Bezpečnost Temelína prověří experti z osmi zemí

Temelín - Sedmnáct odborníků z osmi zemí bude v rámci mise WANO PR po pěti letech dva týdny prověřovat bezpečnost Jaderné elektrárny Temelín. V pondělí začala na jihočeské elektrárně již 25. mezinárodní kontrola, řekl agentuře Mediafax ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský.

Sedmnáct odborníků z osmi zemí bude od pondělka v rámci mise WANO (World Association Of Nuclear Operators – Světové sdružení provozovatelů jaderných elektráren) PR dva týdny prověřovat bezpečnost jaderné elektrárny. Své zastoupení budou mít v misi Slovensko, Finsko, Kanada, Rusko, Maďarsko, Itálie, Bulharsko a Ukrajina. Sedmnáctičlenný tým bude řídit Ján Naňo, expert ze slovenské elektrárny Jaslovské Bohunice.„Mise WANO jsou pro nás vždy velkým přínosem. Přijíždějí k nám zahraniční odborníci s praktickými zkušenostmi ze svých elektráren. Jejich pohled je pro nás důležitou odbornou zpětnou vazbou. Očekáváme tedy i doporučení, jak některé činnosti ještě vylepšit a tím si posunout spolehlivost a bezpečnost bloků zase o něco dál," představil význam mise Miloš Štěpanovský.Odborníci budou hodnotit 10 oblastí. Kontrolovat budou radiační a požární ochranu, havarijní plánování, chemii, provoz, přípravu personálu, údržbu zařízení, technickou podporu, řízení a administraci a zpětnou vazbu z provozních zkušeností. Informace budou získávat z prohlídek provozu, pozorování práce zaměstnanců i dodavatelů, účasti na poradách elektrárny, rozhovory se zaměstnanci a kontrol dokumentace. Doprovod jim bude dělat 11 specialistů z elektrárny Temelín. Na základě svého pozorování a zjištění vypracuje tým zahraničních expertů závěrečnou zprávu, která bude obsahovat doporučení pro zlepšení v dané oblasti.„Mise nejsou pouze o doporučeních pro kontrolovanou elektrárnu. Mnohdy si mezinárodní kontroloři odnášejí na své elektrárny a do světové jaderné komunity i takzvané dobré praxe. Tedy činnosti, ve kterých elektrárna v porovnání se zahraničím vyniká. Prostřednictvím společné databáze jsou pak tyto informace přístupné všem členům WANO,“ vysvětlil výměnu zkušeností Václav Hanus, který je za Temelín organizačním koordinátorem.Vlastní misi předcházelo začátkem října třídenní přípravné jednání, kdy na Temelín přijeli šéf týmu Ján Naňo, koordinátor týmu Anatolil Zinčenko z moskevského centra WANO a organizační pracovník z moskevského centra WANO Andrej Nosov. S vedením elektrárny ladili program a diskutovali hlavní cíle prověrky. Seznámili se s prostory, ve kterých budou pracovat a zúčastnili se také havarijního cvičení. Vedoucímu týmu se představili i specialisté z elektrárny Temelín, kteří budou dělat zahraničním expertům přímé partnery za jednotlivé oblasti prověrky. Naposledy proběhla mise WANO na Temelíně v roce 2006, kdy mezinárodní odborníci na Temelíně kontrolovali realizaci svých doporučení z roku 2004.WANO je mezinárodní organizace provozovatelů jaderných elektráren, která vznikla jako reakce jaderné komunity a průmyslu na havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Jejím cílem je především vzájemná výměna informací a zkušeností, která pomáhá zvyšovat úroveň všech jaderných elektráren ve světě. Členy jsou všechny energetické společnosti na světě, které provozují jaderné bloky. Členství má i Severomořská flotila ruských jaderných ledoborců.

Související

Jaderná elektrárna Dukovany

Dva nové bloky jaderné elektrárny Dukovany postaví Korejci, rozhodla vláda

Dva nové bloky jaderné elektrárny v Dukovanech postaví korejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power Company (KHNP). O preferovaném dodavateli strategického projektu rozhodla vláda na středečním zasedání. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu v tiskové zprávě. Česko si od projektu slibuje, že zemi zajistí energetickou bezpečnost a soběstačnost na několik desetiletí dopředu. 
Jaderná elektrárna Temelín Komentář

Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.

Více souvisejících

Jaderná elektrárna Temelín

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 3 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy