Rozsáhlé tunelování? Rittig a Dvořák by měli dostat pět let natvrdo, žádá žalobce

Státní zástupce Adam Borgula dnes navrhl, aby pražský městský soud poslal bývalého ředitele pražského dopravního podniku (DPP) Martina Dvořáka a lobbistu Ivo Rittiga shodně na pět let do vězení. Ve své závěrečné řeči žádal také, aby dostali peněžitý trest ve výši deseti milionů korun a zákaz činnosti. Muži se podle obžaloby podíleli na rozsáhlém tunelování dopravního podniku, firma kvůli zpronevěře, zjednávání výhod při zadávání zakázek a kvůli praní špinavých peněz přišla údajně nejméně o 457,5 milionu korun.

"Vina byla všem obžalovaným plně prokázána," prohlásil Borgula. Spolu s Dvořákem a Rittigem navrhl proto potrestat také dalších 14 jejich spoluobžalovaných. I pro většinu z nich žádal státní zástupce nepodmíněné tresty na spodní hranici trestní sazby, pokuty ve výši pěti až deseti milionů korun a zákazy činnosti. U spolupracujícího obviněného Jaroslava Kbisky z účetní firmy Peskim navrhl žalobce soudu, aby od potrestání upustil.

Zhruba šestihodinovou závěrečnou řeč státního zástupce si přišli k soudu osobně poslechnout pouze čtyři z obžalovaných - bývalý ekonomický náměstek DPP Ivo Štika, někdejší šéf služeb dopravního podniku Tomáš Petana a advokáti David Michal a Marek Stubley. Rittig, Dvořák a další se omluvili. Závěrečné řeči obžalovaných začnou v úterý.

Soud podle Borguly nevyhověl všem jeho návrhům na provedení důkazů. Nevyslechl některé svědky a nepovolil použít odposlechy. "Některé z těchto důkazů byly pro případ velmi důležité," uvedl. Domnívá se ale, že na prokázání viny rozsáhlé dokazování u soudu stačilo.

Případ má dvě hlavní větve. První se týká smluv, které dopravní podnik uzavřel v roce 2008 v souvislosti se zajištěním prodeje jízdenek, tisku jízdenek a vzniku elektronické jízdenky. Druhá popisuje údajné praní špinavých peněz vyvedených na základě těchto kontraktů. Podnik v kauze figuruje jako poškozený, podle obžaloby přišel nejméně o 457,5 milionu korun. Peníze údajně částečně skončily u Rittiga a Dvořáka. Oba muži to odmítají.

Obžaloba viní v první větvi tři bývalé zaměstnance DPP: generálního ředitele Dvořáka, Štiku a Petanu. S nimi z podezření na zpronevěru a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky zpovídají jednatel firmy Cross Point Pavel Švarc, Jan Janků z papírny Neograph a Peter Kmeť za karibskou firmu Cokeville Assets. Obviněni byli původně i bývalý pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner (ODS) a šéf firmy Crowsnest Antonín Vilímec, oba ale mezitím zemřeli.

Borgula tvrdí, že Dvořák po dohodě se Švarcem stanovil u zakázky na prodej jízdenek neopodstatněné, neobjektivní a diskriminující podmínky tak, aby zakázku získal Cross Point, a to "za účelem obohacení nejméně Ing. Martina Dvořáka a Ivo Rittiga". Obdobně údajně zmanipuloval zakázku na elektronickou jízdenku ve prospěch společnosti Crowsnest.

Ohledně tisku jízdenek Dvořák podle obžaloby společně se Štikou, po dohodě s Janků a na návrh Kmetě, účelově označili jízdenky jako ceninu, což jim umožnilo obejít vyhlášení otevřené soutěže a přidělit zakázku Neographu.

V druhé větvi případu jsou vedle Švarce, Janků a Kmetě obžalováni z legalizace výnosů z trestné činnosti lobbista Rittig, jeho údajná spojka v DPP Jan Valtr i jeho právníci David Michal, Marek Stubley a Karolína Babáková. Na lavici obžalovaných usednou také Petr Michal, Jana Šádková, Kubiska, Dvořákova matka Marie a advokát Aleš Rozehnal se svým společníkem z firmy Kyrenia Ferdinandem Überallem.

Související

Ivo Rittig

V Pandora Papers se objevil i bývalý politik ČSSD Benda či lobbista Rittig

V projektu Pandora Papers se podle zjištění webu Investigace.cz objevila také jména bývalého teplického politika ČSSD Petra Bendy, lobbisty Ivo Rittiga a někdejšího ředitele televize Prima a pražského dopravního podniku Martina Dvořáka. Jsou údajně zapojeni do případu, ve kterém si dvě panamské firmy poslaly pět milionů v českých korunách. Jedna z firem byla podle dokumentů spojená s Bendou, spoluvlastníky druhé byli Rittig s Dvořákem.

Více souvisejících

Ivo Rittig Dopravní podník Praha Martin Dvořák soudy tunelování

Aktuálně se děje

před 38 minutami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy