Už to vypuklo. Respirační nemoci se šíří dříve než loni

Hygienici striktně rozlišují akutní respirační infekce, tedy nemoci z nachlazení, a chřipku. Pacienti s chřipkou mají vysoké horečky, nemoc u nich propuká z plného zdraví, jsou výrazně unavení, bolí je hlava a hrozí komplikace. "Očkování zabrání propuknutí chřipky z 90 procent. Proočkovanost bývá v ČR chabá, přitom očkování je nejúčinnější ochranou proti chřipce," uvedla Vaverková. Populace je podle ní nyní na prahu vlny nemocí, která se v tomto období obvykle objevuje.

Pacienti, kteří loni zemřeli na chřipku nebo měli komplikace, měli být podle hygieničky očkovaní. "Lidé očkování podceňují. Lidé s chronickým onemocněním, ať už srdečním, cukrovkou, plicním a dalším, a také starší lidé, by měli být očkovaní," řekla Vaverková.

Přestože je vznik virózy stále dáván do souvislosti s prochlazením organismu, není to tak docela pravda, upozorňuje server ordinace.cz. Člověk ani nemusí nachladnout, mnohem podstatnější je styk s vyvolávajícím virem nebo baktérií. V minulosti, ještě předtím, než bylo známo, co toto onemocnění skutečně způsobuje, lidé prostě vypozorovali souvislost mezi výrazným prochladnutím nebo uhřátím a vznikem zápalu plic. Chlad ale působil jen jako spouštěč, základem byla přítomnost infekčního agens a oslabený imunitní systém.

Častou chybou při léčbě viróz bývá neodůvodněné nasazení antibiotik. Ta totiž nezahubí virové agens. Proto jejich užívání u virového zánětu hrtanu a průdušnice (laryngotracheitidy) nebo zánětu průdušnice a průdušek (tracheobronchitidy) smysl nemá a pacienti by se jich neměli dožadovat.V takovýchto případech jsou obvykle doporučována antipyretika (např. paralen) nebo různá mukolytika (léky ulehčující vykašlávání).

U astmatiků, jejichž stav se v průběhu virózy zhorší tím, že trpí více vyjádřeným zúžením průdušek (bronchospazmem), často i s výrazným zhoršením dechových funkcí a okysličení krve, je na místě především intenzivní bronchodilatační léčba (tj. terapie, která napomáhá rozšíření průdušek).