méně jich jmenuje ekonomické problémy, Rusko nebo klimatické změny. Takové jsou výsledky nového šetření Evropské rady pro mezinárodní vztahy (ECFR), které mapovalo nálady voličů ve 14 zemích Evropské unie. I v průměru všech států byly na prvních dvou místech migrace a islamisté, podrobnější dotazování však ukázalo, že na rozdíl od ČR v některých zemích panují větší obavy z emigrace nežli z přistěhovalců.

V průzkumu, který na začátku roku provedla agentura YouGov, označila za "jedinou největší hrozbu" islámské radikály čtvrtina českých respondentů, migrace byla v těsném závěsu. V rámci 14 zkoumaných států je podle ECFR u Čechů vůbec nejčastější názor, že migrace ovlivnila mzdy a pracovní trh. Přes 80 procent českých voličů údajně požaduje lepší ochranu vnějších hranic unie a skoro 70 procent z nich má za to, že migrace má negativní dopad na "identitu a kulturu země".

I v dalších zemích, například v Maďarsku, Francii či v Itálii, byla migrace označována za klíčový problém poměrně často, islámský radikalismus pak byl v průměru všech zemí nejčastěji jmenovanou hrozbou. Ne ve všech zemích jsou ale rizika migrace vnímána stejně. Zatímco v Česku podobně jako ve skandinávských zemích nebo v Nizozemsku výrazně převažovalo znepokojení nad přistěhovalci, v Rumunsku, Španělsku, ale i v Itálii a Maďarsku byla situace opačná. V jihoevropských státech se dokonce většina respondentů vyslovila ve prospěch regulování emigrace.

Když v průzkumu Češi mohli jmenovat ne jen jednu, ale více hrozeb pro svou zemi, za klíčovou označili nejčastěji kromě imigrace také korupci. Ke stavu svého národního hospodářství jsou Češi podle průzkumu spíše lhostejní. Téměř 70 procent se jich nicméně domnívá, že velké firmy běžné lidi využívají. Téměř 80 procent dotázaných českých voličů by si také přálo, aby zločinci dostávali přísnější tresty.

Podle výzkumníků z ECFR svědčí výsledky šetření o tom, že migrace nebude pro voliče v nadcházejících evropských volbách zásadním tématem. "Migrace se od uprchlické krize roku 2015 tvrdohlavě drží na vrchu evropské politické agendy. Tato otázka zabírala v posledních letech velkou část téměř každé vrcholné schůzky. Možná by neměla," uvedla analytička Susi Dennisonová.

Šéf ECFR Mark Leonhard označuje za velké překvapení odpovědi týkající se boje proti klimatickým změnám. Ačkoli se v rámci výzkumu v žádné zemi nedostaly na seznamu vnímaných hrozeb na první místo, podrobné šetření prý ukázalo jasnou podporu pro ekologickou politiku. Téměř ve všech zkoumaných zemích si většina dotázaných myslí, že ochrana přírodního prostředí by měla mít prioritu před ekonomickým růstem. V Česku toto stanovisko podpořilo 62 procent účastníků studie.

Související

Evropská unie

Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum

V české veřejnosti po loňských říjnových volbách posílily segmenty, které si nepřejí odchod z Evropské unie. Podle nejnovějších dat analytického ústavu STEM pro Zastoupení Evropské komise v ČR přibylo lidí spokojených s naším členstvím i těch, kteří by v případném referendu hlasovali pro setrvání. Tento posun lze pravděpodobně přisoudit umírněnému tónu předvolební kampaně, kdy se hlavní politické síly vyhýbaly ostrým střetům na téma unijní politiky.

Více souvisejících

češi průzkumy Terorismus uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

včera

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

včera

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno 18. dubna 2026 21:54

18. dubna 2026 20:17

18. dubna 2026 19:04

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

Zdroj: David Holub

Další zprávy