Migrace a terorismus utichly. Čechy ale stále nejvíce děsí uprchlíci a islamisté

Jako největší hrozby pro Evropu Češi nejčastěji označují migraci a islámské radikály, mnohem méně jich jmenuje ekonomické problémy, Rusko nebo klimatické změny. Takové jsou výsledky nového šetření Evropské rady pro mezinárodní vztahy (ECFR), které mapovalo nálady voličů ve 14 zemích Evropské unie. I v průměru všech států byly na prvních dvou místech migrace a islamisté, podrobnější dotazování však ukázalo, že na rozdíl od ČR v některých zemích panují větší obavy z emigrace nežli z přistěhovalců.

V průzkumu, který na začátku roku provedla agentura YouGov, označila za "jedinou největší hrozbu" islámské radikály čtvrtina českých respondentů, migrace byla v těsném závěsu. V rámci 14 zkoumaných států je podle ECFR u Čechů vůbec nejčastější názor, že migrace ovlivnila mzdy a pracovní trh. Přes 80 procent českých voličů údajně požaduje lepší ochranu vnějších hranic unie a skoro 70 procent z nich má za to, že migrace má negativní dopad na "identitu a kulturu země".

I v dalších zemích, například v Maďarsku, Francii či v Itálii, byla migrace označována za klíčový problém poměrně často, islámský radikalismus pak byl v průměru všech zemí nejčastěji jmenovanou hrozbou. Ne ve všech zemích jsou ale rizika migrace vnímána stejně. Zatímco v Česku podobně jako ve skandinávských zemích nebo v Nizozemsku výrazně převažovalo znepokojení nad přistěhovalci, v Rumunsku, Španělsku, ale i v Itálii a Maďarsku byla situace opačná. V jihoevropských státech se dokonce většina respondentů vyslovila ve prospěch regulování emigrace.

Když v průzkumu Češi mohli jmenovat ne jen jednu, ale více hrozeb pro svou zemi, za klíčovou označili nejčastěji kromě imigrace také korupci. Ke stavu svého národního hospodářství jsou Češi podle průzkumu spíše lhostejní. Téměř 70 procent se jich nicméně domnívá, že velké firmy běžné lidi využívají. Téměř 80 procent dotázaných českých voličů by si také přálo, aby zločinci dostávali přísnější tresty.

Podle výzkumníků z ECFR svědčí výsledky šetření o tom, že migrace nebude pro voliče v nadcházejících evropských volbách zásadním tématem. "Migrace se od uprchlické krize roku 2015 tvrdohlavě drží na vrchu evropské politické agendy. Tato otázka zabírala v posledních letech velkou část téměř každé vrcholné schůzky. Možná by neměla," uvedla analytička Susi Dennisonová.

Šéf ECFR Mark Leonhard označuje za velké překvapení odpovědi týkající se boje proti klimatickým změnám. Ačkoli se v rámci výzkumu v žádné zemi nedostaly na seznamu vnímaných hrozeb na první místo, podrobné šetření prý ukázalo jasnou podporu pro ekologickou politiku. Téměř ve všech zkoumaných zemích si většina dotázaných myslí, že ochrana přírodního prostředí by měla mít prioritu před ekonomickým růstem. V Česku toto stanovisko podpořilo 62 procent účastníků studie.

Související

Evropská unie

Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum

V české veřejnosti po loňských říjnových volbách posílily segmenty, které si nepřejí odchod z Evropské unie. Podle nejnovějších dat analytického ústavu STEM pro Zastoupení Evropské komise v ČR přibylo lidí spokojených s naším členstvím i těch, kteří by v případném referendu hlasovali pro setrvání. Tento posun lze pravděpodobně přisoudit umírněnému tónu předvolební kampaně, kdy se hlavní politické síly vyhýbaly ostrým střetům na téma unijní politiky.

Více souvisejících

češi ,  průzkumy ,  Terorismus ,  uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

Helen Hainesová

Útočník autem srazil australskou poslankyni. V nemocnici bojuje o život

Nezávislá australská poslankyně Helen Hainesová utrpěla vážná zranění a v kritickém stavu byla přepravena do nemocnice v Melbourne. K incidentu došlo v pondělí odpoledne před její poslaneckou kanceláří ve městě Wangaratta ve státě Victoria. Šestašedesátiletá politička byla sražena bílým vozem značky Toyota Land Cruiser.

včera

Evropská unie

Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA

Spojené státy pohrozily Evropské unii tvrdými a zničujícími odvetnými opatřeními v případě, že Brusel prosadí plánované omezení přístupu amerických technologických společností na evropský trh. Varování v rozhovoru pro list Financial Times formuloval americký velvyslanec při EU Andrew Puzder. Reagoval tak na aktuální snahy o regulaci satelitní komunikace a rádiového spektra.

včera

včera

Nepokoje ve Francii

Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení

Francouzská vláda čelí stupňujícímu se tlaku po nejhorších městských nepokojích za poslední roky a zvažuje vyhlášení výjimečného stavu, pokud budou násilnosti v zemi nadále pokračovat. Premiér Sébastien Lecornu oznámil, že kabinet udělil místním starostům pravomoc zavádět částečné noční zákaz vycházení s cílem ochránit obyvatele a majetek před rabováním. Tato opatření přicházejí v době, kdy se bezpečnostní složky snaží dostat pod kontrolu situaci v metropoli i dalších velkých městech zasažených vlnou destruktivních protestů.

včera

Kanada

Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění

V kanadské provincii Alberta se koná referendum, v němž voliči rozhodují o tom, zda provincie zůstane součástí Kanady, nebo uspořádá druhé závazné hlasování o nezávislosti. Zástanci odtržení dlouhodobě tvrdí, že Alberta je finančně znevýhodňována federální vládou v Ottawě a omezována při využívání svých rozsáhlých zásob fosilních paliv. Atmosféru před pondělním hlasováním navíc poznamenala tragická událost, když při sobotním požáru na vojenské základně CFB Wainwright zahynulo a utrpělo zranění několik lidí.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací, avšak zároveň obvinil Washington a společnost SpaceX z úmyslného přiškrcení rychlosti satelitního internetu Starlink jako politického vzkazu. Podle ukrajinského státníka šlo o záměrné omezení komunikačních sítí, které v kritických chvílích komplikovalo operace bezpilotních prostředků na frontové linii i nasazení v rámci protivzdušné obrany.

včera

Nepokoje ve Francii

Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?

Francie se potýká s nejhorší vlnou nepokojů za poslední roky poté, co celonárodní demonstrace proti drahotě a stavu školství přerostly v rozsáhlé násilí. Protestní akce zasáhly celou zemi, vyžádaly si nejméně dva lidské životy, stovky zraněných a více než dva tisíce zatčených osob. Situace vyvolala zostřenou politickou debatu a obvinění na adresu vládních představitelů z podcenění krize několik měsíců před prezidentskými volbami.

včera

krimi

Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo

Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno oznámil záměr živě přenášet popravu Nidala Malika Hasana, střelce z vojenské základny Fort Hood, což vyvolalo vlnu ohlasů. Tento krok by poprvé od roku 1976, kdy Nejvyšší soud USA obnovil trest smrti, proměnil státní popravu v otevřenou politickou podívanou. Organizace spojených národů tento záměr okamžitě označila za formu veřejné popravy, jakou americká spravedlnost neviděla téměř celé století.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře odsoudil nespoutané násilí po víkendových protestech, které v celé zemi vyústily v téměř 2400 zatčení a masivní materiální škody. Poklidné demonstrace za lepší veřejné služby a proti rostoucím životním nákladům se ve velkých městech zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů za poslední roky. Hlava státu v televizním projevu uvedla, že pro takové chování neexistuje žádné ospravedlnění a že je nutné jasně oddělit pokojné občany od radikálních výtržníků.

včera

Rusko, Kreml

Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne

Moskva navrhla uspořádání trilaterálního summitu na vysoké úrovni, kterého by se měli zúčastnit představitelé Ruska, Spojených států a Číny. Hlavním cílem tohoto plánovaného setkání má být vyjednání dohody o ukončení dlouhotrvající války na Ukrajině. Kyjev a Evropská unie však v této souvislosti čelí vážnému riziku, že budou z klíčových diplomatických jednání zcela vyčleněny.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vedl v neděli rozhovor s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v době, kdy americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nechuti ukončit válku s Ruskem. Tyto diplomatické kontakty probíhají na pozadí stupňujících se útoků na energetickou infrastrukturu obou stran a rostoucí nejistoty ohledně postupu Washingtonu vůči Moskvě. 

včera

Sébastien Lecornu

Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání

Francouzský premiér Sébastien Lecornu svolal na pondělí krizové zasedání kabinetu, aby vyhodnotil víkendovou vlnu násilností a rabování, která zasáhla celou zemi. Poklidné demonstrace proti rostoucím životním nákladům a špatnému stavu veřejných služeb se o víkendu zvrhly v jedny z nejhorších veřejných nepokojů v moderní francouzské historii. Během střetů s policií a rozsáhlého ničení majetku byly zraněny stovky lidí a úřady hlásí tisíce zatčených osob.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil plnou podporu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, a to pouhých devět dnů před nadcházejícími volbami v Izraeli. Trump na sociálních sítích označil Netanjahua za velkého válečného premiéra a udělil mu svou kompletní podporu. Tento krok přichází po období znatelného napětí a zdrženlivosti, během něhož se americký prezident k politické situaci v zemi vyjadřoval velmi opatrně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump

Ukrajina provedla v noci na neděli jeden z největších letošních dronových útoků na Ruskou federaci, když zasáhla klíčový ropný terminál v Petrohradu. Tento ozbrojený úder proběhl navzdory výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požadoval zastavení útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Incident prohloubil napětí ve vzájemných vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem v době, kdy Ukrajina čelí dalším hrozbám před nadcházející zimou.

včera

18. října 2026 21:43

Ota Jirák

Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák

Česko na závěr tohoto říjnového víkendu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel známý herec a dabér Ota Jirák. U veřejnosti byl asi nejznámější tím, že propůjčil hlas postavičce Hele z televizního Studia Kamarád. 

18. října 2026 20:28

Důchody, ilustrační fotografie.

Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik

Čeští důchodci by před nadcházející lednovou valorizací měli vzít na vědomí, že jedna věc se na začátku příštího roku stane naposledy. Lidem na účtu naposledy přistane doplatek za úvodní dny roku. Na rok 2027 už je totiž naplánovaná zásadní změna.

18. října 2026 19:16

18. října 2026 18:02

Od nuly až po dvacítku. Rozmanité počasí slibuje předpověď na nový týden

Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy