Praha - Úmrtnost v důsledku kardiovaskulárních onemocnění se ve více než třech desítkách zemí, včetně ČR, v letech 1990 až 2011 výrazně snížila. Jak v noci na dnešek informovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), pokles byl zaznamenán zejména u úmrtí na následky infarktu, a to v průměru o 40 procent. Počet případů smrti kvůli cévním mozkovým příhodám se od roku 1990 snížil dokonce o polovinu. Přestože Česká republika s dalšími zeměmi střední a východní Evropy včetně Slovenska rovněž zaznamenala výrazný pokles úmrtnosti v této oblasti, stále patří z více než tří desítek sledovaných zemí k těm nejhorším.
Obyvatelé v Česku umírali po dvou desetiletích ve srovnání s rokem 1990 na kardiovaskulární onemocnění méně o 41 procent. U mozkových příhod to bylo dokonce o 66 procent méně.
Přesto v roce 2011 zemřelo na infarkt v Česku 260 lidí na každých 100.000 osob. Hůře na tom bylo už jen Estonsko (265), Maďarsko (309) a Slovensko (404). Kvůli mozkovým mrtvicím zemřelo v ČR ve stejném roce 106 osob na 100.000 obyvatel, v Řecku 112, v Maďarsku 124 a na Slovensku 137.
Nejlépe si u kardiovaskulárních onemocnění naopak vedly Japonsko a Jižní Korea. U mozkových příhod bylo nejméně případů úmrtí ve Švýcarsku, Francii a Izraeli.
Na rakovinu umírá méně Čechů, ale...
Počet úmrtí kvůli rakovině se ve stejném období v zemích OECD a neformálního sdružení BRICS, jehož členy jsou Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, snížil o 15 procent. Bylo to především díky nižší úmrtnosti po rakovině žaludku, tlustého střeva, prsu a děložního čípku u žen, stejně jako rakoviny prostaty a rakoviny plic u mužů.
ČR byla v rychlosti snižování úmrtnosti na rakovinu třetí nejlepší s 25procentním poklesem po Švýcarsku (28 procent) a Lucembursku (27 procent). Přesto zůstalo Česko páté nejhorší: k hranici 250 úmrtí na 100.000 obyvatel se přibližovalo společně se Slovenskem nebo Dánskem. K hranici 300 mrtvých se dostalo Maďarsko.
Kardiovaskulární onemocnění byla ve sledovaných zemích příčinou 33 procent všech úmrtí v roce 2011 a tedy stále nejčastější příčinou smrti v 33 sledovaných zemích OECD. Rakovina je na druhém místě s o něco více než čtvrtinou všech úmrtí registrovaných v těchto zemích.
Pro pochopení možností, které každý jednotlivec v prevenci kardiovaskulárních onemocnění má, je nutné objasnit hlavní rizikové faktory jejich vzniku. Jednoznačně nejvýznamnější jsou: vysoká hladina cholesterolu, kouření a vysoký krevní tlak.
Z uvedených rizikových faktorů je patrné, že všechny souvisí s kvalitou životního stylu, jehož nedílnou součástí je racionální strava. Za vysokou hladinou cholesterolu i vysokým krevním tlakem stojí kromě genetických faktorů nevhodná strava často v kombinaci s nedostatečnou pohybovou aktivitou. Jedním z největších problémů stravy je přemíra konzumovaných nasycených mastných kyselin, což je hlavní důvod, proč kardiologové vítají kampaň lékařů proti nasyceným tukům jako smysluplný krok na dlouhé cestě k dalšímu snižování počtu kardiovaskulárních onemocnění v České republice, informuje server ordinace.cz.
Související
Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let
Rh faktor v těhotenství: Co se může stát, když si krev „nesedne“?
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
před 2 hodinami
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
před 3 hodinami
Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci
před 5 hodinami
Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici
před 6 hodinami
Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky
před 7 hodinami
CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv
před 8 hodinami
Počasí se změní, avizují meteorologové. Na horách znovu napadne sníh
včera
Novinky z kauzy Macinkových esemesek. Poradce prezidenta naznačil závěry policistů
včera
Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně
včera
Karel III. promluvil ke Commonwealthu. Republikáni protestovali kvůli Andrewovi
včera
Obchody začínají upozorňovat, jak bude otevřeno o Velikonocích
včera
Pavel a Babiš budou jednat o rozpočtu či bezpečnostní situaci
včera
Žádné výmluvy a výjimky. Trumpova Amerika reaguje na české obranné výdaje
včera
Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem
včera
Íránci se mohou zúčastnit MS ve fotbale, s ohledem na jejich životy to ale nedoporučuji, prohlásil Trump
včera
Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump
včera
První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu
včera
Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu
včera
Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv
včera
Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Vladimira Putina. Zelenskyj zdůraznil, že po více než čtyřech letech války je ukrajinský lid sice unavený, ale morálka zůstává vysoká a země není ochotna přistoupit na ruská ultimáta ohledně odevzdání rozsáhlých území na východě státu. Podle jeho slov by měl Trump svou vyjednávací sílu zaměřit na agresora, nikoliv na oběť.
Zdroj: Libor Novák