Ústavní soud ustoupil a odpustil komunistům polovinu pokuty

Poslanci coby vedlejší účastník řízení dostali pokutu, protože trvali na tom, aby řízení bylo veřejné, a nakonec se nikdo z jednačtyřicetičlenné skupiny neukázal. Původní pokuta činila sto tisíc korun, ÚS ji v prosincovém nálezu snížil na 41 tisíc, tedy v přepočtu na tisícikorunu na poslance.

Listopadové řízení, kam se komunističtí zákonodárci v čele s předsedou strany Vojtěchem Filipem nedostavili, se zabývalo návrhem na zrušení 14 reformních zákonů. Ve skupince poslanců, která návrh předložila, figurují i někteří sociální demokraté, protože na podání ústavní stížnosti je potřeba minimálně 41 poslanců a na toto číslo KSČM sama nedosahuje. Filip už avizoval, že zákonodárci z ČSSD se na placení pokuty podílet nebudou.

Stotisícovou pokutu vyměřil ÚS skupině poslanců 27. listopadu, o dva dny později obdržel písemnou omluvu od Filipa, 6. prosince pak ústavním soudcům na stole přistála žádost komunistů na prominutí, eventuálně snížení pořádkové pokuty. Filip soudu vysvětloval, že "neúčast nebyla motivována záměrem snižovat důstojnost soudní moci ani vedena snahou o průtahy v řízení", jak cituje nález ÚS.

Lídr KSČM dále instituci vysvětloval, že návrhem na ústní jednání byl transparentní cíl, a sice "aby toto jednání bylo veřejné. Nešlo v žádném případě o důvod populistické snahy o prezentaci jednotlivých poslanců." Filip se odvolával na Listinu základních práv a svobod a argumentoval tím, že ze vzdělávacích a informačních důvodů má být soudní jednání vždy veřejné, a to nikoli kvůli stranám sporu, ale pro otevřenost jednání. Dále zmínil, že zákon stanoví, že účastník má právo, ne povinnost se projednání účastnit.

Kromě obecné argumentace Filip soudu vysvětlil, proč se konkrétně on na řízení nedostavil. Uvedl, že v meziobdobí dostal předvolání k jinému soudnímu jednání, kam se měl dostavit coby svědek, přičemž se jako svědek neměl možnost nechat zastoupit. Na adresu ÚS směřoval omluvu a předpokládal, že jej zastoupí Zuzka Bebarová-Rujbrová. "Bylo mou chybou, že jsem ve své administrativě nezkontroloval splnění mnou uloženého úkolu. Že nebyl splněn, jsem zjistil až onoho rána v den nařízeného jednání. Efektivní náprava nebyla možná," ozřejmil Filip soudu. Přidal omluvu předsedovi i všem ostatním soudcům ÚS.

Pavel Rychetský jako předseda ÚS Filipovu argumentaci připustil a pokutu, kterou sám udělil, snížil více než o polovinu. Zároveň ovšem konstatoval, že se nic nemění na důvodech, pro které sankci uložil. V nálezu popsal, že je pravda, že vedlejší účastník řízení nemá výslovnou povinnost se dostavit, ale že o datu projednávání byla skupina poslanců řádně a včas informována a někdo z nich se dostavit mohl, zvláště když si ústní jednání vyžádali.

S žádostí na zrušení 14 reformních zákonů uspěla poslanecká skupina jen částečně. Ústavní soud proškrtal některá ustanovení, například povinnost veřejné služby pro nezaměstnané. To znamená, že nezaměstnaný nemůže být vyřazený z evidence úřadu práce, pokud takovou službu odmítne.