Praha - Ve věku 83 let zemřel dnes v Mnichově český novinář a spisovatel Milan Schulz. Oznámil to Český rozhlas. Schulz v letech 1970-1994 pracoval jako komentátor, moderátor, redaktor domácího bloku a vedoucí redaktor pořadu Události a názory v Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově.
Po přestěhování stanice do Prahy zde pracoval až do roku 1996, poté s ní spolupracoval jako volný autor. V České televizi po listopadu 1989 moderoval se svým synem Martinem Schulzem publicistický pořad Sněží.Dramatik, prozaik, básník, literární kritik a publicista Milan Schulz se narodil 6. dubna 1930. Za okupace byl nucen z rasových důvodů přerušit studium gymnázia v Praze. Stal se papírnickým učněm, středoškolské vzdělání dokončil po válce na Benešově gymnáziu, kde maturoval v roce 1949. Poté studoval češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a po absolutoriu pracoval v redakci Literárních novin.V letech 1959-1965 byl současně externím dramaturgem divadla Semafor a až do druhé poloviny 60. let spolupracovníkem kabaretu Paravan. Od roku 1966 byl vedoucím redaktorem dvouměsíčníku Orientace, v letech 1968 a 1969 redaktorem Literárních listů a Listů.Jako televizní kritik se Schulz v 60. letech zúčastnil řady zahraničních televizních festivalů (Monte Carlo, Cannes, Řím) a po navázání spolupráce s Pavlem Tigridem v Cannes několikrát soukromě navštívil Francii. Z římského festivalu v září 1969 se nevrátil, emigroval do Německa a natrvalo se usadil v Mnichově. Až po odchod do důchodu zde pracoval v českém vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa.Publikoval od roku 1953. Po konec 60. let přispíval do periodik, v nichž pracoval, a dále postupně do Mladé fronty, Nového života, Května, Hosta do domu, Plamene, Filmových a televizních novin. Bez uvedení jména i do exilového časopisu Svědectví (Paříž). V exilu publikoval ve Svědectví (Paříž), Proměnách (New York), Obrysu (Mnichov), Listech (Řím) a na počátku 70. let i v Amerických listech (New York). V roce 2006 odvysílal Český rozhlas 3 - Vltava desetidílný cyklus jeho vzpomínek.
Jméno Milana Schulze, redaktora českého vysílání Svobodné Evropy zná každý, kdo před dvaceti lety poslouchal mnichovské vysílání „zakázené" stanice. Zatímco v Československu ho posluchači poznali podle hlasu, v Mnichově on ani ostatní redaktoři RFE žádnou popularitou netrpěli. Nikdo je tam neznal. Milan Schulz o sobě nikdy příliš nemluvil. A tak dodnes málokdo zná jeho dlouhý a svým způsobem poučný životní příběh. Kdyby se narodil do méně bouřlivých časů, nejspíš by celý život psal satirické glosy a třeba řídil malé divadlo. Pokračoval by tak svým způsobem ve stopách svého otce. Jeho otec byl dokonale asimilovaný židovský novinář, štamgast pražských kaváren a šarmér. O svém židovském původu se Milan dozvěděl teprve ve chvíli, kdy i u nás začaly platit norimberské zákony. Otec Milana Schulze odešel v roce 1943 do transportu a už se nevrátil. Milan Schulz vystudoval po válce na Univerzitě Karlově češtinu, ne však literární vědu, na niž se hlásil, neboť z fakulty byl právě vyhozen profesor Václav Černý. Pracoval v Literárních novinách, spoluzakládal Divadlo Semafor, měl nastartováno k úspěšné dramaturgické i literární a publicistické dráze. V září 1969 však využil příležitosti a zůstal v emigraci. Jako redaktor RFE zakotvil v Mnichově, kam za ním po létech přijel i syn Martin. Pracovně se do Prahy vrátili oba po listopadu 1989, a přesto, že Milan Schulz žil trvale v Mnichově, doma si připadal tady.
Související
Předčasné smrti Hayden Panettiere lituje i Kličko. S herečkou má dceru
ZZ Top ztratili bubeníka. Zemřel Frank Beard, bylo mu 77 let
Aktuálně se děje
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
včera
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
včera
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
včera
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
včera
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
24. srpna 2026 22:00
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
24. srpna 2026 20:49
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
24. srpna 2026 19:36
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
24. srpna 2026 18:19
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
24. srpna 2026 17:06
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
24. srpna 2026 15:45
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Zdroj: Libor Novák