Znalosti Čechů o europoslancích? Naprostá bída, ukázal průzkum

Praha - Nadcházející volby do Evropského parlamentu mají tradičně v ČR nejnižší volební účast. Jak ukázal exkluzivní průzkum společnosti SANEP, nezájem českých voličů o volby do Evropského parlamentu spočívá jak v celkově negativnímu postoji k činnosti europoslanců a jejich nemožnosti hájit na půdě EP zájmy ČR, tak i v neinformovanosti o činnosti europoslanců, ale i v tristní neznalosti českých europoslanců a eurokomisaře.

Podrobné informace o činnosti českých europoslanců na půdě Evropského parlamentu má pouze 11,4% dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace. Velice omezené informace má pak 19,5% respondentů.

S činností českých europoslanců je pak spokojeno v souhrnu pouze 15,7% dotázaných. Téměř třetina populace (30,4%) pak nemá na činnost českých zástupců na půdě Evropského parlamentu žádný názor. Nadpoloviční většina (53,9%) je však s činností českých europoslanců nespokojena.

Jakkoli je zřejmá většinová nespokojenost s činností českých europoslanců na půdě Evropského parlamentu, podrobnější znalosti české veřejnosti o jménech, počtech českých europoslanců je tristní.

Na otázku, kolik má ČR aktuálně v Evropském parlamentu svých zákonodárců, pouze 19,5% dotázaných uvedlo správné číslo 22. Po nadcházejících volbách ji pak bude mít ČR vzhledem k celkovému snížení všech europoslanců již jen 21. Nadpoloviční většina dotázaných však odpověděla (54,5%), že neví.

Všech 22 aktuálních českých europoslanců pak zná 0,8% dotázaných a pouze několik si jich dokáže vybavit 61,5% dotázaných. Nicméně i tato uvedená znalost může vyjadřovat spíš obecný pocit znalosti, několika jmen europoslanců, než faktickou vědomost.

To ostatně potvrzuje výsledek otevřené otázky, v níž měli respondenti uvést celé jméno, nebo alespoň příjmení aktuálního českého eurokomisaře, kterým je Štefan Füle. V této otázce se ukázalo, že 13,4% dotázaných je přesvědčeno, že aktuálním českým eurokomisařem je bývalý premiér Vladimír Špidla, který sice byl českým eurokomisařem, ale pouze do roku 2010. Dalších 8,9% respondentů uvedlo, že je aktuálním českým eurokomisařem Miloslav Ransdorf, který není eurokomisařem, ale europoslancem za KSČM. Správnou odpověď uvedlo pouze 7,1% dotázaných. Dalšími nejčastěji uváděnými jmény byl Remek, Zahradil, Falbr, Rojthová a Telička. Téměř polovina dotázaných (46,7%) pak uvedla, že neví.

V souhrnu 60% dotázaných pak sdílí názor, že čeští europoslanci nemohou na půdě Evropského parlamentu aktivně hájit zájmy ČR. Z tohoto většinového názoru pak může pramenit fatální nezájem českých voličů o volby do Evropského parlamentu.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie. Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.
Kamala Harrisová

Klíčové státy pro Harrisovou, ukazuje nový průzkum. Rozhodnuto ale není

Do listopadových prezidentských voleb v USA zbývá jen několik týdnů. Podle nejnovějšího průzkumu má viceprezidentka Kamala Harrisová těsný náskok před exprezidentem Donaldem Trumpem v šesti ze sedmi klíčových států, které jsou označovány jako tzv. swing states. V sedmém je souboj vyrovnaný, vyplývá z šetření agentury Bloomberg News a společnosti Morning Consult.

Více souvisejících

průzkumy europoslanci

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem

Ve Finsku příští rok vznikne nové severoevropské velitelství pozemních sil Severoatlantické aliance. Podle sdělení různých zdrojů z finské armády bude fungovat pod velením švédských důstojníků a vyšle Rusku „jednoznačný signál“. Velitelství se bude nacházet necelých sto kilometrů od rusko-finské hranice.

před 1 hodinou

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody

Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pro předčasný důchod se od úterý mění podmínky. ČSSZ upozornila na novinku

Od 1. října se upravuje jen jedna podmínka pro odchod do předčasného starobního důchodu, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nově bude pro předčasný důchod nutné získat alespoň 40 let pojistných dob. Tyto doby zahrnují nejen výdělečnou činnost, ale i náhradní doby pojištění. V průměru přitom mají důchodci, kteří odcházejí do předčasného starobního důchodu, 45 let důchodového pojištění.

včera

Povodně, ilustrační fotografie.

Ničivé povodně v našich zemích napříč historií

Naše země v historii zasáhlo mnoho přírodních katastrof včetně ničivých povodní. O těchto tragédiích nám zanechali podrobná svědectví doboví kronikáři. Kdy se Česko ocitlo pod vodou, jaké povodně byly nejničivější a jak se s nimi naši předci vypořádali?

včera

Rakouský Parlament je reprezentativní budova stojící nedaleko vídeňské radnice a Hofburgu na okružním výstavním bulváru Ringstrasse ve středu města. Budovu navrhl a její stavbu zrealizoval na konci 19. století architekt Theophil von Hansen s odkazem na starověké řecké stavitelství, což pozná i laik na první pohled. Před vstupem nelze přehlédnout fontánu a sousoší se sochou znázorňující Pallas-Athénu, bohyni moudrosti.

Rakouské volby poprvé vyhraje FPÖ, ukazuje exit poll. Kickl má šanci být kancléřem

Parlamentní volby v Rakousku poprvé vyhraje Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se ziskem přes 29 procent. Druzí skončí lidovci kancléře Karla Nehammera, třetí se umístí sociální demokraté. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany. Vyplývá to z průzkumu veřejnoprávní televize ORF, který byl zveřejněn po uzavření volebních místností. 

včera

Petr Fiala

Premiér Fiala přiznal chybu ODS v zářijových volbách

Občanští demokraté podle premiéra Petra Fialy (ODS) udělali v kampani před zářijovými krajskými senátními volbami chybu. Fiala se domnívá, že měli - podobně jako opoziční ANO - udělat i centrální celostátní kampaň.

včera

Zničená Ukrajina.

Západ potřebuje změnit rétoriku ohledně Ukrajiny. Jde o Donbas a Krym

Západní představitelé nutně potřebují změnit rétoriku. Ukrajinské území brzy bude terčem plnohodnotné ruské agrese tři roky a situace od podzimu 2022 nedoznala výraznějších změn. Je potřeba se zaměřit na to, jakou formu rusko-ukrajinského vyrovnání podpořit, abychom nemuseli sledovat válku ještě další dekádu – a aby tito lídři neztratili poslední zbytky veřejné podpory. 

včera

včera

Hasan Nasralláh

Záhada smrti Hasana Nasralláha. Tělo se našlo v nečekaném stavu

Na předměstí Bejrútu bylo nalezeno tělo nejvyššího vůdce militantního hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha. Obávaný terorista, který nepřežil páteční izraelský nálet, neměl žádná viditelná zranění, informovala agentura Reuters s odkazem na zdroje z prostředí libanonských bezpečnostních složek a zdravotníků. 

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.

včera

Bartoš potvrdil konec Pirátů ve Fialově vládě. Už je stanovený termín

Piráti v úterý opustí vládu i pětikoalici, oznámil končící vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Stane se tak po jednání stranického poslaneckého klubu. Podle Bartoše podají demisi ministr zahraničí Jan Lipavský a ministr pro legislativu Michal Šalomoun. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy