Rodiny unesených Češek neztrácejí naději: Děkujeme všem za podporu

"Věříme, že nalezneme cestu, aby se vše posunulo správným směrem a holky byly brzy zase s námi. Jsme velmi vděční za veškeré projevy podpory a moc si jich vážíme," uvádí ve společném prohlášení rodiny unesených Češek.

Česká diplomacie je co se týče informací o stavu vyjednávání o propuštění dívek zdrženlivá. V polovině října prezident Miloš Zeman ale potvrdil, že jednání stále probíhají.

Skupina osmi až deseti ozbrojenců unesla loni 13. března tehdy čtyřiadvacetileté Češky v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán. Ženy cestovaly z Íránu do Indie.

České ministerstvo zahraničních věcí se pokouší zbavit odpovědnosti tvrzením, že před cestou do Balúčistánu varuje na svých internetových stránkách. "Každý, kdo cestuje do exotických zemí, se má seznámit (nejen) na stránkách MZV se situací v oblasti. Tam by se dámy dozvěděly, že jsou tyto země (Pákistán apod.) plné skutečných, nefalšovaných dobrodružství nesrovnatelných s Hollywoodem," píše se v diskusi pod textem o unesených dívkách na serveru iDNES.cz. Tak trochu je to pravda, jenže informační hodnota není zcela přesná, a hlavně – několika větami dost těžko popíšete situace v dané zemi.

"Stát se má postarat o své občany a jednou ze součástí toho postarání má být, že nikdy a za žádných okolností NEBUDE platit výkupné únoscům. Pokud by to totiž dělal, tak by ohrozil mnohé další – stali by se snadným terčem únosců po celém světě. Stát by se měl postarat tak, že se unesené pokusí osvobodit násilím, bez ohledu na názor místní vlády," rozohňuje se v diskusi další čtenář.

O tomto přístupu by mohl vyprávět britský pracovník Červeného kříže Khalil Rasjed Dale, bohužel však o tu hlavu přišel. Jeho unesli ozbrojenci v pakistánské Kvétě v lednu 2012. A jelikož výkupné za něho nikdo nezaplatil, byl zavražděn a jeho tělo se vzkazem připíchnutým ke hrudi našla místní police ležet u silnice na konci dubna téhož roku. Opravdu si tohle pisatel přeje pro dvě holky? A vtrhnout chce kam? Vypálit Afghánistán, Pákistán, anebo jinou muslimskou zemi? ptají se Armádní noviny.

"Cestování je nebezpečné ze své podstaty, někdy více, jindy méně. Mně osobně dělají více starosti čeští turisté a turistky, kteří jezdí do Vysokých Tater a po tamních horách zvesela hopsají v lodičkách, sandálech a pranic nerespektují nařízení příslušné Horské služby. Ty dvě holky měly holt smůlu, že se dostaly do průšvihu. V jednom měli ovšem diskutující pravdu: Na každou cestu je nutné se připravit a rozmyslet si pořádně své možnosti, schopnosti a zvážit míru rizika. Jenže to platí jak pro pákistánské hory, tak pro břehy Orlíku," uzavřel svůj komentář Jiří Kalát pro Armadninoviny.cz.