Extremisté jdou do útoku, města jsou v obležení policejních komand

V Ostravě se protestní setkání Romů a radikálů sešla v centrálním městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Romské demonstrace proti rasismu a neonacismu nazvané Mír mezi lidmi se před kostelem na náměstí Svatopluka Čecha účastní podle odhadů policie 600 lidí.

Ostrava byla už několik hodin před zahájením akce v obležení policistů a městských strážníků. Na příjezdových cestách do města policisté kontrolovali vozidla, ale například i autobusy. Do 14:00 policisté při kontrolách podle Holčákové odhalili asi desítku zbraní, mimo jiné různé násady či pálku.

V Plzni na náměstí Republiky se na protiromském pochodu sešlo několik desítek extremistů. Nedaleko jejich srazu už před 15:00 protestovalo proti rasovému násilí 250 až 300 lidí. Shromážděné přišel podpořit i plzeňský biskup František Radkovský.

Do Českých Budějovic, které se v létě staly jedním z center protiromských protestů, zatím dorazilo několik desítek lidí. Průvod demonstrantů vyšel z Lannovy třídy poblíž vlakového nádraží. V ulicích města, kudy protiromský protestní pochod půjde, se objevily desítky nápisů jako Národ rovně, Nevybočuj z řady! Víš proč jsi tu?

V Duchcově na Teplicku se na třetí protiromské demonstraci sešlo asi 300 lidí. Pochodují městem, přímo k romským domům ale nemohou. Okolní ulice má zabrané sdružení Konexe, které brání práva Romů. Do Duchcova svolala protest místní organizace Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). V devítitisícovém městě se situace vyhrotila poté, co tam v květnu skupina Romů napadla manželský pár.

Brnem pak pochoduje bez ohlášení asi 30 protiromských extremistů. Policie jim brání vstoupit do ulic obývaných Romy.

Na pražském Vyšehradě kolem 14:00 začal happeningový Pochod proti Čechům. Akci pořádá iniciativa Čechy v ČR nechceme, které vadí štvaní Čechů proti ostatním obyvatelům ČR.

Romové na území EU

„Evropská unie musí okamžitě přijmout opatření a začít uplatňovat sankce na své členské státy, které selhávají v otázce odstranění diskriminace a násilí proti Romům," říká John Dalhuisen, ředitel programů AI pro Evropu a Střední Asii. „Takové praktiky jdou proti zákonům EU a také proti principům svobody, demokracie a respektu k lidským právům, na kterých byla tato instituce založena," dodává.

Odhadovaných šest milionů Romů, kteří žijí na území států EU, je hluboko pod národním průměrem v téměř všech ukazatelích životní úrovně: osm z deseti Romů žije na hranici chudoby, jen jeden ze sedmi mladých romských dospělých má dokončené středoškolské vzdělání. Násilné vystěhovávání je stále běžnou praxí v řadě evropských zemí, jako je Rumunsko, Itálie nebo Francie. Vzdělávání Romů je segregované především v České republice, v Řecku a na Slovensku – což je zcela v rozporu s národními zákony i legislativou celé EU, která zakazuje rasovou diskriminaci.

V roce 2000 přijala Evropská unie směrnici o rasové rovnoprávnosti, která zakazuje diskriminaci založenou na rase nebo etniku – a to v práci, při vzdělávání, v přístupu ke zboží a službám, bydlení nebo zdravotní péči, informuje server amnesty.cz. Charta základních práv EU, která vstoupila v platnost v roce 2009, také zakazuje diskriminaci a zakotvuje právo na vzdělání, sociální podporu, bydlení a práci. Evropská komise je pak oprávněna zakročit proti jednotlivým členům sedmadvacítky, pokud poruší právo EU nebo zmíněnou chartu. Doteď se to nicméně nikdy nestalo v souvislosti s nějakou diskriminací Romů nebo jiné etnické minority.