Praha - Bezmála polovina občanů (46 %) je aktuálně spokojena s členstvím České republiky v Evropské unii. Podíl spokojených je nepatrně nižší než před rokem. Dvě třetiny občanů (67 %) přiznaly, že cítí sounáležitost s Evropou, cítí se být Evropany a 38 % lidí by chtělo mít dvojí občanství – ČR i EU. Pokud by se zcela hypoteticky u nás konalo znovu referendum o vstupu do Evropské unie, pro vstup by hlasovala polovina obyvatel (49 %). Většina veřejnosti (74 %) si nemyslí, že naše republika je schopna hrát v EU aktivní roli.
V rámci pravidelného monitoringu názorů české veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii se STEM rovněž zaměřil na samotnou spokojenost českých občanů s naším členstvím. Podle březnového průzkumu je s naším členstvím v EU spokojena téměř polovina občanů (46 %), většinou však jde o váhavější odpovědi „spíše ano".
Časová řada STEM, která zachycuje vývoj spokojenosti občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU, ukazuje, že pozvolné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivních pocitů. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až k minimální hodnotě v dubnu 2012. Rok poté došlo k opětovnému vyrovnání podílů lidí spokojených a nespokojených a letos je situace velmi podobná.
Většina české veřejnosti pochybuje o tom, že naše země je schopná hrát v Evropské unii aktivní roli a v unijním rozhodování uplatnit své stanovisko. Aktuálně si pouze čtvrtina občanů (26 %) myslí, že Česká republika dokáže být aktivní. Tento podíl je přibližně od roku 2011 prakticky neměnný, stále však nedosahuje hodnot z období 2006-2010, kdy se podíl souhlasných odpovědí pohyboval nad hranicí 40 %.
Psali jsme: EU je propadák: Důvěra Čechů klesla za deset let o polovinu Telička se zlobí na Česko: V EU máme pozici kverulantaOd roku 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie, zjišťuje STEM odpovědi na zcela hypotetickou otázku, jak by dopadlo hlasování v referendu o vstupu do EU, pokud by se konalo znovu. Původně většinový souhlas české veřejnosti postupně oslaboval, až na jaře 2011 došlo k vyrovnání podílů hlasů pro a proti. Během dalšího roku snižování podílu souhlasných odpovědí ještě pokračovalo a v roce 2013 se zastavilo. Aktuální průzkum potvrzuje zastavení tohoto trendu. Podíl lidí, kteří uvádějí, že by pro vstup znovu nehlasovali, je zhruba stejný jako podíl těch, kteří by pro vstup byli (51 % proti, 49 % pro).
Sounáležitost s Evropou jednoznačně cítí čtvrtina českých občanů, dalších 43 % „spíše". Jednoznačně ji odmítá desetina lidí. STEM sleduje tuto otázku od roku 2005. Tehdy, krátce po našem vstupu do Evropské unie, mělo pocit sounáležitosti s Evropou téměř 80 % našich občanů. Stejných hodnot dosahoval pocit sounáležitosti v době našeho předsednictví Evropské unii počátkem roku 2009. Od té doby se pocit evropanství mírně oslabil a od roku 2012 se podíl lidí pociťujících sounáležitost s Evropou prakticky nemění.
Názory na naše členství v EU a postoje k EU, které zde byly popisovány, jsou výrazně diferencovány podle vzdělání respondentů, materiálního zajištění, politické orientace a stranických preferencí občanů. Proevropští jsou častěji lidé s vyšším vzděláním (především vysokoškolsky vzdělaní), lidé z domácností v příznivé materiální a finanční situaci.
Z hlediska politické orientace mají k EU příznivější vztah především lidé pravicově orientovaní, konkrétně příznivci TOP 09, ODS nebo také hnutí ANO či KDU-ČSL. Protievropské postoje jsou naproti tomu charakteristické pro občany starší 60 let, resp. důchodce, pro osoby nižší úrovní vzdělání, levicově orientované a voliče KSČM.
Související
Trump těžce nese výsledky průzkumů. Realita je prý jiná
ANO by ovládlo volby, ODS se vrátila před STAN. Motoristé jsou na samé hraně
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám
před 1 hodinou
Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth
před 1 hodinou
Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi
před 2 hodinami
Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz
před 4 hodinami
Počasí o víkendu přinese do Česka další tropy
včera
Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát
včera
Kolaps zásobování, pokusy o sebevraždu. Námořníci na letadlové lodi zakotvené u Íránu tlak války nezvládají
včera
V muniční továrně nedaleko Říma došlo k masivnímu výbuchu
včera
Proč Trump zastírá fakta o Hormuzském průlivu? Nehodí se mu růst cen před volbami
včera
Dívali jste se na zatmění Slunce bez ochrany? Lékaři prozradili, jak poznáte, že máte poškozený zrak
včera
Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech
včera
OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu
včera
V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, nejméně jeden mrtvý
včera
Další vlna veder je tady. Extrémní počasí opět spaluje Evropu
včera
Co znamená podpis příkazu o vakcínách? Trump nemění očkování, ale důvěru v medicinský zázrak
včera
Babiš obešel Motoristy. Sucho začal řešit se svým bývalým ministrem
včera
Počasí beze srážek má důsledky. Nebezpečí požárů už se týká celého Česka
včera
Ruská armáda našla nový zdroj rekrutů. Studenti ze škol
včera
Rusko už nemůže válku ignorovat. Propad popularity Putina už reflektují i prokremelské průzkumy
včera
Počasí v Asii je tak extrémní, že se brambory doslova vaří v zemi
Východní Asii zasáhla rekordní vlna veder, která má vážné dopady na zemědělství, veřejné zdraví i infrastrukturu v Jižní Koreji, Japonsku, Číně či Hongkongu. Zvláště těžké škody hlásí jihokorejští zemědělci, kterým extrémní teploty doslova zničily úrodu přímo v půdě. V okrese Jang-gu na severovýchodě země horko proměnilo půdu v takřka rozehřátou troubu, kvůli čemuž sklizené brambory změkly a rozpadaly se jako uvařené. Podobně zasaženi jsou i pěstitelé vodních melounů a jahod v dalších částech země.
Zdroj: Libor Novák