Zemřel novinář a spisovatel Milan Schulz (†83)

Po přestěhování stanice do Prahy zde pracoval až do roku 1996, poté s ní spolupracoval jako volný autor. V České televizi po listopadu 1989 moderoval se svým synem Martinem Schulzem publicistický pořad Sněží.Dramatik, prozaik, básník, literární kritik a publicista Milan Schulz se narodil 6. dubna 1930. Za okupace byl nucen z rasových důvodů přerušit studium gymnázia v Praze. Stal se papírnickým učněm, středoškolské vzdělání dokončil po válce na Benešově gymnáziu, kde maturoval v roce 1949. Poté studoval češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a po absolutoriu pracoval v redakci Literárních novin.V letech 1959-1965 byl současně externím dramaturgem divadla Semafor a až do druhé poloviny 60. let spolupracovníkem kabaretu Paravan. Od roku 1966 byl vedoucím redaktorem dvouměsíčníku Orientace, v letech 1968 a 1969 redaktorem Literárních listů a Listů.Jako televizní kritik se Schulz v 60. letech zúčastnil řady zahraničních televizních festivalů (Monte Carlo, Cannes, Řím) a po navázání spolupráce s Pavlem Tigridem v Cannes několikrát soukromě navštívil Francii. Z římského festivalu v září 1969 se nevrátil, emigroval do Německa a natrvalo se usadil v Mnichově. Až po odchod do důchodu zde pracoval v českém vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa.Publikoval od roku 1953. Po konec 60. let přispíval do periodik, v nichž pracoval, a dále postupně do Mladé fronty, Nového života, Května, Hosta do domu, Plamene, Filmových a televizních novin. Bez uvedení jména i do exilového časopisu Svědectví (Paříž). V exilu publikoval ve Svědectví (Paříž), Proměnách (New York), Obrysu (Mnichov), Listech (Řím) a na počátku 70. let i v Amerických listech (New York). V roce 2006 odvysílal Český rozhlas 3 - Vltava desetidílný cyklus jeho vzpomínek.

Jméno Milana Schulze, redaktora českého vysílání Svobodné Evropy zná každý, kdo před dvaceti lety poslouchal mnichovské vysílání „zakázené" stanice. Zatímco v Československu ho posluchači poznali podle hlasu, v Mnichově on ani ostatní redaktoři RFE žádnou popularitou netrpěli. Nikdo je tam neznal. Milan Schulz o sobě nikdy příliš nemluvil. A tak dodnes málokdo zná jeho dlouhý a svým způsobem poučný životní příběh. Kdyby se narodil do méně bouřlivých časů, nejspíš by celý život psal satirické glosy a třeba řídil malé divadlo. Pokračoval by tak svým způsobem ve stopách svého otce. Jeho otec byl dokonale asimilovaný židovský novinář, štamgast pražských kaváren a šarmér. O svém židovském původu se Milan dozvěděl teprve ve chvíli, kdy i u nás začaly platit norimberské zákony. Otec Milana Schulze odešel v roce 1943 do transportu a už se nevrátil. Milan Schulz vystudoval po válce na Univerzitě Karlově češtinu, ne však literární vědu, na niž se hlásil, neboť z fakulty byl právě vyhozen profesor Václav Černý. Pracoval v Literárních novinách, spoluzakládal Divadlo Semafor, měl nastartováno k úspěšné dramaturgické i literární a publicistické dráze. V září 1969 však využil příležitosti a zůstal v emigraci. Jako redaktor RFE zakotvil v Mnichově, kam za ním po létech přijel i syn Martin. Pracovně se do Prahy vrátili oba po listopadu 1989, a přesto, že Milan Schulz žil trvale v Mnichově, doma si připadal tady.