Vegetační období v Česku se kvůli postupnému růstu průměrné roční teploty v příštích 30 letech podle prognóz vědců prodlouží až o měsíc. Dřívější nástup jara ovšem výrazně zvýší riziko letního sucha i poškození úrody zemědělských plodin jarními mrazíky. Na konferenci Klimatická změna a jak na ni můžeme reagovat z pohledu komunálního politika to dnes v Olomouci řekl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj budou také přibývat období sucha, extrémní výkyvy počasí i tropické dny.
"Je logické, že když se otepluje, tak vegetační období bude delší," uvedl Žalud. Z klimatických modelů vyplývá, že do roku 2050 se vegetační období v ČR kvůli růstu teploty prodlouží o 20 až 30 dní, dodal. Pro zemědělce to však není dobrá zpráva. "Čím dříve začíná jaro, tím déle se otevře okno, kdy k nám letí studený vzduch a přichází mrazíky. Jakmile jaro začne dříve, tak to také znamená, že vegetace dříve vyčerpá příděl vody a poté tady máme letní sucho, i když prší normálně," uvedl Žalud.
Upozornil, že v ČR kvůli oteplování v posledních letech mizí přechodná období. Zima přechází rovnou do léta a léto do zimy, takže jaro a podzim jsou stále kratší. Mírné zimy také mohou mít neblahý vliv na ozimé plodiny, které kvůli nedostatku sněhu v mrazivých dnech přijdou na poli o přirozenou tepelnou izolaci.
"Průběh klimatické změny se v posledních letech výrazným způsobem zrychluje a dopady, o kterých se mluvilo, že budou aktuální za několik desetiletí, se stávají pro ČR realitou posledních let," komentoval prognózy poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL), který se na organizaci konference podílel. Podle něj je důležité, aby na klimatické změny včas reagovali nejen zemědělci a lesníci, ale především města a obce.
Změny vegetačního období jsou už patrné v přírodě, uvedl Žalud. Například doba rašení listů dubu letního se za posledních deset let posunula o dva dny směrem k zimnímu období. Také ptáci na jaře snáší vajíčka dříve než v předchozích dekádách. "Je to kvůli tomu, že mají dostatek potravy, kterou tvoří housenky. Housenky zase požírají listy. Celý ekosystém zkrátka startuje dříve," řekl.
Hlavním dopadem změn klimatu bude v příštích desetiletích sucho, které už nyní sužuje značnou část Česka. Žalud míní, že suchá období budou stále častější a delší. Sucho zasáhne hlavně úrodné nížiny. Navíc bude ubývat dnů se sněhovou pokrývkou, která hraje klíčovou roli při doplňování podzemních zásob vody. "V Česku se podzemní vody doplňují od prosince do ledna, poté už vegetace vodu vyčerpá kořeny a nepustí ji dál dolů," řekl Žalud. Problémy s nedostatkem vody budou podle něj zejména u mělkých vrtů.
Češi se kromě sucha musí podle Žaluda připravit i na častější extrémní dešťové srážky, krupobití, povodně či vichřice. Častější budou tropické dny. Zatímco nyní jich na jižní Moravě meteorologové ročně evidují v průměru deset až 15, do roku 2050 by se jejich počet měl zvýšit na 35.
Související
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
Počasí: V zahraničí už padl. Současná vlna veder může za pár dní překonat absolutní rekord i v Česku
Klimatické změny , Počasí , Sucho , zemědělci
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 2 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
včera
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
včera
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
včera
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
včera
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
včera
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
včera
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
včera
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
včera
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
včera
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.
Zdroj: Libor Novák