Největší transport nosorožců do Afriky: ZOO Dvůr Králové spustí unikátní akci

Tři nosorožci pro Rwandu jsou z chovu dvorské zoo, další dva jsou ze zoo Flamingo Land ve Velké Británii a z dánské zoo Ree Park Safarie. Všichni nosorožci vybraní k přesunu do Afriky jsou takzvaného východního poddruhu, jehož ve volné přírodě žije odhadem posledních několik stovek jedinců. Všech nosorožců černých v přírodě zbývá kolem 5000.

"Je to historický projekt pro Rwandu a chov nosorožců, který se ve Rwandě obnovuje," řekl rwandský velvyslanec v Německu a pro ČR Igor Cesar. Ve Rwandě byli nosorožci v souvislosti s občanskou válkou v polovině 90. let minulého století zcela vyhubeni. Předloni byla do Rwandy přemístěna skupina 18 nosorožců dvourohých východního poddruhu z jižní Afriky. Žijí v jižní části parku Akagera.

Nosorožci z Británie a Dánska dorazili do Dvora Králové loni na podzim a poslední zhruba tři měsíce se skupina intenzivně připravuje na transport. Především si zvířata, každé o váze zhruba jedné tuny, zvykají na transportní železné bedny. "Cvičíme s nimi denně. Zásadní je, aby zvířata z bedny neměla špatnou zkušenost," řekl zoolog Jiří Hrubý.

Po naložení nosorožců v bednách na nákladní auta v neděli ráno zamíří kolona na pražské ruzyňské letiště. Odletět by měli vpodvečer a let do hlavního města Rwandy Kigali by měl trvat asi sedm hodin. Do Akagery by se zvířata měla dostat v pondělí dopoledne. Doprovázet je bude pětičlenný tým, jehož členem bude i africký odborník na transporty zvířat Pete Morkel. "Jde o mladá zvířata, která jsou v dobré kondici. Doufáme, že vše bude bez problémů," řekl Morkel. Zvířata budou při transportu dostávat sedativa, uspána nebudou.

Náklady na projekt činí asi 4,3 milionu korun. Z nich nejnákladnější je letecký transport za asi 3,5 milionu korun a pořízení beden za 700.000 korun. Peníze poskytli dárci a na projekt šel také výtěžek z různých akcí dvorské zoo. Se sháněním peněz pomáhala i patronka přesunu, modelka Veronika Vařeková. "Rwandu jsme zvolili proto, že pytláctví tam je na bodu nula," řekla.

Zvířata z Evropy budou ve Rwandě nejdřív v ohradách z dřevěných kůlů zvaných boma o rozměrech osm krát osm metrů. Po několika týdnech by měli být postupně vypouštěni do větších oplocených výběhů o rozloze jednoho až 16 hektarů. Zhruba po roce by mohli být vypuštěni do severní části parku na území o rozloze 3000 hektarů, které je poloostrovem vybíhajícím do jezera. Charakter poloostrova podle ředitele dvorské zoo Přemysla Rabase usnadní ostrahu zvířat. Park podle něj trvale hlídají ozbrojení strážci. Zvířata také kvůli sledování dostanou do rohů vysílačky.

Zoologové předpokládají, že nejprve by se zvířata z Evropy mohla pářit mezi sebou. V budoucnu se předpokládá, že by se mohla pářit i s nosorožci z Jihoafrické republiky. "Nosorožci z Evropy významně přispějí k tomu, aby populace ve Rwandě byla geneticky variabilnější," řekl vedoucí mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal.

Zvířata budou darem rwandské vládě. Projekt má podporu a zastřešení od Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), která zajišťuje chovný program nosorožců v Evropě.