Smrtící mix v Česku, tvrdí experti. Jaký vliv má rodičovství na kariéru žen a mužů?

Víc než třetina matek uvedla, že narození dítěte na jejich pracovní uplatnění negativně dopadlo. Žádný či pozitivní vliv měl příchod potomka naopak na kariéru 86 procent otců. Dostali víc peněz díky zažité roli živitele rodiny a získali i nové benefity. Před narozením dítěte se o možnosti slaďování práce a rodiny zajímalo sedm procent rodičů, po narození tři pětiny. Jen necelá polovina matek uvedla, že se jim daří skloubit rodičovství s kariérou.

"Česká rodinná politika odsouvá matky na druhou kariérní kolej a otce na druhou rodičovskou kolej. Nedostatečná kapacita školek, dětských skupin a jeslí, odpočitatelné položky na nepracující manželku či manžela, vysoké zdanění částečných úvazků, rodičovský příspěvek nenavázaný na předchozí příjem - tento mix je smrtící pro kariéry matek a odrazuje otce od aktivního zapojení do výchovy," uvedl výzkumník Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR Filip Pertold.

Rodičovská dovolená v Česku může trvat až čtyři roky. Výzkum sociologického ústavu Akademie věd ČR před pár lety ukázal, že si Češky zvykly nevracet se po narození potomka po čase do práce, ale mít rovnou další dítě. Model takzvaného řetězení rodičovských dovolených se začal prosazovat za normalizace v 70. letech a od 90. let dominuje. Z matek, které se narodily ve 40. letech, se nevrátily do práce a měly hned další dítě dvě pětiny. Na první mateřskou druhým potomkem plynule navázalo 77 procent žen narozených po roce 1970.

Pokud žena zůstane podle Pertolda se dvěma dětmi doma šest až osm let, nemá šanci tuto pauzu na trhu práce dohnat a potomky si neužije ani otec. "Vysokoškolačky mají v současné době ve svých 45 letech až o 25 procent nižší hodinové výdělky než vysokoškoláci, zatímco bezdětné ženy mají podobné výdělky i zaměstnanost jako muži," podotkl Pertold. Nižší příjem se ve stáří odráží v nižší penzi. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení na konci loňska činil průměrný důchod seniorek 11.281 korun a seniorů 13.683 korun.

Průzkum ukázal, že se s narozením dítěte zásadně mění to, co lidé při hledání práce preferují. Před příchodem potomka se 77 procent žen zajímalo hlavně o výdělek a 52 procent o možnost kariérního růstu. Ten byl podstatný už jen pro sedm procent žen s dítětem, plat pro 37 procent matek. Prioritou se pro tři pětiny dotázaných stalo to, co firma dělá pro slaďování práce a rodiny, kde pracoviště je a jestli je pružná pracovní doba.

Dvě pětiny rodičů míní, že muži i ženy mají stejné právo na kariéru. Třetina dotázaných si myslí, že by se rodiče měli v péči střídat. Podle téměř poloviny žen chodí na rodičovskou hlavně matky, protože vydělávají v rodině méně než otcové. Tři z deseti dotázaných pak za hlavní důvod označili tlak na tradiční rozdělení rolí v rodině.

Podle platformy Byznys pro společnost se nabídka pružné pracovní doby, práce z domova, částečných úvazků, volna na péči či školek stává pro zaměstnavatele konkurenční výhodou. Nejčastěji umožňují flexibilní práci, nejméně poskytují příspěvky na hlídání. "Bez aktivní role státu se věci systémově ale nezmění a stát musí být v partnerství s firmami při hledání moderní prorodinné politiky mnohem aktivnější," uvedla předsedkyně aliance Byznys pro společnost Pavlína Kalousová.