Licence od ERÚ: Miliardář Zemek brání syny, zpucoval českou energetiku

Brno - Miliardář Zdeněk Zemek starší, který ovládá Z group steel holding, dnes u brněnského krajského soudu popřel, že by jeho synové při výstavbě dvou solárních elektráren v Chomutově porušili zákon. Podle něj jeho zaměstnanci "dřeli jako koně", aby obě elektrárny získaly licence pro provoz do konce roku 2010. Při první kontrole těchto zařízení pracovníci Energetického regulačního úřadu (ERÚ) podle Zemka sice našli v zařízeních drobné nedodělky, ty se ale podařilo záhy odstranit a při druhé kontrole 31. prosince 2010 elektrárny licence dostaly. Kvůli kauze je nyní z podvodu obžalováno deset lidí.

Zemek v roce 2008, tedy v době nástupu hospodářské krize, ovládal v ČR asi 40 firem zaměstnávajících asi 4500 lidí. S nástupem krize výroba všech firem poklesla o polovinu, a rozhodl se proto toto období překlenout výstavbou deseti solárních elektráren.

Potíže nastaly v elektrárnách jeho synů Alexandra a Zdeňka Zemkových Saša-Sun a Zdeněk-Sun v Chomutově. Dne 20. prosince 2010 je pracovníci ERÚ zkontrolovali a rozhodli nedat jim licence pro provoz, a to kvůli četným problémům. Solární panely nebyly podle nich osazeny všechny, některé nebyly propojeny, kabely nebyly zakopány v zemi a scházelo i další vybavení.

Jenže Zemek starší dnes soudu popsal situaci jinak. Podle něj šlo o drobné nedodělky. Zemkové přitom usilovali o to, aby obě elektrárny získaly licence pro provoz ještě do konce roku 2010. To jim dosud zajišťuje, že za megawatthodinu dodanou do veřejné sítě dostávají, a po dobu celkem 20 let by dostávat měli, 12.150 korun. Pokud by licence byly vydány až po 1. lednu 2011, výkupní cena by se změnila na 5500 korun za megawatthodinu.

Aby se licenční řízení mohlo po 20. prosinci uskutečnit do konce roku 2010 znovu, vložil se do věci Zemek starší. Přes známého podnikatele Františka Trubačíka se spojil s tehdejším šéfem odboru licencí ERÚ Luďkem Pražákem a pak osobně jednal i tehdejším šéfem ERÚ Josefem Fiřtem. Hrozil soudním sporem, v němž by jeho firmy mohly žádat ušlý zisk po státu. Žádal, aby se licenční řízení konalo znovu. To se stalo údajně na pokyn Fiřta 3l. prosince a elektrárny licence dostaly v poslední chvíli.

Psali jsme: Udělení licence solárním elektrárnám? Byl jsem v šoku, říká právník ERÚ  

Zemek starší dnes soudu řekl, že to byl pro něj šok, když elektrárny již při prvním řízení licence nedostaly. Teprve později se zjistilo, že v něm byla pracovníkům ERÚ předložena falešná revizní zpráva o bezpečnosti rozvodů v elektrárnách.

Miliardář soudu řekl, že fotovoltaika není tak výnosným obchodem, jak se o ní mluví. Stavba Saša-Sun a Zdeněk-Sun přišla na 1,4 mld. korun, přičemž s návratností této investice počítá asi po 17 letech provozu, přičemž je nyní "krajně nejisté" jaká bude za tuto dobu hospodářská situace v ČR.

Zemek starší při svém výslechu kritizoval poměry v české energetice. "V Itálii, Německu nebo Francii dostali majitelé nově vznikajících elektráren půl roku do změny ceny, aby mohli v klidu dostavět a řádně pak dostat licenci. My jsme na to měli jen několik týdnů," zdůraznil Zemek starší.

První sluneční elektrárna o výkonu 10 kW byla uvedena do provozu v roce 1998 na vrcholu hory Mravenečník v Jeseníkách (dnes je umístěna jako demonstrační zařízení v areálu JE Dukovany coby součást informačního centra).

Od roku 2000 zaváděl stát nástroje na podporu fotovoltaiky, a to jak podporou demonstračních projektů, tak podporou vývoje a výzkumu. Podpora vyvrcholila v roce 2010, kdy však bylo dosaženo nejvyšší míry disproporce mezi výší výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických instalací a náklady na pořízení fotovoltaických panelů. To mj. zapříčinilo obrovský boom výstavby fotovoltaických zařízení domácími i zahraničními investory. Stát musel v průběhu roku na doporučení ČEPS, a. s., podporu omezit, aby nestabilní fotovoltaické instalace nerozkolísaly elektrizační soustavu. Přesto se Česká republika stala koncem roku 2010 třetím největším provozovatelem fotovoltaických elektráren na světě.

Na Zemi je asi 22 milionů km2 pouští, které nelze využít ani v zemědělství, ani k chovu dobytka (Sahara, Kalahari, Atakama). Jejich obrovské rozlohy však mohou být alespoň zčásti využity k přeměně sluneční energie na elektřinu nebo k rozkladu vody na vodík a kyslík. Pro Evropu je nejblíže Sahara, která má rozlohu 7 milionů km2. Jednoduchý výpočet ukáže, že jen z jedné desetiny Sahary by dnešní technikou slunečních elektráren bylo možné získat asi 50 terawattů, což je 5krát více, než lidstvo potřebuje.

Elektrická energie ze solárních článků ze Sahary by se do Evropy mohla rozvádět přes Gibraltar. Jinou možností je využívat sluneční energii k rozkladu vody a vodík pak do Evropy dopravovat potrubím nebo ve velkých tankerech podobně jako zemní plyn, informuje server alternativni-zdroje.cz.

Související

Solární energie

Ministři skupiny G7 se dohodli na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů

Ministři životního prostředí a energetiky ze skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se na dvoudenním zasedání v Japonsku dohodli na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a vyzvali ke snížení spotřeby zemního plynu. Nestanovili ale termín pro postupné ukončení produkce elektřiny z uhlí. Potvrdili také závazek skupiny dosáhnout do roku 2035 plně nebo převážně dekarbonizované energetiky. Vyplývá to ze zveřejněného komuniké.

Více souvisejících

solární energie Energetický regulační úřad soudy

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 4 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 5 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Írán hlásí zásadní pokrok. S Ománem se dohodl na režimu v Hormuzském průlivu

Írán uvedl, že dosáhl dohody s Ománem ohledně schválené cesty pro komerční lodě přes Hormuzský průliv. Informovala o tom BBC. Podle Teheránu ale nebude bezpečný lodní provoz zcela zaručen kvůli aktivitám Američanů. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy