Znalec je žid, šokoval advokát u soudu. A padl trest

"Odvolací kárný senát přihlédl ke skutečnosti, že - ač jde o mimořádně závažné porušení povinnosti advokáta, zejména etického kodexu - nebyl dotyčný advokát doposud kárně stíhán a bylo by nepřiměřené uložit mu kárné opatření spočívající v dočasném zákazu výkonu advokacie," zdůvodnila rozhodnutí Chaloupková.

Kočí si rozhodnutí odvolacího kárného senátu vyložil tak, že mu dal v zásadní otázce zapravdu. ČTK dnes sdělil, že podle senátu byla námitka spočívající v etnickém původu znalce s ohledem na předmět znaleckého zkoumání obecně přípustná. Pokutu prý dostal za nevhodnou formu námitky. "Senát uvedl, že v podání klientky měla být zvolena jiná forma, ale nepopřel právo klientky takovouto námitku vznést, což je velice důležité," konstatoval.

Advokát hájil v trestním řízení členku extremistické Dělnické strany sociální spravedlnosti Lucii Šlégrovou, která byla za výroky na shromáždění v Litvínově obžalována z propagace nacismu a antisemitismu. Při jednání u Okresního soudu v Mostě vznesl námitku podjatosti znalce Michala Mazla, kterou mimo jiné odůvodnil i jeho údajným židovským původem.

"Jako osoba židovského původu znalec bezesporu vnímá velmi citlivě otázku šoa (holokaustu) a německého nacionálního socialismu, a jako řada dalších soukmenovců má tendenci reagovat se zvýšenou citlivostí, která může přerůstat až v nepatřičnou vztahovačnost, na jakékoli náznaky v tomto směru," napsal tehdy Kočí ve stížnosti. Soud ji zamítl jako naprosto irelevantní.

Kočího námitka vzbudila značný rozruch. V médiích proti němu ostře vystoupil například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Advokát se hájil tím, že při výkonu advokacie mají oprávněné zájmy klienta přednost nejen před zájmy advokáta, ale i před ohledem na jiné advokáty a další lidi.

Antisemitismus v Česku: Situace je dobrá, říká zpráva

Výroční zpráva Pražské židovské obce (PŽO) zaznamenala za uplynulý rok nárůst antisemitismu, a to hlavně na internetu. Zatímco počet fyzických útoků se zřejmým antisemitským podtextem zůstává téměř stejný jako v minulých letech, projevy antisemitismu na internetu vzrostly trojnásobně. V roce 2011 zachytila PŽO 26 antisemitsky orientovaných textů, videí či obrázků, v roce 2012 jich monitorovala již 82. Předseda PŽO Jan Munk uvedl, že se stále „počtem antisemitských incidentů i jejich charakterem řadíme k zemím, kde je situace velmi dobrá. Například v porovnání s Maďarskem či Řeckem, kde nenávistné projevy vůči Židům prosakují i do veřejného života."

Zpráva uvádí zvýšený počet antisemitských útoků do souvislosti s eskalací izraelsko-palestinského konfliktu, s antisemitsky motivovanými činy v Evropě (zde zpráva zdůrazňuje hlavně březnový masakr v Toulouse, během nějž zavraždil islámský radikál Muhammad Merah tři žáky židovského lycea a jednoho z učitelů) a s proizraelskou politikou české vlády. Jan Munk ještě podotýká, že je třeba vzít v úvahu také církevní restituce, „které byly důvodem k projevům nenávisti vůči církvím a současně v určité míře i vůči židovské komunitě".

Svou roli ve vzrůstu antisemitismu sehrály podle zprávy i prezidentské volby. Kandidatura Jana Fischera prý „vzbudila silný odpor mezi pravicovými extremisty a zároveň vyvolala projevy antisemitismu tam, kde byl do té doby spíše latentním fenoménem. Nejdiskutovanějším aspektem Fischerovy kandidatury se u těchto jedinců stala otázka jeho loajality k ČR. Fischer byl nařčen z toho, že není ‚pravým' Čechem, a že tudíž nemůže být dostatečně oddán ČR. Mezi extremisty panovalo přesvědčení, že v případě výhry v prezidentské volbě by měl Fischer blíže k politice a zájmům Státu Izrael než k politice a zájmům ČR, napsal server ztis.cz.