Referendum o vstupu Česka do EU dnes? Podívejte se na výsledky

Praha - Bezmála polovina občanů (46 %) je aktuálně spokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Podíl spokojených je nepatrně nižší než před rokem. Dvě třetiny občanů (67 %) přiznaly, že cítí sounáležitost s Evropou, cítí se být Evropany a 38 % lidí by chtělo mít dvojí občanství – ČR i EU. Pokud by se zcela hypoteticky u nás konalo znovu referendum o vstupu do Evropské unie, pro vstup by hlasovala polovina obyvatel (49 %). Většina veřejnosti (74 %) si nemyslí, že naše republika je schopna hrát v EU aktivní roli.

V rámci pravidelného monitoringu názorů české veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii se STEM rovněž zaměřil na samotnou spokojenost českých občanů s naším členstvím. Podle březnového průzkumu je s naším členstvím v EU spokojena téměř polovina občanů (46 %), většinou však jde o váhavější odpovědi „spíše ano".

Časová řada STEM, která zachycuje vývoj spokojenosti občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU, ukazuje, že pozvolné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivních pocitů. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až k minimální hodnotě v dubnu 2012. Rok poté došlo k opětovnému vyrovnání podílů lidí spokojených a nespokojených a letos je situace velmi podobná.

Většina české veřejnosti pochybuje o tom, že naše země je schopná hrát v Evropské unii aktivní roli a v unijním rozhodování uplatnit své stanovisko. Aktuálně si pouze čtvrtina občanů (26 %) myslí, že Česká republika dokáže být aktivní. Tento podíl je přibližně od roku 2011 prakticky neměnný, stále však nedosahuje hodnot z období 2006-2010, kdy se podíl souhlasných odpovědí pohyboval nad hranicí 40 %.

Psali jsme: EU je propadák: Důvěra Čechů klesla za deset let o polovinu Telička se zlobí na Česko: V EU máme pozici kverulanta  

Od roku 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie, zjišťuje STEM odpovědi na zcela hypotetickou otázku, jak by dopadlo hlasování v referendu o vstupu do EU, pokud by se konalo znovu. Původně většinový souhlas české veřejnosti postupně oslaboval, až na jaře 2011 došlo k vyrovnání podílů hlasů pro a proti. Během dalšího roku snižování podílu souhlasných odpovědí ještě pokračovalo a v roce 2013 se zastavilo. Aktuální průzkum potvrzuje zastavení tohoto trendu. Podíl lidí, kteří uvádějí, že by pro vstup znovu nehlasovali, je zhruba stejný jako podíl těch, kteří by pro vstup byli (51 % proti, 49 % pro).

Sounáležitost s Evropou jednoznačně cítí čtvrtina českých občanů, dalších 43 % „spíše". Jednoznačně ji odmítá desetina lidí. STEM sleduje tuto otázku od roku 2005. Tehdy, krátce po našem vstupu do Evropské unie, mělo pocit sounáležitosti s Evropou téměř 80 % našich občanů. Stejných hodnot dosahoval pocit sounáležitosti v době našeho předsednictví Evropské unii počátkem roku 2009. Od té doby se pocit evropanství mírně oslabil a od roku 2012 se podíl lidí pociťujících sounáležitost s Evropou prakticky nemění.

Názory na naše členství v EU a postoje k EU, které zde byly popisovány, jsou výrazně diferencovány podle vzdělání respondentů, materiálního zajištění, politické orientace a stranických preferencí občanů. Proevropští jsou častěji lidé s vyšším vzděláním (především vysokoškolsky vzdělaní), lidé z domácností v příznivé materiální a finanční situaci.

Z hlediska politické orientace mají k EU příznivější vztah především lidé pravicově orientovaní, konkrétně příznivci TOP 09, ODS nebo také hnutí ANO či KDU-ČSL. Protievropské postoje jsou naproti tomu charakteristické pro občany starší 60 let, resp. důchodce, pro osoby nižší úrovní vzdělání, levicově orientované a voliče KSČM.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie. Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.
Kamala Harrisová

Klíčové státy pro Harrisovou, ukazuje nový průzkum. Rozhodnuto ale není

Do listopadových prezidentských voleb v USA zbývá jen několik týdnů. Podle nejnovějšího průzkumu má viceprezidentka Kamala Harrisová těsný náskok před exprezidentem Donaldem Trumpem v šesti ze sedmi klíčových států, které jsou označovány jako tzv. swing states. V sedmém je souboj vyrovnaný, vyplývá z šetření agentury Bloomberg News a společnosti Morning Consult.

Více souvisejících

průzkumy EU (Evropská unie) referendum

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Petr Fiala

Premiér Fiala přiznal chybu ODS v zářijových volbách

Občanští demokraté podle premiéra Petra Fialy (ODS) udělali v kampani před zářijovými krajskými senátními volbami chybu. Fiala se domnívá, že měli - podobně jako opoziční ANO - udělat i centrální celostátní kampaň.

před 58 minutami

Zničená Ukrajina.

Západ potřebuje změnit rétoriku ohledně Ukrajiny. Jde o Donbas a Krym

Západní představitelé nutně potřebují změnit rétoriku. Ukrajinské území brzy bude terčem plnohodnotné ruské agrese tři roky a situace od podzimu 2022 nedoznala výraznějších změn. Je potřeba se zaměřit na to, jakou formu rusko-ukrajinského vyrovnání podpořit, abychom nemuseli sledovat válku ještě další dekádu – a aby tito lídři neztratili poslední zbytky veřejné podpory. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hasan Nasralláh

Záhada smrti Hasana Nasralláha. Tělo se našlo v nečekaném stavu

Na předměstí Bejrútu bylo nalezeno tělo nejvyššího vůdce militantního hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha. Obávaný terorista, který nepřežil páteční izraelský nálet, neměl žádná viditelná zranění, informovala agentura Reuters s odkazem na zdroje z prostředí libanonských bezpečnostních složek a zdravotníků. 

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.

před 3 hodinami

Ivan Bartoš

Bartoš potvrdil konec Pirátů ve Fialově vládě. Už je stanovený termín

Piráti v úterý opustí vládu i pětikoalici, oznámil končící vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Stane se tak po jednání stranického poslaneckého klubu. Podle Bartoše podají demisi ministr zahraničí Jan Lipavský a ministr pro legislativu Michal Šalomoun. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vesmírná loď Crew Dragon 2

NASA zahájila záchrannou misi pro posádku Starlineru

Odstartovala mise, která je důležitá pro uvízlou posádku lodi Starliner. Z mysu Canaveral na Floridě v sobotu odstartovala raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon společnosti SpaceX, na jejíž palubě jsou Američan Nick Hague a Rus Alexandr Gorbunov. Cílem je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). O zahájení mise informovala NASA. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Jannik Sinner

Zemětřesení v mužském tenise na spadnutí? WADA žádá dvouletou stopku pro světovou jedničku Sinnera

Když na letošním březnovém turnaji v rámci série ATP v Indiana Wells nalezli v těle aktuální světové jedničky mezi tenisty Itala Jannika Sinnera anabolický steroid klostebol, bylo jasné, že to od té doby kolem něj nebude jednoduché. Žádný zákaz startů a ani předběžně zastavenou činnost nedostal, což začalo vadit Světové antidopingové agentuře (WADA), která se v tomto případě obrátila na Sportovní arbitrážní soud (CAS) v Lausanne a žádá pro italského tenistu až dvouletý zákaz.

včera

včera

včera

včera

České královské korunovace. Jak probíhaly a jaký měly význam?

Královské korunovace patřily k vůbec nejdůležitějším ceremoniálům, který v sobě spojoval státnický i duchovní charakter. Jak tento akt probíhal a jaký měl význam? Kdy se konala první česká královská korunovace a kdy poslední?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy