Romové a chudoba v Česku: Dostanou se do politiky extremisté?

"Je to, jako kdyby se v Ústeckém kraji stal hejtmanem neonacista," uvedl šéf vládní agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. Podle něj by Kotlebovo zvolení mělo být varováním i pro Česko. "Plyne z toho poučení. Ostatní politici tématu Romů a extrémní chudoby nevěnovali pozornost. Kotleba útočil, ale řešení nenabídl. Je to varování pro Česko, aby politici mysleli na to, že je potřeba problém chudoby řešit," řekl Šimáček. Hlasy pro extremisty prý "zvýraznilo" to, že k volbám přišlo málo lidí.Podle politoložky Vladimíry Dvořákové se zatím v Česku neukázalo, že by extremisté mohli být ve volbách úspěšní. "To neznamená, že nemohou hlasy získat. Prostor by tu mohl být," uvedla Dvořáková. Podle ní se takzvaný romský problém dlouhodobě neřeší, nechal se vyhrotit, vznikají další ghetta, opatření nejsou konkrétní a systematická.

"Extremisté by se mohli uchytit v místních volbách na radnicích tam, kde je situace hodně vyhrocená," míní politoložka. Nebezpečné je podle ní i to, že řada politiků bere Romy jako téma, na kterém může získat body. "Ve chvíli krize stranických systémů bude snaha se na těchto tématech zviditelnit," dodala. Také podotkla, že některá témata extremistů převzal šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura. 

Extremistům podle politologa Bohumila Doležala nahrává přímá volba. Pro výběr šéfů krajů ji označil za "strašnou blbost". "Přímá volba je směr k populismu. Je zjevné, jak nebezpečné je zavádění populistických prvků do ústavní demokracie," řekl Doležal.

Také podle šéfky romského sdružení Romea Jarmily Balážové si lidé dopady přímé volby neuvědomují. Mnozí voliči sahají po rychlých řešeních extremistů. I Balážová připomněla úspěch Okamury v senátních volbách.

Běžní občané jsou na protiromských pochodech častěji

Při propagaci a komunikaci v oblasti pravicového extremismu hrál i nadále dominantní roli internet, k jehož oblíbenosti přispívá zejména relativní anonymita prostředí, píše BIS na svém webu.

Pravicoví extremisté i nadále často zneužívali problematiky sociálně nepřizpůsobivých skupin, zejména z romské komunity, a rostoucí sociální napětí v některých regionech. Ke své propagaci toto téma využívala hlavně Dělnická strana sociální spravedlnosti, ale i jiné subjekty, a to i neextremistického charakteru. Dalším důležitým mobilizačním tématem krajní pravice se stala kritika vlády a jejích reforem. S cílem propagovat tato témata proběhla řada demonstrací a protestních akcí.

Stále byly organizovány tradiční demonstrace, koncerty a pochody, pořádané zejména u příležitosti různých státních svátků, významných událostí neonacistického hnutí či k připomenutí památky zesnulých aktivistů. Účast na nich nicméně nebyla většinou velká a tyto akce nepředstavovaly výraznější bezpečnostní problém.

Po letech útlumu došlo v roce 2012 k určité renesanci pravicově extremistických akcí s hudební produkcí, jejich podoba však prošla změnou. White power koncerty se transformovaly na hardrockové, které již nemají zjevně pravicově extremistický charakter. Nebylo výjimkou, že návštěvníky těchto akcí byli nejen pravicoví extremisté, ale i běžní občané.