Volyňští Češi mají na Ukrajině strach, chtějí zpět do vlasti

"Můžeme potvrdit, že jsme dopis (od zástupce rodin Volyňských Čechů) obdrželi," řekl na dotaz ČTK mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka, podle kterého se žádostí o přesídlení volyňských Čechů zpět do ČR už začal zabývat zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti ministerstva zahraničních věcí Karel Kühnl.

Mluvčí ministerstva zahraničí Johana Grohová ČTK řekla, že předsedkyně Spolku volyňských Čechů v Žitomirské oblasti zaslala ministerstvu e-mailovou zprávu, ve které požádala o urychlené přesídlení zhruba čtyř desítek rodin volyňských Čechů. "MZV ani zastupitelské úřady na Ukrajině nyní nemají informace o tom, které konkrétní rodiny či občané se cítí ohroženi aktuálním vývojem v zemi. Nicméně je připraveno na případný zvýšený nárůst žádostí o potvrzení příslušnosti ke krajanské komunitě reagovat," uvedla. Přesídlení rodin do Česka by podle Grohové mělo na starost ministerstvo vnitra.

Pomoc krajanům slibuje premiér Bohuslav Sobotka, uvedl Rozhlas.cz. „Podobným způsobem, jako jsme pomáhali při zajištění příznivého přijetí a integrace krajanů, kteří přišli třeba z rumunského Banátu nebo kteří už přišli předtím z Ukrajiny nebo z některých jiných oblastí na Balkáně, tak jsme připraveni pomáhat i v tomto případě," ujišťuje.

Podle jednoho z nejstarších v tuzemsku žijících Volyňských Čechů Antonína Holce z Uničova na Olomoucku, jehož rodina se vrátila zpět do Česka po druhé světové válce, by měl stát svým krajanům na Ukrajině pomoci. "Kdybych měl rozhodovat o tom, jestli se sem mají vrátit, tak bych určitě vzal každého Čecha zpět domů, protože tady se žije lépe. Na Ukrajině nic není a ještě je teď ohrožen život hospodářů i jejich rodin," řekl ČTK šestasedmdesátiletý Holec.

Na Ukrajině podle Holce v poslední době vzrostla kriminalita a člověk, který má nějaký majetek, se může snadno stát terčem útoku. Odhadl, že na Ukrajině žije až 20.000 Čechů a upozornil, že Volyňští Češi se při případném návratu do vlasti neobejdou bez finanční a materiální pomoci. 

Podle Holce na Ukrajině nebylo bezpečno už dávno před konfliktem s Ruskem. "Když jsme před třemi roky přijeli do původního Českého Malína, na jehož vypálení měli zřejmě podíl i banderovci, tak najednou přijeli policisté a že prý příznivci banderovců chystají nějakou akci. Museli jsme hned odjet pryč a naše autobusy doprovázela obrněná policejní auta," uvedl Holec.

Impulzem k odchodu na Ukrajinu byla svízelná hospodářská situace v českých zemích po prusko-rakuské válce. Amerika začala svou imigrační politiku omezovat, kdežto Rusko, které mělo s Rakousko-Uherskem společnou hranici, imigranty vítalo. Když v roce 1867 čeští delegáti vedeni Františkem Palackým a Františkem Rigrem dojednali s carskou vládou na Slovanském sjezdu v Moskvě možnost přesídlení českých osadníků na Volyň, nic již nebránilo odchodu mnoha Čechů do nových domovů. V prvních letech postupovala kolonizace velmi rychle, za deset let bylo založeno více než 100 obcí. Celkem se na Volyni usadilo více jak 45 tisíc Čechů.

Čekaly je velice těžké začátky. Přeměnit lesy v úrodnou půdu a vystavět nová obydlí, to vše vyžadovalo mnoho dřiny. Ovšem bylo nutno překonat i kulturní rozdíly a někdy až odpor místního obyvatelstva. Zejména díky píli a novým, modernějším zemědělským postupům si naši krajané brzy získali svou autoritu. Do počátku válečného období bylo známo 109 českých obcí, které do velké míry přispěly k hospodářskému rozkvětu Volyně, píše scvp.cz.