Praha - Už i Česká republika píše rok 2014. Celá země přivítala za rachotu petard a ohňostrojů nový rok a s prvním lednem 2014 nás čeká mnoho změn.
Jako první slavily příchod nového roku Samoa a kiribatský atol Kiritimati, známý jako Vánoční ostrov. V té době bylo v Praze teprve 11:00. Následně oslavy pokračovaly v dalších Liniových ostrovech, které z velké části patří k tichomořské republice Kiribati.Obyvatelé Samoy vítali nový rok jako první teprve potřetí v novodobé historii. Tato země totiž v závěru roku 2011 z ekonomických důvodů "papírově" přešla mezinárodní datovou hranici, aby se přiblížila hlavním obchodním partnerům Austrálii a Novému Zélandu. Do té doby se "časově" orientovala na Spojené státy.
Velkolepý ohňostroj se tradičně uskutečnil v australském Sydney. V okolí budovy opery sledovalo oblohu kolem 1,6 miliónu lidí.
Rovněž statisíce lidí si nenechají ujít tradiční zvedání novoroční koule na newyorském náměstí Times Square.Česko, země změn pro občanyStejně jako každý rok, i letos se od 1. ledna občany České republiky čeká celá řada změn. Tou nejzásadnější, která se dotkne úplně všech, je účinnost nového občanského zákoníku. Zcela totiž nahradí zákoník z roku 1964! To ale není jediná změna, podívejte se, co vše se od 1. ledna 2014 změní.
Psali jsme: Česko čeká od 1. ledna 2014 řada novinek: Pět největších změnZe všech stran slýcháme, že od 1. ledna začne platit nový občanský zákoník, to ovšem není jediná změna, která nás od Nového roku čeká. Mění se například i poplatky ve zdravotnictví, rodit se bude moct i bez přítomnosti lékaře či se zvýší důchod.
Související
Celý svět už vstoupil do roku 2025. Sydney předvedlo úchvatnou show, Zelenskyj promluvil k Ukrajincům
Svět má rok 2024. Oslavil jej velkolepými ohňostroji, v ulicích Prahy hlídkovali ozbrojení policisté
Nový rok , občanský zákoník , Ohňostroje
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák