Divočina na silnicích: Češi si za volant sednou téměř slepí

Odborníci při měření sledovali, zda lidé dokážou rozlišit požadovaný detail na odpovídající vzdálenost, a to každým okem zvlášť i oběma dohromady. Zkoumali i prostorové vidění, což je důležité například pro správný odhad vzdálenosti protijedoucích vozidel.

U třetiny řidičů bylo zjištěno skryté šilhání a u více než čtvrtiny potíže s prostorovým viděním. Téměř 44 procent osob nedosahovalo alespoň na jednom oku optimální zrakové ostrosti. Průměrný věk těchto řidičů je 51 let.

Řidiči, jejichž zraková ostrost nedosahovala 70 procent a jejichž způsobilost k řízení motorových vozidel je tak do budoucna podmíněna odborným vyšetřením, tvořili lehce přes 6 procent z celkového počtu zkoumaných.

„Znepokojivou, avšak očekávatelnou zprávou je prokazatelně vyšší zastoupení starších řidičů ve skupinách s nejhorší zrakovou ostrostí," uvedl vedoucí BESIP Roman Budský. Z testovaných řidičů bylo 24 procent těžce tupozrakých nebo s jedním ostře vidoucím okem.

Mezi nejrizikovějšími řidiči se zrakovou ostrostí pod 50 procent nebyl jediný nositel brýlí nebo čoček. Lze se tedy domnívat, že se jedná o řidiče, kteří si problém svého zraku neuvědomují, případně uvědomují, ale nikdy kvůli tomu nenavštívili očního lékaře.

„Když jeden řidič spatří překážku a začne brzdit, druhý k ní musí dojet na poloviční vzdálenost, aby ji vůbec rozeznal a mohl zareagovat. Co to udělá, setkají-li se v hustém provozu na dálnici? Řada lidí předpokládá, že druzí vidí stejně dobře jako oni," konstatuje vedoucí Budský.

Měření bylo bezplatné, dobrovolné, přičemž nikomu ze zájemců nehrozil postih při zjištění negativních nebo varujících výsledků. Lidem se špatným zrakem odborníci doporučili, aby vyhledali očního lékaře a začali problém řešit.