Rath je vinen, dostal sedm let natvrdo. Verdikt je pravomocný

Bývalou ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou a jejího manžela Petra poslal vrchní soud na šest let do vězení. Každý má také zaplatit 15 milionů korun a nebude smět působit v řídicích orgánech společností. Soud uznal vinu v případech ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku a budovy gymnázia v Hostivici. Podle odvolacího senátu žádali Kottovi úplatky 26 milionů, přijali téměř 17 milionů korun. Sedm milionů dali Rathovi.

V kauze bylo kromě bývalého hejtmana obžalováno dalších deset lidí. Také některé z nich uznal soud vinnými. Ratha i další ale zprostil obžaloby z manipulací s výběrovými řízeními na vybavení středočeských nemocnic.

Odvolací senát nevyhověl požadavku státní zástupkyně, aby Rathovi a Kottovým propadl veškerý majetek. "Vrchní soud v Praze ani za situace, kdy by uznal obžalované vinnými celou trestnou činností, tak, jak byla původně zažalována, nezvažoval propadnutí celého majetku," řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Korečková. Takový trest je podle ní nepřiměřeně přísný. Soud nepřistoupil ani k propadnutí části majetku, které trojici původně uložil Krajský soud v Praze. Mimo jiné se totiž nepodařilo prokázat vlastnictví majetku, který jim měl propadnout. Soud odsouzeným místo toho uložil vysoké peněžité tresty.

Pětileté tresty dostali od soudu podnikatelka Lucia Novanská, jejíž firma tendry pro kraj organizovala, a manažeři Pavel Drážďanský a Tomáš Mladý. Podmíněné tresty uložil soud spolupracující obviněné Ivaně Salačové a stavaři Václavu Kovandovi. Tři spoluobžalované - manažery zdravotnických firem Jindřicha Řeháka, Martina Jireše a Jana Hájka - odvolací senát osvobodil. Podle soudu nebyl dostatek důkazů proto, aby bylo prokázáno, že ke skutkům popsaným v těchto bodech obžaloby došlo.

"V neprospěch obžalovaných svědčí to, že se jednalo a závažnou, sofistikovanou (...) trestnou činnost, která ohrozila důvěru společnosti v řádné fungování úřední samosprávy, a zejména jejích čelních představitelů," vysvětlila Korečková výši uložených trestů. V prospěch obžalovaných svědčilo zase to, že jsou dosud bezúhonní a od spáchání činu uplynula dlouhá doba.

Pražský vrchní soud se případem zabývá podruhé. Stejný prvoinstanční verdikt v roce 2016 zrušil kvůli použití odposlechů. Nejvyšší soud však následně uvedl, že je lze použít jako důkaz.

Vrchní soud ale dnes zopakoval, že že použití odposlechů je v dnes pravomocně rozhodnutém případu nezákonné. Klíčovým důkazem tak byla výpověď spolupracující obviněné Salačové. Její výpověď vrchní soud považuje za věrohodnou, i bez odposlechů je totiž v souladu s dalšími důkazy.

Krajský soud v Praze se nyní zabývá také druhou větví případu, která se týká dalších údajně zmanipulovaných zakázek. V této části čelí obžalobě kromě Ratha a Kottových například vysocí manažeři Metrostavu. Státní zastupitelství stíhá i firmy. Hlavní líčení začalo v lednu a je prozatím naplánováno do konce října. Soud zatím vyslechl obžalované a přehrával odposlechy. Na výpovědi svědků doposud nedošlo.