Génius, či podvodník? Jasnovidec z Čech prý věděl příliš, jeho mrtvolu znetvořili

Praha/Vídeň - Erik Jan Hanussen byl jednou z nejzáhadnějších postav meziválečné Evropy. Podle jedněch se jednalo o geniálního jasnovidce, astrologa a věštce, podle jiných o prohnaného podvodníka. Narodil se před 125 lety, 2. června 1889, ve Vídni jako Herschel Steinschneider. Jeho otec byl kočovný židovský herec prý původem z Prostějova.

Na počátku 20. let se Steinschneider vydával za novináře. Ve společenských rubrikách novin hledal informace o svatbách a pohřbech, chodil na ně a sliboval za úplatu zprávu do novin. Zálohu vyinkasoval, článek nikdy nenapsal, uvedl Rozhlas.cz.

V podobném duchu pokračoval na frontách první světové války, kde objevil netušené možnosti poněkud omezeného vojenského prostředí: za láhev koňaku mu voják od plukovní pošty prozrazoval obsahy dopisů – a mladý Hermann potom nadřízeným na základě takto získaných informací „věštil" budoucnost. Fungovalo to... Po válce si přivydělával jako autor článků do bulvárního tisku, kde odhaloval fígle okultistů, jasnovidců a iluzionistů. Záhy ale zjistil, že daleko víc peněz získá tím, když sám bude tyto fígle provozovat.

Věštěním si postupně získal popularitu a majetek, i když ne vždy se setkával s pochopením. Hanussen se usadil ve Varnsdorfu a několik let cestoval po českém pohraničí. Veřejná „jasnovidecká" vystoupení byla trvale vyprodána, stejně jako soukromé seance, při nichž věštil zájemcům budoucnost. V době, kdy se průměrný měsíční plat českého dělníka pohyboval kolem sedmi set korun, neváhali někteří lidé dát za takzvanou „individuální věštbu" pět set, někdy i tisíc korun. Čekali přitom několik hodin, než na ně přišla řada.

Koncem 20. let byl ale v Teplicích zatčen a obžalován z podvodů a pokusů o podvod. Obratný právník nejenže všechny Hanussenovy dluhy urovnal, ale dosáhl i osvobozujícího rozsudku.

Navázal kontakty i s nacistickým hnutím a podle některých autorů i samotným Adolfem Hitlerem. Začal sloužit nacistické propagandě a jeho vliv rostl. Hanussen údajně například předpověděl požár Říšského sněmu v roce 1933. Věděl toho ale příliš mnoho o příliš vlivných lidech. V březnu 1933 byla nalezena mrtvola v pokročilém stádiu rozkladu, bez dokladů a se znetvořenou tváří. Podle oficiální zprávy byl mrtvým mužem Hanussen. Jeho vrahy byly podle některých spekulací členové nacistické SA.

O jeho osudu byla napsána řada knih a natočeny filmy. Nejznámější je snímek Hanussen (1988) maďarského oscarového režiséra a scenáristy Istvána Szabóa. Hlavní roli v něm přesvědčivě ztělesnil charismatický rakouský herec Klaus Maria Brandauer.

Existence jasnovidnosti nebyla prokázána. Při prověřování schopností jasnovidců se vždy zjistilo, že jde o šarlatány, kteří své kousky provozovali s pomocí jiných osob. Známý je případ slavného jasnovidce Petera Popoffa, který ohromoval posluchače čtením jejich myšlenek a detailními znalostmi o jejich osobě, ale J. Randi ho odhalil jako podvodníka. Jasnovidci vždy selhali, když nabízeli, že zjistí místo, kde se nachází vrah, unesená osoba nebo ztracené dítě. Bylo také provedeno mnoho experimentů, které měly prokázat jasnovidné schopnosti. Pokud byl experiment proveden exaktně na seriózním pracovišti, byl výsledek vždy negativní: fyzika totiž nepředpokládá existenci další, dosud neznámé síly, žádné duchovní síly nebyly nalezeny, v lidském těle nebyl nalezen žádný jiný receptor kromě buněk oční sítnice, který by byl schopen vnímat světelné vlny. Před časem se sice objevila tvrzení, že takové receptory jsou i jinde na lidském těle, např. v kůži podkolenní jamky, ale nic takového se nepotvrdilo, uvedl sysifos.cz.

Související

Velký Blaník (zdroj: Dr. Ivan Rozkošný)

Záhada kolem bájného hradu na hoře Blaník. Podle pověsti tu dřímají rytíři

Pověst o blanických rytířích dřímajících v posvátné hoře, kteří v čele se sv. Václavem přijedou na pomoc české zemi, až jí bude nejhůř, zná snad každý. Zájemci o turistiku si vzpomenou i na místní nejmenší CHKO v České republice, případně rozhlednu na vrcholu Velkého Blaníku. Málo kdo už ovšem zná záhadu blanického hradu, jehož lokalizaci se dodnes věrohodně nepodařilo určit.

Více souvisejících

tajemství záhady historie Adolf Hitler

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

včera

včera

včera

18. srpna 2026 22:03

18. srpna 2026 21:06

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

18. srpna 2026 20:18

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy