Silvestr za dveřmi, Česko se chystá na oslavy. Znáte novoroční zvyky?

Velký nápor návštěvníků se tradičně očekává především na Staroměstském a Václavském náměstí. Hlavní silvestrovská párty na Staroměstském náměstí začne v 17:30 a koncerty s tanečními vystoupeními skončí až 15 minut po půlnoci. Hlavnímu programu bude předcházet kouzelnické vystoupení pro děti, sdělila Eva Hromádková, mluvčí společnosti Taiko, která pořádá v centru města vánoční trhy. 

Davy lidí každoročně chodí spontánně slavit také na Václavské náměstí. Kvůli bezpečnosti proto začne na náměstí od úterního poledne platit zákaz parkováni, od 16:00 pak bude zakázán vjezd všech vozidel s výjimkou složek integrovaného systému. Až ve středu ráno se na náměstí dostanou vozy zásobování, zákaz vjezdu a parkování pak skončí v 10:00, uvedla Praha 1 na svých internetových stránkách.

Kvůli bezpečnosti se na oslavy chystají i záchranáři. Na Václavské náměstí chtějí opět umístit kamion Golem, který využívají v případě komplikovanějších zásahů. Na Staroměstském náměstí pak bude postaven zdravotnický stan, posíleny budou i posádky záchranek, řekla mluvčí záchranné služby Jiřina Ernestová.

Znáte silvestrovké zvyky? Na Nový rok je nepřípustná drůbež

31. prosince, poslední den roku, je sv. Silvestra. Kněz, který přežil pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána, se stal r. 311 papežem. Podle legendy pokřtil císaře Diokleciána a jeho ženu sv. Helenu. Zemřel roku 335. Je jedním z prvních uctívaných světců, jehož kult se rozšířil do celé Evropy. Kdysi se jeho svátek nespojoval se žádnými oslavami ani zvyky. Silvestrovská noc získala na významu, až když se v průběhu 16. století ve většině křesťanských zemí ustálil kalendář gregoriánský a počátek nového roku na 1. lednu.

Teprve rozvoj ekonomiky a vědy v 19. století, který předznamenal příchod "nového zlatého věku", dodal silvestrovské noci větší význam. Společnost bohatla a v očekávání ještě lepšího roku slavila Silvestra stále veseleji a okázaleji, s množstvím pokrmů a nápojů. Na venkově přetrvávaly některé zvyky, jako např. chození tzv. ometaček - chudých žen, které chodily po staveních, symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela, za což obdržely almužnu. Hospodyně se varovaly toho, aby nechaly sušit prádlo, což znamenalo smrt v nadcházejícím roce.

Teprve v poslední době byly nejrůznější pochoutky vystřídány nazdobenými chlebíčky, obloženými mísami a nejrůznějšími slanými a sladkými zákusky. Stoupalo i množství vypitého alkoholu. Od konce 19. st. je běžným zvykem půlnoční přípitek šampaňským s přáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce, píše praguewelcome.cz. Také zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí pochází z 19. st.

V Čechách na Nový rok dostávali kůroví zpěváci odměnu, hospodář obdarovával čeledíny a děvečky, rodiče děti. Farníci dávali výslužku svému faráři a přáli mu zdraví a Boží požehnání. Učitelé posílali vrchnosti a městským zástupcům tzv. minucí - malovaná a veršovaná přáníčka, na které bylo zvykem odpovídat finančním dárkem.

V obcích chodila ulicemi koledující mládež. Nedělaly se nepříjemné práce - věřilo se, že co se bude dělat na Nový rok, to bude po celý rok, nesmělo se sušit prádlo, nesmělo se nic vynášet ani vymetat z místnosti. Chodili pekařští koledníci a peroutkami ometali za drobné pohoštění nebo odměnu prach, někde chodily na koledu i ženy v šátku s husím křídlem a s hrnečkem kolomazi, kterou umazaly nepozorného hospodáře. Jako výslužku dostávaly pálenku a nějakou pochoutku.

Většina těchto zvyků byla zapomenuta. Základem oslavy Nového roku dnes je setkání celé rodiny u bohatého oběda, kde by neměla chybět čočka nebo polévka s drobnou krupicí zv. milionová (aby se člověka držely peníze), většinou se podává vepřové. Nepřípustný je zajíc či drůbež, aby štěstí neuteklo nebo neulétlo.