Rampula musel pryč! Vaz mu zlomily Gripeny, pivo a dluhopisy

Nejvyšší správní soud, který posuzoval závěry správního orgánu a pražského městského soudu o použití a výkladu pojmu "porušení povinností vedoucího státního zástupce závažným způsobem" v kontextu zákona o státním zastupitelství, shledal podle Baxy na rozdíl od Městského soudu v Praze, že se Vlastimil Rampula jako vedoucí státní zástupce takového porušení povinností dopustil. "O závažné porušení povinností se může jednat, je-li porušování opakované, déletrvající či zvlášť intenzivní," upřesnil předseda NSS Josef Baxa.V Rampulově případě se jednalo na jedné straně o množství formálních a procesních pochybení, která se v rámci činnosti jeho odboru stala. Nejvyšší správní soud přitom viděl podle předsedy ono závažné porušení povinností v kvalitativním a kvantitativním souhrnu všech vytčených pochybení. "Je zřejmé, že vzniklá pochybení nebyla ojedinělá. Typově stejné chyby se odehrávaly opakovaně. Z třinácti dohledových prověrek vyplývá, že pražské vrchní státní zastupitelství nepodniklo účinné kroky k jejich nápravě a předcházení jejich opakování," řekl Baxa.Jednotlivá procesní a formální pochybení totiž nelze podle názoru Nejvyššího správního soudu hodnotit izolovaně, ale v kontextu celkové situace. Vedoucí státní zástupce na vytýkaná pochybení jednotlivých státních zástupců působících u státního zastupitelství, v jehož čele stojí, podle senátu NSS buďto nereagoval, nebo v některých případech uložené pokyny vědomě nesplnil či s nimi dokonce věcně polemizoval. "Mezi jinými případy lze zmínit zejména nezpracování dožádání do Švédska v takzvané kauze Gripeny nebo odmítnutí poskytnutí údajů o činnosti jím řízeného státního zastupitelství nadřízenému Nejvyššímu státnímu zastupitelství," poznamenal Baxa.Do rozhodování Nejvyššího správního soudu se podle jeho předsedy významně promítl i fakt, že pochybení Vlastimila Rampuly se odehrávala v elitním útvaru, odboru, který se specializuje na závažné formy hospodářské a finanční kriminality z oblasti kapitálového trhu, bankovnictví, daňové oblasti a některé formy korupce."Ani od státních zástupců dozorujících takto závažnou a často velmi komplikovanou trestnou činnost sice nikdo nemůže požadovat robotickou bezchybnost, ale i s přihlédnutím k zásadě že mýlit se je lidské nelze akceptovat, aby byla taková řada případů zatížena procesními vadami a pochybeními, tím spíše, že jde o dozor nad těmi nejsložitějšími případy kriminality," napsali soudci v odůvodnění svého rozhodnutí, které znamená pro Rampulu svléknutí taláru vrchního žalobce v Praze.Podle soudců právě v těchto případech může být "pád do pasti procesní chyby mimořádně závažný". "Co by se na méně významném teritoriu mohlo jevit v zásadě banálním, může mít v rámci klíčového elitního útvaru, navíc v takovém množství, kritické společenské důsledky. Jinými slovy, posuzuje-li stěžovatel otázku závažnosti pochybení, je oprávněn zkoumat nejen kolikrát, jak a co, ale i otázku, kde se takové pochybení stalo," píše se mimo jiné v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.Významným důvodem odůvodňujícím odvolání z funkce byl také postup Vlastimila Rampuly vůči dozorové státní zástupkyni Darje Dunajové v kauze IPB. Vydání negativního pokynu nepodávat odvolání proti zprošťujícímu rozsudku samo o sobě je podle soudců přípustné. "Je však třeba zdůraznit, že spojení dvou aspektů - krajně neobvyklého způsobu provedení pokynu - telefonicky, krátce před vyhlášením rozsudku, za podezřelých okolností a porušení principu řádného výkonu funkce, zejména principu odbornosti tím, že vrchní státní zástupce nebyl o věci, do níž zasáhl, dostatečně informován, vede podle názoru soudu k závažnému porušení povinností vedoucího státního zástupce," řekl Baxa. K tomuto závěru podle něj přispěl i fakt, že tento postup vyvolává minimálně "zdání netransparentnosti a je rovněž podle názoru soudu způsobilý ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti vrchního státního zastupitelství".Nejvyšší správní soud však zároveň zdůraznil, že příslušná státní zástupkyně se mohla pokynu, který nepovažovala za souladný se zákonem, bránit. "Mají-li být státní zástupci schopni úspěšně plnit svou základní funkci, tedy vést boj se zločinem, musí být kromě odbornosti vybaveni i takovými osobními vlastnostmi, jakými jsou mezi jinými zvláště rozhodnost, statečnost a odvaha. Tuto výbavu nesmí odkládat ani v případě, že dojdou k závěru, že pokyn nadřízeného v konkrétní věci není správný," napsali ve verdiktu soudci.Plnění společensky významné role veřejného žalobce podle NSS nemůže ustoupit u jednotlivého státního zástupce ani v situaci, kdy si svým postojem možná způsobí těžkosti na pracovišti či v další kariéře. "Státní zastupitelství nesmí být souborem bezbarvých anonymních úředníků čekajících na pokyny, kteří nenesou vlastní odpovědnost za rozhodování v konkrétní věci, ať už v přípravném řízení při výkonu dozoru nad činností policejních orgánů či po podání obžaloby při jejím zastupování v hlavním líčení před soudem, a schovají se do byrokratického systému několikastupňového schvalování nebo aprobování za své nadřízené, kteří naopak svou odpovědnost ze sebe sejmou s poukazem na samostatnost jednotlivých státních zástupců," zdůraznil BaxaSoud přidal i povzdech nad zákonnou úpravou, která efektivnímu plnění úkolů státního zastupitelství prostřednictvím jednotlivých státních zástupců příliš neprospívá. "Její aplikace často připomíná až neuvěřitelně zbyrokratizovaný systém podobající se nějakému těžkopádnému ministerstvu s neustálým vnitřním koloběhem spisů tam a zpět s informacemi, aprobacemi, a vytvářejícím prostředí osobní neodpovědnosti a alibismu. Namísto akčního postupu každého budoucího žalobce opírajícího se o sílu, odbornou erudici a informační výbavu celé soustavy, lze vysledovat energii odčerpávající a pozornost odvádějící kompetenční šarvátky, napětí mezi jednotlivými stupni soustavy," prohlásil šéf Nejvyššího správního soudu.Podle Baxy je politováníhodné, že jsou tím zatížena "vyšší patra" státního zastupitelství a v jejich rámci elitní útvary, které byly vytvořeny před časem proto, aby řešení nejzávažnějších případů hospodářské a finanční kriminality probíhalo i přes jejich složitost a rozsáhlost efektivně, a byla v reálném čase nalezena spravedlnost."Společnost právem očekává, že orgány veřejné žaloby prosazující trestní spravedlnost nebudou tuctovými anonymními úřady, nýbrž aktivními a sebevědomými subjekty, které reprezentují veřejný zájem a svými kroky představují ty instituce, jejichž existence spočívá na zavedení, dodržování, prosazování či vynucování pravidel. Pouze tak budou obdařeny důvěrou, která je pro jejich činnost zcela nezbytná," uzavřeli soudci v závěru rozhodnutí.