Soudní znalec: Vražda elektřinou není pro laika vůbec snadná

Mysleli jste si, že stačí hodit fén do vany a je to? Kdepak - takhle snadné úrazy nebo dokonce vraždy už se v koupelnách nestávají. Brání tomu důmyslné ochrany. Vražda tímto způsobem by vyžadovala kromě úmyslu a odhodlání také znalosti a přípravu.

V obvinění Petra Kramného se výslovně uvádí, že Moniku a Kláru zabil elektrickým proudem, který zavedl do hotelové koupelny. Bližší informace ze spisu zatím nejsou k dispozici - vycházet lze tedy ze dvou: vražda v koupelně a vražda elektrickým proudem.

Redakce vyhledala podobné případy v minulosti a navíc oslovila i soudního znalce v oboru elektrotechniky Bohuslava Březinu. Z obou zdrojů vyplývá pro Kramného nepříjemný fakt. Pokud mu soud takovou vraždu prokáže, může počítat s mimořádně tvrdým trestem, protože by patrně nešlo o zabití v afektu, ale zřejmě o promyšlenou a připravenou vraždu.

Doby, kdy třeba fén spadlý do vany znamenal smrt, jsou už alespoň v Česku spíše minulostí. V moderní ch koupelnách je prakticky nemožné se takovým způsobem zabít anebo zabít někoho jiného. Brání tomu tzv. proudový chránič. "Ten během několika milisekund vypne elektrické zařízení a nepustí do té vany víc proudu než 30 mA. To je sice nepříjemný šok, ale zabít nedokáže," vysvětlil soudní znalec Bohuslav Březina.

Psali jsme: Kramný se brání z vazby: Zabití elektřinou je nesmysl Kramný nastražil past? Moniku a Klárku údajně zabil elektrický proud  

Je ovšem otázkou, jak byla proti podobnému nebezpečí ochráněna hotelová koupelna v Egyptě. Pokud se stavebníci, řídili moderními předpisy, proudový chránič by měl být součástí vybavení rozvodny. Jestliže nebyl, stále by ještě měla být vana chráněna alespoň uzemněním. Při spojení elektrického okruhu skrze vanu by vypadl jistič, ale trvalo by to trochu delší dobu a také hodnota proudu by byla vyšší. "Pojistky by sice vypadly, ale i ten krátký šok by mohl dokázat zabít," upřesnil Březina.

Vyřadit tuto uzemňovací ochranu by nebylo pro laika příliš složité. Stačí povolit jeden dva šrouby nebo přestřihnout drát. Horší by to bylo už proudového chrániče. "To není práce pro úplného laika. Musel by po vedení do rozvaděče a tam buď zkratovat nebo dráty přemostit chránič. Je to relativně složité, pokud člověk není elektrikář," soudí znalec Bohuslav Březina.

Rovněž varianta s rozlitou vodou na podlaze, do níž by byl přiveden elektrický proud, není pro vraždu nijak spolehlivá. "Tam musí proud projít tělem. To znamená, že by oběť musela stát v té vodě a dotknout se zároveň třeba kohoutku nebo topení," uvedl Březina.

S čím si je naopak jistý, je to, že pitva takový způsob smrti, resp. vraždy musí odhalit. "To musí poznat každý lékař. Podle proudových známek, tedy vstupu a výstupu elektřiny z těla nebo podle stavu srdce," míní Březina. Nepřímo tak potvrzuje, že si policisté budou s příčinou smrti dostatečně jistí. A to by samo o sobě zcela rozbilo jakoukoli verzi událostí, se kterou až dosud Kramný přišel.

Fakt, že zabít člověka ve vaně elektrickým proudem není úplně snadné, potvrzuje i tuzemský případ vraždy z roku 2005. Luboš Kovrzek z Rozněvic na Plzeňsku zavraždil svou ženu ve vaně. Nezabil jí elektrickým proudem, ale násilím jí podržel hlavu pod vodou dokud se neutopila. Do vany pak vhodil fén, aby fingoval nehodu.

Lékaři si ale při pitvě povšimli drobných poranění na krku, obličeji a jazyku oběti. Při bližším pohledu na další důkazy se ukázala odborná expertiza fénu a zásuvky v koupelně v rozporu s výpovědí podezřelého muže. Definitivně se pravda ukázala, když policisté udělali rekonstrukci a hodili do vany s vodou fén. Fungoval dál a pojistky nevyhodil. Muž za tuto fingovanou vraždu elektrickým proudem, která ovšem nefungovala, dostal 11 let vězení.