Přesně sto let od potopení Titaniku, 100 faktů o potopení

Titanic vyplul z jihoanglického Southamptonu 10. dubna 1912. O čtyři dny později, ve 23:40, narazil pravobokem do ledovce. Patnáctého dubna ve 2:20 se potopil. Katastrofu nepřežilo 1514 z 2224 lidí na palubě. Už v sobotu se na místě, kde Titanic před sto lety navždy zmizel pod hladinou, setkaly dvě výletní lodě. Souřadnice tohoto místa jsou 41. stupeň a 43,5 minuty severní šířky a 49. stupeň a 56,8 minuty západní délky. Britská výletní loď MS Balmoral, na jejíž palubě je stejný počet cestujících jako před 100 lety na Titaniku, vyplula už minulý týden v sobotu, aby se na místo nehody dostala včas.

Druhé plavidlo - americká loď Amazara Journey - vyplulo minulý týden z New Yorku.

Na obou lodích se uskutečnily vzpomínkové obřady. Cestující na MS Balmoral si oblékli dobové šaty a povečeřeli stejné jídlo, jako dávno před nimi pasažéři Titaniku. Ve 2:20 obě lodi ztichly a pasažéři hodili do vln věnce a květiny.

Amazara Journey vyslala stejnou zprávu jako v roce 1912 Titanic: "Narazili jsme do ledovce… Žádáme o okamžitou pomoc… Narazili jsme do ledovce a potápíme se… Posíláme ženy do záchranných člunů". Vzpomínkové obřady se v neděli rovněž konaly v Southamptonu, Halifaxu, Las Vegas, San Diegu, Houstonu a Singapuru.

V sobotu se v katedrále v severoirském Belfastu, kde byl Titanic v roce 1911 postaven, sešlo několik set lidí k zádušní mši za oběti katastrofy. Další tisíce lidí se v neděli v Belfastu zúčastnily odhalení památníku patnácti stovkám obětí námořní tragédie. Na pěti bronzových deskách jsou poprvé v historii sepsána jména všech obětí v abecedním pořadí a nikoliv podle tříd, ve kterých cestovaly. "Moji prapraprarodiče, moje babička a její sestra měli plout na Titaniku," řekla AFP Wendy Burkhartová, která se zúčastnila ceremonie v kanadském Halifaxu. "Jejich cílem byla Kanada, kde chtěli začít nový život. Poté se ale v rodině pohádali a rozhodli se spíše než na jaře jet už na podzim," dodala.100 faktů o potopení1. JMÉNO. V řecké mytologii byli Titáni děti matky země Gaie a boha Úrana. Jsou symbolem moci a síly. Společnost White Star Line chtěla jménem zdůraznit skutečnost, že její parník byl ve své době největší lodí na světě. Protože ke jménům svých lodí přidávala koncovku -ic, dostal Titanic své jméno. 2. MAJITEL. Titanic patřil společnosti White Star Line, která byla součástí amerického koncernu International Mercantile Marine. V jeho čele stál jeden z nejbohatších lidé počátku století John Pierpont Morgan. Na Titanicu měl plout také, kvůli nemoci ale zůstal na pevnině. Svou loď přežil o jeden rok – zemřel v roce 1913. 3. PARAMETRY. Délka: 269 metrů. Šířka: 28 metrů. Hmotnost: 46 328 bruto registrovaných tun. Výtlak: 52 310 tun. Výška (od kýlu po komín): 53,3 metru. Ponor: 10,5 metru. Počet palub: devět. Pohon: dva parní stroje, které poháněla pára z 29 kotlů. Síla parních strojů: 46 000 koňských sil. Pohon: tři lodní šrouby. 4. KAPACITA: Titanic mohl vézt 2435 cestujících a 892 členů posádky. Na první plavbu se ale vydalo méně lidí. 5. KOMÍNY. Titanic měl čtyři komíny, ale jen tři z nich byly funkční. Čtvrtý byl postaven čistě z estetických důvodů. 6. KORMIDLO. Velikosti lodě by měla odpovídat velikost kormidla. Kormidlo Titaniku bylo téměř 24 metrů vysoké a více než 4,5 metru široké. Vážilo přes 100 tun. Pro Titanic ale i takové kormidlo bylo příliš malé a tím byla omezena jeho manévrovatelnost.  7. RYCHLOST. Titanic byl schopný plout cestovní rychlostí 21 uzlů (38,89 kilometru za hodinu) a maximální rychlostí 24 uzlů (44,44 kilometru za hodinu). To je více než slušné i na dnešní dobu a není divu, že se při své první plavbě pokoušel získat Modrou stuhu pro loď, která nejrychleji přepluje Atlantik. Ta ale nebyla jeho hlavním cílem – Titanic měl být nejenom rychlou, ale hlavně bezpečnou a luxusní lodí. 8. SESTERSKÉ LODĚ. Titanic měl dvě sesterské lodě třídy Ocean – Olympic a Britannic (původně Gigantic). Všechny tři byly postaveny v loděnicích v severoirském Belfastu: Olympic v roce 1910, Titanic v roce 1911 a Britannic v roce 1914. 9. STAVBA. Titanic se začal stavět 31. března 1909 v belfastské loděnici Harland and Wolff. Pracovalo na něm více než 15 000 dělníků. Stavba Titaniku probíhala téměř paralelně s Olympií. Jejich konstruktérem byl Thomas Andrews, který detaily konzultoval s ředitelem White Star Line J. Brucem Ismayem. Oba byli na palubě Titaniku – Ismay přežil, Andrews zahynul. 10. SPUŠTĚNÍ. Titanic byl spuštěn na vodu 31. května 1911 ve 12.15 hodin místního času. Byla to pro loděnici výzva, protože až do té doby člověk nevytvořil větší plavidlo. Přišlo se podívat 100 000 diváků. Na namazání slipu, po kterém loď doklouzala do vody, bylo spotřebováno 22 tun mýdla. Těsně před spuštěním zahynul jeden dělník, na kterého spadl dřevěný trám. 11. KŘEST. Titanic při svém spuštění nebyl pokřtěn. Pověrčiví námořníci to pak udávali jako hlavní příčinu katastrofy. 12. DOKONČOVACÍ PRÁCE. Po spuštění na vodu Titanic ještě čekal deset dalších měsíců dokončovacích prací od osazení kotli a parními stroji až po zařízení interiérů. 13. "PŘEDPOVĚĎ". Americký spisovatel Morgan Robertson napsal v roce 1898 povídku Zbytečnost. Je o obrovské britské osobní lodi nazvané Titán, která je označena za nepotopitelnou. Tato loď v povídce v dubnu narazí v severním Atlantiku do ledovce a potopí se. Na palubě nebyl dostatečný počet záchranných člunů. 14. NEPOTOPITELNOST. Žádná loď na světě není nepotopitelná. I když Titanic měl na svou dobu revolučních 16 vodotěsných komor, na hladině se mohl udržet jen při zaplavení čtyř z nich. Přepážky navíc nedosahovaly až k palubě, ale byly nahoře navzájem propojené. 15. ZÁCHRANNÉ ČLUNY: Na Titaniku bylo jen 20 záchranných člunů – 14 klasických dřevěných, čtyři skládací a dva menší remorkéry pro mimořádné události. Celkem mohly pobrat 1178 lidí. 16. ZAČÁTEK PLAVBY. Titanic měl podle původních plánů vyplout už 20. března. Dokončovací práce se ale zdržely, protože sesterská loď Olympia narazila v září 1911 do křižníku Hawke. Po kolizi se zaplnily dvě z vodotěsných komor a Olympia byla schopna doplout do jihoanglického Southamptonu a pak do Belfastu k opravám. To zdrželo vyplutí Titaniku.

17. KAPITÁN. Být velitelem Titaniku musel být sen každého kapitána. Tím jediným, komu byla ta čest propůjčena, se stal dvaašedesátiletý Edward John Smith, nejzkušenější kapitán White Star Line. Měla to být jeho poslední plavba, pak chtěl odejít do důchodu. Byl to on, kdo velel Olympii, když se srazila s Hawkem. 18. DŮSTOJNÍCI. Hlavním důstojníkem se stal Henry Tingle Wilde, který také sloužil na Olympii. Prvním důstojníkem byl William McMaster Murdoch, druhým důstojníkem byl jmenován Charles Lightoller. Lightoller se byl jediný z nejvyšších důstojníků, který katastrofu přežil. 19. POSÁDKA. V té době nebylo zvykem, aby na lodích byly stálé posádky. Jejich členové se zpravidla účastnili jednotlivých plaveb. Titanic nebyl výjimkou a většina jeho posádky se nalodila v Southamptonu jen několik dní před vyplutím. Na palubě bylo kolem 885 členů posádky. 20. ŽENY V POSÁDCE. Dlouhá staletí námořních objevů měla jedno specifikum – na palubách plachetnic nebyly ženy. První ženou, která obeplula svět, se stala Jeanne Baréová, která v převlečení za muže byla v druhé polovině 18. století, součástí výpravy Louise Antonia de Bougainvilla. Odhalena byla až na Tahiti. V posádce Titaniku bylo 23 žen. Tři z nich skončily na dně oceánu se svou lodí. 21. CESTUJÍCÍ. Na Titaniku byli pasažéři rozděleni do tří tříd – byly tam kabiny pro nejbohatší lidí planety té doby i společné místnosti pro několik desítek pasažérů z nejnižších společenských skupin, kteří si našetřili na lodní lístek a chtěli se dostat do Ameriky. Bylo mezi nimi i 123 Irů utíkajících před chudobou své země. Přežilo 44 z nich. 22. NÁRODNOSTI. Většina cestujících pocházela z Velké Británie a ze Spojených států. Ostatní pasažéři na Titanic přijeli z Rakouska-Uherska, Francie, Kanady, Dánska, Belgie, Bulharska, Austrálie, Argentiny, Číny, Řecka, Japonska nebo Švédska. 23. ČEŠI NA TITANIKU. Na lodi plulo zřejmě i několik Čechů, a to jako cestující, tak i v posádce. Byli mezi nimi strojník Jan Kabát, stevard Rudolf Linhart nebo člen lodní kapely Karel Stanke, mezi cestujícími pak černý pasažér Viktor Halva. 24. LODNÍ LÍSTEK. První třída tehdy stála od 23 liber do 870 liber (dnes by to bylo 1688 liber až 63 837 liber, to je 50 600 až 1,9 milionu korun). Třetí třída stála 7,5 libry (dnes 532 liber, což je 16 000 korun). S Titanikem nakonec vyplulo 324 lidí v první třídě, 284 cestujících ve druhé třídě a 709 pasažérů ve třetí třídě. Většinu z nich tvořili muži – 66 procent. Počty jsou to ale jen přibližné – přesný počet lidí na palubě znám není, protože někteří se mohli z lodě dostat před vyplutím z Evropy. 25. RODINY. Bylo běžné, že s živitelem rodiny s ním za novým životem v Americe jela i celá rodina. Nejpočetnější byla rodina Segeových, s nimiž plulo jejich devět dětí ve věku od čtyř do dvaceti let. Nikdo nepřežil. 26. DĚTI. Na palubě bylo 107 dětí, většina z nich s rodiči ve třetí třídě. Nejmladší byla tehdy devítitýdenní Elizabeth Gladys Millvina Deanová. Nehodu přežila a zemřela jako poslední žijící přeživší v roce 2009. 27. OSUDY 1. Frank Browne byl jezuitský kněz, který se na Titanic nalodil jen na cestu ze Southamptonu do Queenstownu (nyní Cobh v Irsku). Browne se na lodi spřátelil s bohatým americkým manželským párem, který se nabídl, že mu zaplatí lodní lístek až do New Yorku. Kněz ale dostal od svých nadřízených jasnou odpověď: "Vystupte z lodě!" To mu pravděpodobně zachránilo život.

28. HYGIENA. Cena lodního lístku odrážela společenské postavení cestujícího a tomu odpovídala i hygiena. Vodou na lodích se do vynálezu odsolovacích zařízení šetřilo, a to i na Titaniku, který navíc vodu potřeboval pro své parní stroje. Pasažéři třetí třídy měli k dispozici jen dvě vany. 29. NEJBOHATŠÍ ČLOVĚK NA PALUBĚ. Byl jím americký obchodník a investor John Jacob Astor. Nalodil se ve francouzském Cherbourgu. Nehodu nepřežil.

30. CESTOVÁNÍ INKOGNITO. Na palubě Titaniku bylo nejméně 15 lidí, kteří cestovali pod falešným jménem. Jedním byl i rodák z nyní slovenské Seredě Michel Navratil, který se ve své vlasti rozvedl a unesl své dva syny. Na Titanic se dostal pod jménem Louis Hoffman. Otec při katastrofě zemřel, synové Michel a Edmund, kterým byly dva a tři roky, přežili – dostali se do posledního spuštěného člunu. 31. PSI. Titanic byl osobním parníkem a cestující si na jeho palubu s sebou vzali svá zvířata. Kupodivu ani ti nejbohatší necestovali se zvířaty tak často, jako je to rozšířeno dnes, a na Titanic vstříc své zkáze plulo 12 psů. Potopení přežili tři psi. 32. LUXUS. Jak už bylo řečeno, Titanic byl luxusní lodí. Zatímco na spodních palubách se tlačili cestující třetí třídy, v horních patrech už vládlo pohodlí a luxus. Známý je salon zobrazený ve filmu Jamese Camerona s hodinami, schodištěm a prosklenou kopulí na stropě ve stylu paláce ve francouzském Versailles a hotelu Ritz. Kupodivu chyběla tančírna. 33. JÍDLO. Odpovídalo rozčlenění cestujících do tříd. Podle jídelního lístku s menu na 14. dubna 1912 si cestující první třídy mohli vybrat ze čtyřiceti jídel v několika chodech včetně kuřete à la Maryland nebo vejce à la l´Argenteuil. Luxusní jídelna byla 35 metrů dlouhá a 28 metrů široká. 34. KUCHYNĚ. Na palubě Titaniku bylo 60 kuchařů včetně pomocníků. Měli k dispozici 34 000 kilogramů masa, 5000 kilogramů čerstvých ryb, 3400 kilogramů slaniny nebo 40 000 kusů vajec. Na mytí nádobí bylo najato 36 mužů. Zbytky jídla a vůbec všechny odpadky se v té době házely do moře. 35. NÁKLAD. I když Titanik byl osobní lodí, měl dostatečně veliké prostory i pro přepravu nákladů. Majitel také uzavřel dohodu s britskou Královskou poštou i Poštovním úřadem Spojených států – pro dopisy a balíky bylo vyhrazeno 760 metrů krychlových. Pro zavazadla cestujících bylo na Titaniku 551 metrů krychlových místa. 36. POKLAD. I přes přetrvávající legendy Titanic na své první plavbě nevezl žádné poklady, a to i přesto, že část jeho pasažérů tvořila bohatá smetánka společnosti. Jeden z nejslavnějších šperků ztracených při katastrofě měl tehdy hodnotu jen 405 liber (dnes 29 717 liber, což je 890 000 korun). 37. SPOJENÍ. Titanic mohl s pevninou udržovat kontakt telegrafem. Prostředky, jaké mají lodě na začátku 21. století, ale samozřejmě neměl. Na palubě nicméně vycházely noviny Atlantic Daily Bulletin, v nichž se objevovaly novinky, které na loď dorazily telegrafem, včetně zpráv z burzy nebo výsledky koňských dostihů.

38. VYPLUTÍ. Parník vyplul 10. dubna 1912 ve 12.00 hodin z jihoanglického přístavu Southampton. Neobešlo se to bez potíží, když málem došlo k nehodě – Titanic se téměř srazil s lodí City of New York. Obě plavidla se minula asi o jen jeden metr.

39. CHERBOURG. Francouzský přístav a první zastávka Titaniku. Přístav nebyl v té době dostatečně veliký, aby mohla tak velká loď přirazit k molu. Musela proto kotvit před ním. Ve Francii přistoupilo 274 cestujících, vystoupilo 24 lidí. 40. QUEENSTOWN, nyní irský Cobh, druhá zastávka. I tady musel Titanic zůstat na kotvě před přístavem. Nalodilo se 113 pasažérů, vystoupilo sedm. Z Cobhu Titanic vyplul 11. dubna 1912 ve 13.30.

41. PLAVBA. První tři dny probíhala plavba bez problémů. Titanic minul maják Fastnet Rock a definitivně ztratil pevninu z dohledu. Za prvních 24 hodin uplul 484 námořních mil (896 kilometrů), za druhých 24 hodin dalších 546 námořních mil (1011 kilometrů. Poslední den do okamžiku nárazu do ledovce uplul 258 námořních mil (477 kilometrů). 42. POČASÍ. Až do soboty 13. dubna bylo poměrně příjemné počasí. Pak se ale Titanic dostal do studené fronty se silným větrem a vlnami až 2,4 metru vysokými. Pak se ale počasí začalo opět zlepšovat a v neděli 14. dubna už vítr nefoukal. Bylo chladno, obloha byla čistá, bez Měsíce. 43. VAROVÁNÍ. Titanic o ledovcích, které byly v jeho trase, věděl. Den před srážkou i přímo v den nehody telegrafisté dostali varování od ostatních lodí, které tou oblastí proplouvaly včetně parníku Californian. Telegrafisté Titaniku se osudné noci ale věnovali odesílání soukromých telegramů cestujících. Loď dál pokračovala v plavbě stejnou rychlostí. 44. LEDOVEC. 14. dubna ve 23.40 lodního času uviděl námořník na hlídce Frederick Fleet ledovec těsně před přídí. Okamžitě varoval můstek a první důstojník William Murdoch nařídil otočit kormidlo doleva a plnou parou zpět. Bylo ale už pozdě. 45. SRÁŽKA. Titanic narazil pravobokem. Srážka udělala do jeho boku pod čarou ponoru řadu děr. Voda pak zaplavila pět z jeho vodotěsných přepážek. Bylo jasné, že obří loď půjde ke dnu, protože plovatelnost si udrží jen při zatopení čtyř přepážek. 46. SÍLA NÁRAZU. Protože Titanic ledovec "lízl" pravobokem pod čarou ponoru, část cestujících zejména na horních palubách si srážky nevšimla.

47. ŠKODY. Služba na můstku zburcovala kapitána Smithe, který nařídil čtvrtému důstojníkovi Josephovi Boxhallovi, aby provedl inspekci lodě. Protože ale panoval všeobecný názor, že lodi takové velikosti nemůže ledovec vážněji ublížit, nebyla inspekce nijak pečlivá. Až posádka hlásila skutečný stav. 48. EVAKUACE. Byla nařízena pět minut po půlnoci, to jest 25 minut po nárazu. Titanic ale byl na podobné situace špatně připraven nejen co do počtu záchranných člunů, ale i co do přípravy. Důstojníci nevěděli, kolik lidí mohou ve člunu bezpečně spustit na vodu, proto byly první záchranné čluny poloprázdné. Ze dvaceti člunů se podařilo spustit 18. 49. ŽENY A DĚTI PRVNÍ. Toto pravidlo se na Titaniku více méně dodrželo. Jako první se do člunů většinou dostaly zpravidla právě ženy a děti. Většina z mužů z posádky i cestujících zůstala na palubě potápějící se lodě. Nejvíce žen zahynulo ze třetí třídy, protože se bály opustit své muže. 50. OSUDY 2. Za každým jménem z lodního seznamu si lze představit nezaměnitelný příběh. Nejčastěji bývá zmiňována manželka milionáře Isidora Strause Ida, která se odmítla evakuovat bez svého muže. Oba zůstali na palubě a zemřeli společně. 51. ČAS. Konstruktér Titaniku Thomas Andrews odhadl, že jeho loď se potopí do 90 minut. Titanic pod vodou zmizel za dvě hodiny a 40 minut po nárazu. 52. PANIKA. Hrůzu z blížící se smrti jistě cítil každý na palubě. V daleko nejhorší situaci byli cestující ve třetí třídě na dolních palubách, kde se ještě přidala jazyková bariéra. Z horních palub se ale situace zdála bezpečnější – někteří hráli karty, novinář William T. Stead si četl, tenista Richard Norris Williams si byl se svým otcem zacvičit. 53. POSLEDNÍ SOS. Poslední volání o pomoc Titanic vyslal v 02.17, což je tři minuty před potopením.

54. POTOPENÍ. Dvě hodiny a 40 minut po nárazu se dostala pod vodu příď a do lodě začala proudit voda otevřenými okýnky a dveřmi. Loď se pak mezi třetím a čtvrtým komínem rozlomila. Záď zůstala nad vodou o několik minut déle než příď. Ve 02.20 se potopila úplně. 55. POLOHA. Kapitán vydal rozkaz vysílat polohu Titaniku deset minut po půlnoci, to je půl hodiny po nárazu. Souřadnice místa, kde se Titanic potopil, jsou 41. stupeň a 43,5 minuta severní šířky a 49. stupeň a 56,8 minuty západní délky. 56. ZÁCHRANNÉ VESTY. Ve člunech bylo místo pro 1178 lidí. Záchranných vest na Titaniku bylo 3560. Ty ale trosečníkům pomohly jen krátce – studená voda severního Atlantiku dává člověku šanci na přežití jen maximálně několik desítek minut. 57. HUDBA. Titanic se údajně potopil za zvuků písně Blíž k tobě, bože můj, kterou hrál lodní orchestr. Je málo pravděpodobné, že by okteto hudebníků mělo tak pevné nervy a vydrželo hrát do posledních chvil. Nikdo z nich ale nepřežil. 58. KAPITÁN POSLEDNÍ. Kapitán by měl svou loď opustit jako poslední ve chvíli, kdy jsou všichni cestující a posádka v bezpečí. Smith zemřel se svou lodí, i když se spekuluje, zda na můstku, nebo ho smetla vlna či zda spáchal sebevraždu. 59. PODMÍNKY. Trosečníci měli štěstí v neštěstí – moře bylo klidné, což umožnilo nejen spustit většinu člunů, ale i jejich bezpečné odražení od potápějící se lodě. Kdyby byly vlny, počet obětí by byl mnohem vyšší. Voda ale byla ledová s teplotou minus dva stupně Celsia, teplota vzduchu byla minus tři stupně Celsia. 60. CALIFORNIAN. Loď, která v době nehody údajně plula kolem. Její kapitán Stanley Lord to ale popíral, což potvrdila poloha nalezeného vraku Titaniku. Později se objevily informace, že kolem plula norská rybářská loď, která na nouzové signály Titaniku nereagovala. Pokud by pomohla, mohla zachránit velkou část trosečníků, kteří skončili ve vodě. Californian se potopil za první světové války. 61. VÍR. Námořníci se odjakživa obávají víru, který vytvoří potápějící se loď a stáhne posádku s sebou. Hlavní pekař Titaniku Charles Joughin uvedl, že zadní část lodě se potopila tak pomalu, že ani nevytvořila vlnu. 62. VODA. Většina obětí podlehla hypotermii neboli podchlazení do půl hodiny. Rekordmanem je zmiňovaný pekař Joughin, který ve vodě přežil dvě hodiny. Byl jedním z posádky, kdo podával svědectví před britskou vyšetřovací komisí. 63. CARPATHIA. RMS Carpathia společnosti Cunard Line byl transatlantický osobní parník. Plula z New Yorku do Fiume v tehdejším Rakousko-Uhersku (dnes chorvatská Rijeka). Stejně jako Californian se potopila za první světové války. 64. ZÁCHRANA. Carpathia zachytila SOS Titaniku a plula nejvyšší rychlostí na místo nehody. Dorazila tam ve čtyři hodiny ráno. Na palubu vzala 705 trosečníků Titaniku. Jako první se v 04.10 na palubu Carpathie dostala Elizabeth Allenová. Posledním byl o půl deváté ráno druhý důstojník Lightoller.

65. PŘEŽIVŠÍ. Z 2224 lidí na palubě se zachránilo 710 lidí. 66. OBĚTI. Ve vodách Atlantiku zemřelo 1514 lidí z Titaniku – to je více než dvě třetiny všech osob na palubě. Nejvíce zemřelo členů posádky – z 865 mužů se jich utopilo 693. K tomu je třeba přičíst tři oběti z ženské části posádky. 67. PRVNÍ TŘÍDA. V první třídě bylo šest dětí, 144 žen a 175 mužů. Zachránilo se pět dětí, 140 žen a 57 mužů. 68. DRUHÁ TŘÍDA. Ve druhé střídě bylo 24 dětí, 93 žen a 168 mužů. Zachránilo se všech 24 dětí, 80 žen a 14 mužů. 69. TŘETÍ TŘÍDA. Ve třetí třídě bylo 79 dětí, 165 žen a 462 mužů. Zachránilo se 27 dětí, 76 žen a 75 mužů. 70. OSUDY 3. Na palubu Carpathie se dostal i zmiňovaný tenista Richard Norris Williams. Protože seděl ve člunu částečně zaplaveném vodou, byl podchlazený s omrzlinami na nohou. Lékař mu je chtěl amputovat, Williams ale odmítl. Později vyhrál několik tenisových turnajů. Zemřel ve věku 77 let. 71. CESTA NA PEVNINU. Plavba Carpathie do New Yorku trvala tři a půl dne. V přístavu se na její příjezd přišlo podívat 40 000 lidí. 72. MÉDIA. Jako první cestující zpovídal novinář Carlos F. Hurd, který pracoval pro listy St. Louis Post-Dispatch a New Yorku World. Hurd plul na Titaniku, zachránil se, a když připluli do New Yorku, už měl rozhovory napsané. Ty pak předal svému kolegovi, který vyplul vstříc Carpathii. 73. OSUDY 4. Bratři Navratilovi, Michel a Edmond, se stali "sirotky z Titaniku". Po příjezdu do New Yorku se jich ujala jedna Američanka. Díky publicitě se o jejich osudu dozvěděla skutečná matka a přijela si pro ně do Ameriky. Edmont Navratil zemřel v roce 1953, Michel v roce 2001 ve věku 92 let.

74. TĚLA. Oceán vydal 328 těl z 1514 obětí, protože velká část z nich klesla ke dnu v trupu Titaniku. Některé zdroje uvádí, že se našlo 333 těl. Část z nich byla pohřebena zpět do moře. 75. HALIFAX. Kanadský přístav Halifax hrál důležitou roli při hledání obětí katastrofy, protože byl nejbližším městem s železnicí a pravidelným lodním spojením. V Halifaxu bylo pohřbeno 150 z obětí. Poslední nalezenou obětí byl stevard první třídy W. F. Cheverton, který byl nalezen v červnu 1912. 76. OSUDY 5. Na Titaniku zemřel ve věku 21 let houslista John Law Hume, kterého na plavbu najala liverpoolská firma C. W. and F. N. Black. Jeho čistá mzda byla čtyři libry měsíčně plus příspěvek na uniformu hudebníka. Na konci dubna 1912 dostal jeho otec účet účet za nezaplacenou uniformu na pět šilinků a čtyři pence. 77. VYŠETŘOVÁNÍ. Nehodu vyšetřovali Britové i Američané. Britská komise, kterou vedl lord Mersey, pracovala od 2. května do 3. července 1912, americká od 19. dubna do 25. května 1912. 78. OBVINĚNÍ. Z nehody nikdo obviněn nebyl. Obě komise vydaly několik doporučení, aby se podobným tragédiím předešlo. 79. SOUDY. Společnost White Star Line se ale soudním sporům nevyhnula. Žalobu na ni podali přeživší i příbuzní obětí z Titaniku. Celkem musela White Star Line vyplatit více než 600 000 dolarů. 80. SPEKULACE. Vnučka druhého důstojníka Lightollera Louise Pattenová v roce 2010 ve své knize Good as Gold (Dobré jako zlato) tvrdí, že se Titanic potopil kvůli chybě kormidelníka. Kdyby také Titanic hned zastavil, pak by se podle Pattenové udržel déle na hladině. 81. OSUDY 6. Violet Constance Jessopová byla stevardkou a později zdravotní sestrou. Byla na palubě Olympiku, když se v roce 1911 srazil s válečnou lodí Hawke. Přežila potopení Titaniku v roce 1912. Byla i na Britanniku, když v roce 1916 v Egejském moři najel na minu a potopil se. 82. VYZVEDNUTÍ. Krátce po potopení Titaniku se objevily první plány o nalezení vraku a jeho vyzvednutí. Všechny tyto plány ale zůstaly ve fázi teoretických příprav, protože technologické možnosti té doby vyzvednutí nedovolovaly. 83. VRAK. Trup Titaniku na dně Atlantského oceánu objevil v roce 1985 francouzsko-americký tým vedený oceánografem Robertem Ballardem. První ponor k vraku se uskutečnil 13. července 1986, od té doby z něj bylo vytaženo mnoho historických artefaktů. 84. HLOUBKA. Titanic leží v hloubce 3784 metrů. Obě části jsou od sebe vzdáleny 600 metrů. 85. UNESCO. Letos v dubnu převzala vrak Titaniku do ochrany Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) na základě "konvence o ochraně kulturního dědictví, které leží pod vodou" z roku 2009. Titanic tak navždy zůstane na dně oceánu. 86. NA DNĚ. Přesto američtí vědci Titanic "vyzvedli", byť jen virtuálně. V den stého výročí potopení lodi zveřejní detailní mapu vraku i okolí mořského dna, na kterém slavný parník leží. Pomocí sonarů kousek po kousku prozkoumali celé okolí obou částí vraku o rozloze zhruba tři krát pět kilometrů. Pořídili při tom asi 130 000 fotografií. Na detailní mapě budou vidět stovky dosud neobjevených předmětů z výbavy luxusní lodě. 87. FILM. O potopení Titaniku bylo natočeno několik filmů. Tím první se už v roce 1912 stal snímek Saved from Titanic s Dorothy Gibsonovou jako zachráněnou pasažérkou první třídy. Ve filmu je i několika skutečných archivních záběrů Titaniku. Nejznámější je ale zcela jistě snímek Jamese Camerona z roku 1997, který získal 11 Oscarů. Na jeho natáčení se podíleli i čeští kaskadéři. 88. 3D TITANIC. Film Titanic byl 6. dubna 2012 uveden do kin v obnovené premiéře ve formátu 3D. 89. FILM VS. TITANIC. Často se píše, že náklady na natočení Cameronova Titaniku byly vyšší, než byla cena Titaniku. To není pravda. Film stál 200 milionů dolarů (3,7 miliardy korun). To je skoro o polovinu méně, než kolik stála konstrukce a stavba skutečného Titaniku. Cena za Titanic byla tři miliony liber (dnes by to bylo přibližně 220 milionů liber - 6,5 miliardy korun). 90. JAMES CAMERON. Kanadský režisér se proslavil nejen filmem o Titaniku, ale i tím, že se v březnu letošního roku jako třetí člověk v historii potopil na nejnižší místo planety. V Mariánském příkopu v Tichém oceánu sbíral materiál pro svůj další film a vědecký výzkum. 91. WHITE STAR LINE. Britská společnost, jejíž celý název byl White Star Line of Boston Packets. V roce 1934 se sloučila s Cunard Line.

92. AUKCE. Předměty z Titaniku lákají sběratele. Jedním z nedávno vydražených předmětů byl jídelní lístek, na kterém byl napsaný poslední oběd pro cestující první třídy parníku Titanic. Na aukci ve Velké Británii se prodal za 76 000 liber (dva a čtvrt milionu korun). Jídelní lístek, který byl na stole amerického bankéře Washingtona Dodge, si do kabelky dala jeho manželka Ruth. Manželé Dodgeovi a jejich syn Washington junior nehodu přežili. 93. RESTAURACE. Sté výročí potopení nejslavnější lodě světa neuniklo ani restauratérům. Restaurace Prime Meats v Brooklynu bude v neděli podávat stejné menu jako to, na kterém si na Titaniku pochutnávali cestující v první třídě – jako předkrm budou ústřice, dále paštika foie gras, pečená kachna, jehněčí a dalších pět jídel. Hodování završí dezert Waldorfský puding. 94. SOUTHAMPTON. Titanic vyplul 10. dubna 1912 ze Southamptonu. Tento jihoanglický přístav 10. dubna 2012 držel minutu ticha za oběti zkázy a přístavem zazněly zvukové záznamy lodních píšťal. Většina členů posádky pocházela právě z tohoto města.

95. INTERNET. Na portálu ancestry.co.uk je dostupných více než 200 000 dokumentů o cestujících na Titaniku. Lidé mohou najít různé informace o mrtvých i zachráněných. Zájemci do nich mohou zdarma nahlédnout do 31. května. 96. FOTOGRAFIE. Téměř 90. let po potopení Titaniku se objevil zřejmě jediný snímek osudného ledovce. Udělal ho český námořník Štepán Řehořek, který pracoval na palubě německé lodi Bremen. Ta plula v roce 1912 z Německa do New Yorku. Na záchranných akcích se nepodílela. Řehořek pořídil několik fotografií dvou ledovců v oblasti. Jedním z nich je zřejmě ledovec, do něhož Titanik narazil. Originál snímku je v Mnichově. 97. TITANIC a KULTURA. Potopení Titaniku nebylo námětem jen pro spisovatele a filmaře, ale i pro básníky, hudebníky a divadelníky. Za 100 let od nehody se objevily tisíce děl, které nejslavnější námořní nehodu připomínají. Básník Charles Hanson Towne v červnu 1912 zveřejnil báseň o Titaniku s názvem Úroda moře. 98. BELFAST. V severoirské metropoli bylo na konci března letošního roku otevřeno muzeum věnované památce Titaniku, jeho obětem i místním dělníkům, kteří ho před více než 100 lety postavili. Výška budovy muzea je stejná jako výška Titaniku – 53 metrů.

99. DOÑA PAZ. Trajekt Doña Paz má s Titanikem společný jen osud lodě, která se potopila. Titanic sice zůstává nejslavnější námořní katastrofou, ale při zkáze Dony Paz na Filipínách v roce 1987 zemřelo nejvíce lidí – 4375. 100. BALMORAL a AMAZARA JOURNEY. Dvě výletní lodě, které vypluly na místo, kde se Titanic potopil. MS Balmoral, který vyrazil ze Southamptonu, byl postavena v roce 1988. Je 187 metrů dlouhý a 28 metrů široký – Titanic byl mnohem delší, měl přitom ale stejnou šířku. Na jeho palubě jsou pasažéři z 28 zemí světa, které lodní lístek stál od 2799 liber (84 000 korun) do 5995 liber (180 000 korun) na osobu. Amazara Journey, která vyplula z New Yorku, byla na vodu spuštěna v roce 2005. Je to 181 metrů dlouhá a přes 25 metrů široká loď. Setkají se 15. dubna 2012.