Romové už budou vědět, kudy k lékaři

Podle pět let staré analýzy existuje v Česku kolem 300 ghett. V těchto chudinských domech a čtvrtích by mohlo žít zhruba 80.000 lidí, a to hlavně Romů. Šéf vládní agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách už dřív uvedl, že podle poznatků z terénu takovýchto míst přibývá a mohlo by jich být už kolem 400. Dva roky stará národní zpráva o romské populaci a zdraví obsahuje i výsledky výzkumu, do něhož se zapojila tisícovka Romů. Podle zjištění se zhoršení zdraví u Romů projevuje už před padesátkou. U osob nad 60 let je pak výskyt zdravotních potíží a nemocí výrazně vyšší, než je průměr ve společnosti. Trpívají navíc třemi i více chorobami. Bezmála polovina pětačtyřicátníků a starších Romů má vadný chrup. Všechny zuby nemá každý třetí od 22 do 25 let. Denně kouří tři pětiny Romů nad 16 let. Téměř 30 procent nynějších kuřáků začalo s cigaretami v době, kdy jim ještě nebylo 13 let. Pravidelný pohyb pak nemá sedm z deseti dospělých a dvě pětiny nezletilých Romů. Podle zprávy za horší zdravotní stav mohou třeba nedobré životní podmínky, odlišný přístup k nemocem a prevenci, jiné stravování i nízká kvalifikace a s ní spojená těžší fyzická práce v rizikových podmínkách. Roli hraje ale také nedůvěra k institucím a neschopnost komunikovat s lékaři. Tyto "bariéry" by měli pomoci překonat právě sociálně-zdravotní pomocníci. Zaměřit by se podle vládní strategie měli mimo jiné na prevenci. Obyvatele ghett by měli motivovat k tomu, aby se o své zdraví starali a zašli na preventivní prohlídky. Dbát by měli také na to, aby děti dostaly očkování a chodily k zubaři. Pomoci by měli při vyhledání lékaře a při zaregistrování pacienta u něj. K doktorovi by měli nemocné také doprovázet a měli by jim vysvětlit postup léčby. Zavedení pozic sociálně-zdravotních pomocníků dostalo v příštím a přespříštím roce na starost ministerstvo práce, spolupracovat s ním má vládní agentura a resort zdravotnictví. Autoři strategie pro boj se sociálním vyloučením nepředpokládají, že by zřizování postů státní rozpočet něco stálo. Peníze na pomocníky by měli získat poskytovatelé sociálních služeb z dotací od ministerstev práce a zdravotnictví, které se rozdělují už nyní. O zavedení zdravotnických asistentů vláda jednala v roce 2005. V některých lokalitách už fungují. Působení sociálně-zdravotních pomocníků pak v letech 2005 až 2007 otestoval pilotní projekt. S jeho výsledky se kabinet seznámil v létě 2008.