Jazyky, nebo jiné praktické znalosti? Podívejte se, čemu dávají Češi přednost

Detailnější pohled na výsledky průzkumu ukázal, že účast v některém jazykovém kurzu v minulých 12 měsících sice zvažovalo 73 procent občanů ve věku 15 až 59 let, ovšem pouhých 27 procent z nich jej ve finále opravdu začalo navštěvovat. Z průzkumu zároveň vyplývá, že zájem o jiné než jazykové kurzy či další odborná školení má 83 procent respondentů. Alespoň jeden takový kurz přitom navštívilo 59 procent lidí.

"Jazyková vybavenost je vyžadována a ve větší míře ověřována obvykle již během přijímacího pohovoru před nástupem do zaměstnání. Jde tedy o síto, kterým většina zaměstnanců již dříve prošla. Pokud se objeví požadavky na hlubší znalost cizích jazyků u stávajících zaměstnanců, lidé se kromě kurzů poměrně často zdokonalují i samotnou praxí," komentuje tyto rozdíly Jan Nehasil, manažer segmentu vzdělávání společnosti LMC.

Zásadní rozdíl mezi jazykovými a nejazykovými kurzy ukázaly také odpovědi na otázky zaměřené na financování kurzu. Z těch vyplývá, že vyšší počet firemních příspěvků směřuje do nejazykové oblasti, na kterou svým pracovníkům přispívají téměř tři čtvrtiny zaměstnavatelů. Proti tomu spolufinancovat svému zaměstnanci jazykový kurz je ochotno pouze 58 procent firem.

Důležitou otázkou při výběru kurzu je rovněž cena. Ta byla dokonce hlavní překážkou pro 34 procent oslovených lidí, kteří se během uplynulých 12 měsíců žádného kurzu nezúčastnili. Proti nim však stojí další početná skupina lidí, která se rozhodla do svého vzdělání investovat částku vyšší než 15 tisíc korun. V případě jazyků se jedná o 5,8 procenta zaměstnanců a v případě ostatních školení o 4,9 procenta pracovníků.

Pokud jde o způsob výběru kurzu, jsou čeští zaměstnavatelé relativně liberální a nechávají to na něm. Svému pracovníkovi daný kurz vybere pouze necelá čtvrtina společností. Dalších 31 procent firem výběr, z něhož si jejich pracovník může vybrat, pouze zúží a 45 procent zaměstnavatelů ponechá svému pracovníkovi při výběru volnou ruku.