Získá Babiš v eurovolbách 30%? Podívejte se na nový průzkum

Z toho modelu je patrné, že největší voličský potenciál má hnutí ANO, které má i největší podíl rozhodnutých voličů. Pokud by hnutí ANO dokázalo zmobilizovat maximálně i svůj voličský potenciál, mohlo by dosáhnout i na třiceti procentní volební zisk. Takový volební úspěch by však byl na úkor dalších kandidujících stran, mezi něž patří i ČSSD, o jejíž volbě uvažuje velká část váhajících voličů v kombinaci právě s hnutím ANO.

I přesto však ČSSD má šanci na druhý největší volební zisk. V závěsu za ČSSD se pak drží KSČM, která se může spolehnout na v podstatě nejstabilnější voličský elektorát.

ANO: 22,7%

ČSSD: 17,6%

KSČM: 12,8%

TOP 09: 6,1%

KDU-ČSL: 5,4%

ODS: 4,2%

Úsvit: 3,2%

Piráti: 1,8 %

Zelení: 1,6 %

Svobodní: 1%

LEV 21: 0,9%

DSSS: 0,9%

Vše se může změnit každým dnem

Zajímavý rozptyl voličského potenciálu je patrný u strany LEV 21-Národní socialisté. Jiří Paroubek, který stojí v čele této strany a je jejím lídrem pro nadcházející volby do Evropského parlamentu, vzbuzuje jako osobnost poměrně značné voličské rozpětí, které by teoreticky mohlo při využití maximálního voličského potenciálu a s přihlédnutím ke statistické odchylce znamenat i volební úspěch LEV 21. Jiří Paroubek je bezesporu výraznou osobností, která vzbuzuje negativní i pozitivní voličské emoce, což se může na jedné straně projevit překvapujícím návratem na politickou scénu, stejně jako jeho setrvání mimo ní. Právě volby do Evropského parlamentu mohou být ukazatelem zájmu voličů o návrat bývalé premiéra do aktivní politiky, v níž by byl nepochybně zárukou mediálního zájmu.

Na své lídry a volební převážně protievropská témata pak ve volbách do Evropského parlamentu vsází vedle ODS Strana svobodných občanů, Dělnická strana sociální spravedlnosti – NE diktátu Bruselu! či strana NE Bruselu – Národní demokracie. I přesto, že volební potenciál těchto stran aktuálně nepředstavuje hodnoty zajišťující vstup na kolbiště Evropského parlamentu, nelze ve vztahu k nadcházejícím událostem zcela vyloučit nárůst tohoto potenciálu, a to až k pětiprocentní hranici.

Vzhledem ke skutečnosti, že vrcholící předvolební kampaně a politické události zejména na Ukrajině mají každý den novou podobu, může část voličů i na mediální události týkající se voleb do Evropského parlamentu vyhodnotit všechny tyto události jako nutnost jít vyjádřit svůj názor a podporu i takovým politickým subjektům, které odráží nálady a momentální postoje části voličského spektra.

Právě vrcholící předvolební kampaně a nadcházející události mohou být voličskou motivací i pro podporu České pirátské strany, Strany zelených, Věcí veřejných, SNK Evropským demokratům či straně Republika. Je však otázkou, zda k volbám do Evropského parlamentu, které zaznamenávají absolutně nejnižší voličskou účast, přijdou voliči i takových stran, jejichž téma není vysloveně kontroverzní či jinak emocionálně vyhrocené, a které nemají vybudovaný dostatečně silný a voličský odpovědný elektorát, stojí v tiskové zprávě SANEP, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.