Dusno kolem Opencard: Soud griloval politiky přes čtyři hodiny, Bém nedorazil

Jako první vypovídali exnáměstkové primátora a zastupitelé Rudolf Blažek (ODS) a Petr Hulinský (ČSSD). Blažek i Hulinský soudu řekli, že projekt opencard (v době schvalování projektu se ještě jmenovala karta Pražana) považují za správný. Karta Pražana jako taková je dobrá, ale to co proběhlo potom, už se moc nepovedlo, řekl Hulinský. Poté vypovídali i exnáměstek primátora a exposlanec Jan Bürgermeister (ODS) a bývalý radní a starosta Prahy 10 Milan Richter (ODS).

Politici museli mimo jiné soudu popsat, jakým způsobem jsou na jednání rady předkládány jednotlivé materiály a podle čeho se radní rozhodují. Všichni zdůraznili, že nebyli a nejsou odborníky na IT, proto důvěřovali materiálům, které jim předložil odbor IT. "Je to natolik úzce specializovaná oblast, že jsem neměl důvod nevěřit tomu, co odbor předložil," řekl Blažek, který měl opencard na starosti od roku 2006 do roku 2009. Také Hulinský řekl, že projekt po věcné stránce nezkoumal, neboť není IT odborníkem.

Bürgermeister zase uvedl, že rada projednává běžně i třicítku tisků a radní se nemůže každým z nich do hloubky zabývat. To prý dělají teprve tehdy, pokud objeví například zjevné vady v materiálech. V souvislosti s opencard v radě podle Bürgermeistera prodiskutovali jen velmi osobní pohled na projekt. On sám debatoval a řešil prý pouze šířku funkcionalit opencard. Vyjádřil prý obavy v souvislosti s platebními funkcemi.

Žalobkyni i soud také zajímalo, kdo z politiků měl na starosti oblast informatiky. Bürgermeister uvedl, že v době, kdy byl projekt karty schvalován, ji neměl na starosti nikdo. To potvrdil i ředitel magistrátu Trnka, který vypovídal jako poslední. Kdo z nich měl konkrétně za projekt zodpovědnost a kdo s ním přišel, neřekli. Odpovědnost podle nich nesl odbor informatiky.

Seyček soudu řekl, že projekt mu přednesl Bém, se kterým prý přímo jednal. Zároveň uvedl, že nikdo z politiků se v době jeho působení na magistrátu o projekt nezajímal a odbor nekontroloval. "Chybělo řízení z pozice řídící struktury," řekl Seyček. Politici shodně řekli, že v projektu nebyly žádné indicie, které by značily, že je něco špatně. Ty se objevily teprve později a vyvrcholily v roce 2009, kdy nechal Blažek vypracovat audit. Podle Blažka problém byl mimo jiné malý zájem Pražanů, zvyšující se náklady nebo to, že nebyla naplňována avizovaná koncepce.

Soud s pěti bývalými úředníky začal v pondělí. Státní zástupkyně muže viní z toho, že před více než pěti lety uzavřeli pro Prahu nevýhodné smlouvy, čímž městu způsobili škodu v řádu desítek milionů korun. Praha po pětici žádá přes 70 milionů korun. Všichni obžalovaní vinu odmítli.

Další obvinění v kauze opencard policie vznesla koncem letošního března. Deset pražských radních včetně exprimátora Bohuslava Svobody (ODS) a jeho nástupce Tomáše Hudečka (TOP 09) detektivové stíhají z porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Radní loni v dubnu souhlasili s tím, že město s firmou Haguess uzavře dvě nové smlouvy na podporu systému celkem za zhruba 74 milionů korun. Město ale mělo podle vyšetřovatelů vypsat otevřenou soutěž. Tím, že tak radní neučinili, prý Praze způsobili škodu zhruba 25 milionů.

Opencard slouží jako tramvajenka či průkazka do knihovny. V počátcích projektu uzavřela Praha několik nevýhodných smluv, které dodavatelům zaručovaly výsadní postavení. Kritizovaný projekt stál dosdu asi 1,25 miliardy korun.