Souboj EU, OSN a NATO: Komu Češi důvěřují nejvíce?

Evropské unii důvěřuje přibližně polovina Čechů (49 větší nedůvěru. Ve srovnání s Evropskou unií je důvěra Evropskému parlamentu a Evropské komisi zřetelně nižší. Hodnocení těchto dvou institucí je zhruba stejné – Evropskému parlamentu důvěřuje 36 % dotázaných a Evropské komisi 34 %, převažuje zde nedůvěra nad důvěrou. Nedůvěru oběma institucím vyslovila necelá polovina dotázaných – 45 % českých občanů nedůvěřuje Evropskému parlamentu, 43 % Evropské komisy.

Vyjadřování důvěry evropskému prezidentovi a ministryni zahraničí je ovlivněno skutečností, že přibližně pětina populace (17 %, resp. 22 %) tyto evropské představitele nezná a další téměř pětina dotázaných na otázku nedokázala odpovědět a zvolila proto odpověď „nevím". To vypovídá o tom, že obě instituce, resp. posty, a jejich držitelé jsou českým občanům známy méně, než by odpovídalo jejich významu. Mezi těmi, kdo vyjádřili svůj názor, nicméně v obou případech celkově převažuje nedůvěra nad důvěrou. Nedůvěru oběma institucím vyslovila necelá polovina dotázaných – 45 % českých občanů nedůvěřuje Evropskému parlamentu, 43 % Evropské komisy.

Vyjadřování důvěry evropskému prezidentovi a ministryni zahraničí je ovlivněno skutečností, že přibližně pětina populace (17 %, resp. 22 %) tyto evropské představitele nezná a další téměř pětina dotázaných na otázku nedokázala odpovědět a zvolila proto odpověď „nevím". To vypovídá o tom, že obě instituce, resp. posty, a jejich držitelé jsou českým občanům známy méně, než by odpovídalo jejich významu. Mezi těmi, kdo vyjádřili svůj názor, nicméně v obou případech celkově převažuje nedůvěra nad důvěrou. Evropskému prezidentovi celkově důvěřuje 29 % dotázaných, 35 % dotázaných naopak vyjádřilo nedůvěru. Evropské ministryni zahraničí důvěřuje 27 % dotázaných, nedůvěru pociťuje 33 %.

Z hlediska sociodemografických charakteristik populace vyjadřují důvěru v EU jako celek statisticky významně častěji lidé deklarující dobrou životní úroveň své domácnosti (důvěru v EU jako celek vyjadřuje 60 % z nich). Naopak osoby deklarující špatnou životní úroveň vyjadřují důvěru EU pouze v 32 % případů. Zároveň častěji důvěřují EU sympatizanti politické pravice, a to v 60 % případů. Proti tomu osoby řadící se v politickém spektru na levici vyjadřují důvěru EU v 40 %. Podobné rozdíly můžeme sledovat také v případě dalších evropských institucí, kterým svou důvěru častěji vyjadřují lidé deklarující dobrou životní úroveň a řadící se na pravou stranu politického spektra. Nedůvěru naopak častěji pociťují sympatizanti politické levice a lidé považující životní úroveň své domácnosti za špatnou, uvedl Soc.cas.cz.

Důvěra v OSN je o něco vyšší než důvěra v NATO. OSN vyjádřilo důvěru celkem 67 % dotázaných, 19 % pociťuje nedůvěru. NATO má důvěru 63 % dotázaných, této organizaci naopak nedůvěřuje 25 % českých občanů. Rozdíly v důvěře těmto institucím se oproti předcházejícím rokům snižují. Stále ovšem převažuje vyšší důvěra k OSN oproti NATO, což může způsobovat vnímání těchto institucí, kdy NATO je považováno především za vojenskou organizaci.

Důvěra v NATO je statisticky významně častější u lidí s pravicovou politickou orientací, kde z těchto lidí vyjádřilo důvěru 75 % dotázaných. Z levicově orientovaných důvěřuje organizaci NATO 52 %. Podobná souvislost je také u hodnocení důvěry k OSN, kde z pravicově orientovaných důvěřuje 76 % dotázaných oproti 58 % těch, co se řadí na levici. I v případě těchto dvou organizací nalézáme rozdílné vyjadřování důvěry v souvislosti s hodnocením životní úrovně domácnosti. Z těch, co označují životní úroveň jako dobrou, důvěřuje OSN 75 % a NATO 72 %. Naopak ti, co označují životní úroveň za špatnou, vyjadřují důvěru těmto institucím méně, a to shodně ve 43 % případů.