Bestie, které umučily Petru (†15), zřejmě doživotí nedostanou. Víme proč

Byť to policie ještě oficiálně nepotvrdila, vrazi studentky Petry byli v době činu – řečeno právní terminologií - pod vlivem. Čeho? Rozhodně alkoholu, protože všichni tři v osudnou noc popíjeli na jihlavské diskotéce Ponorka.

Řada dalších indicií a také svědectví mnoha známých oběti i vrahů pak dokládají, že mladíci pravidelně holdovali také pervitinu. Brutální a nepochopitelné okolnosti vraždy nasvědčují tomu, že pervitin jim dost pravděpodobně koloval v krvi i ve chvíli, kdy nebohou Petru desítky minut trýznivě zabíjeli.

Pokusili jsme se společně s několika renomovanými advokáty odhadnout, jak by vliv alkoholu a pervitinu na jednání mladíků mohl posuzovat soud. Pomohlo by jim to nebo uškodilo? Oslovení advokáti se shodují, že by to paradoxně mohlo vrahům při rozhodování soudu o trestu mírně pomoci.

"Smrt za smrt! Popravit! Nezaslouží si žít!" Tyto a podobné výkřiky plní diskuse pod články o Petřině smrti. Lidé se tak vyjadřují i na sociálních sítích a mluví tak i příbuzní či známí zavražděné Petry. Tato přání se nenaplní. Trest smrti byl v Česku zrušen v roce 1990 a ani tento případ s tím nic neudělá. Ostatně trest smrti nezavedlo ani Norsko po Breivikově masakru na ostrově Utoya.

Co však bestiálním vrahům hrozí, je výjimečný trest. České trestní právo tak označuje tresty mezi 20 až 30 lety vězení, případně doživotní trest. Nejprve k první variantě. "Trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let může soud uložit pouze tehdy, jestliže závažnost zvlášť závažného zločinu je velmi vysoká nebo možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížena," uvádí trestní zákoník v paragrafu 54, odstavci 1 o výjimečném trestu.

Není sporu o tom, že slova o "zvlášť závažném zločinu" vrazi studentky Petry naplnili. Jenže pro ně může být i hůř. Vztahuje se na ně totiž i "tvrdší" odstavec 3 stejného paragrafu, písmeno a (§54, 3a). V něm se doslova uvádí: "Trest odnětí svobody na doživotí může soud uložit pouze pachateli, který spáchal zvlášť závažný zločin vraždy (...) takový zvlášť závažný zločin je mimořádně závažný vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce..."

Podle zákona tedy vrahům Petry bez diskuse hrozí tresty od dvaceti let výše a v krajním případě i doživotí. Jestli takové tresty nakonec dostanou, záleží pochopitelně na soudu. Ale zdá se, že přinejmenším od doživotí by mladíky mohlo uchránit, kdyby se prokázalo, že vraždu spáchali opilí a zfetovaní.

"Alkohol a drogy nemůže žádný soud označit jako polehčující okolnost. Ale je možné na to v rámci obhajoby poukazovat," připouští advokát Jaroslav Novotný. Podle něj budou mít na rozsudek zásadní vliv posudky znalců z oboru psychologie a psychiatrie. "Znalci se budou pokoušet zjistit, jak moc ovlivnil jednání vrahů alkohol a pervitin. A zkusí odvodit, do jaké míry byl nebo nebyl ten čin projevem jejich narušeného charakteru," dodal advokát Novotný.

Při udělování výjimečných trestů soud vždy přihlíží k tomu, jestli je možné pachatele "resocializovat" a zda a kdy se mohou vrátit do společnosti, aniž by pro ni byli nebezpeční. V jihlavském případu jde v zásadě o to, že kdyby tak děsivou vraždu mladíci spáchali zcela střízliví, svědčilo by to narušení jejich charakteru mnohem víc, než když se stejného skutku dopustili pod vlivem drog. To je sice neomlouvá, ale zároveň to ponechává obhajobě skulinku, aby mohla tvrdit, že mladíky vězení může napravit a pokud nebudou brát drogy, nebudou společnosti nijak nebezpeční. Tím by se mohli vyhnout doživotí a dostat nižší trest.

To připouští i advokát Václav Vlk: "Ano, paradoxně je to pro ně výhodnější." Nijak zásadní vliv na trest to ale podle něj mít nebude. "Ten vliv bude jen minoritní. Pokud to mám vyčíslit, tak to v celkovém rozhodování o výši trestu bude mít vliv tak pět procent. Mnohem spíš to ale bude mít vliv na strukturu trestu. Na to, do jakého typu věznice půjdou nebo jestli budou mít nařízené léčení," soudí advokát Vlk.

Podle jeho soukromého odhadu ale ani jeden z pachatelů doživotí nedostane. "V tom hraje roli spousta faktorů. Ale oni jsou prvotrestaní a těch vražd nebylo více, byla jedna, což zákon také bere v potaz," tvrdí Václav Vlk.

Dotkl se tak dalšího detailu v celém případu. Jeden z vrahů, Tomáš Zavřel, měl totiž ještě na konci loňského roku uloženy soudem dva podmínečné tresty za krádeže. Prezident Václav Klaus mu je ale amnestií vymazal, a tak teď musí soud na Tomáše Zavřela pohlížet jako na nevinného a nikdy netrestaného. 

Naproti tomu se ale Prokop Beneš, další advokát specializující se na trestní právo, naopak domnívá, že by pervitin a alkohol mohly vrahům spíše přitížit. "Drogy a alkohol trestní zákoník považuje za přitěžující okolnost," říká advokát Beneš s odkazem na zákon. A skutečně. Zákoník říká, že přitěžující okolností je, jde-li o "pachatele, který se oddává zneužívání návykové látky a spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním".

I Prokop Beneš ale potvrzuje, že budou "bezesporu velmi podstatné" znalecké posudky z oboru psychiatrie a psychologie. "Soud bude rozhodně s pomocí znalců prověřovat příčetnost pachatelů a bude se ptát, jestli si byli vědomi toho, co dělají a možných následků. Teprve pak se bude zabývat trestem," odhaduje advokát Beneš.

Tak jako tak se zdá, že přinejmenším dva ze tří obviněných mladíků, Tomáš Zavřel a Michal Kisiov, se letos stanou adepty na výjimečný trest. Zda to bude dvacet let nebo méně či více, případně i doživotí, o tom rozhodne soud.