Nový trend v Česku: Cizinky jako hospodyně. Odborníci jejich pomoc vítají

"Potvrdili jsme si, že Češi si neradi pouštějí někoho do své domácnosti nastálo," uvedla Petra Ezzeddine z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Podle ní české domácnosti dávají přednost tomu, když zahraniční pracovnice docházejí na úklid či na hlídání. Chůvy a hospodyně žijí hlavně v rodinách cizinců a movitějších Čechů.

Na výzkumu se podílelo Sdružení pro migraci a integraci (SIMI), organizace Člověk v tísni a experti z národohospodářského ústavu Akademie věd a fakulty humanitních studií. Odpovídalo jim 104 žen z 16 států. Ezzeddine zdůraznila, že výsledky není možné zobecňovat. I tak jsou ale důležité, protože jsou vůbec první, podotkla. Podle Magdy Faltové ze SIMI většina migrantek, které přijely do ČR, na začátku svého pobytu v nějaké domácnosti pracovala.

Podle Viléma Semeráka z centra pro ekonomický výzkum CERGE-EI národohospodářského ústavu migrantky, které pracují v domácnostech, pro českou ekonomiku žádnou zátěž nepředstavují. Naopak pomáhají řešit řadu problémů. Pečují o děti, pro něž není dost školek. Starají se i o starší lidi, pro které zas nejsou pečovatelky. Ezzeddine podotkla, že Česko bude opatrovatelky pro seniory stále víc potřebovat, česká společnost totiž stárne.

Semerák dodal, že migrantky vytvářejí také zázemí v domácnostech zahraničních manažerů a podnikatelů, kteří by bez této pomoci v Česku nejspíš nežili. Regulace by mohla proto spíš uškodit, míní expert.

Průměrný věk uklízeček a hospodyň z ciziny je 36 let. Zhruba 66 procent dotázaných mělo středoškolské vzdělání a 26 procent vysokoškolské. Do Česka se 63 procent žen vypravilo kvůli penězům. U 45 procent hrálo roli i to, že mají v ČR rodinu. Pro část žen, a to hlavně z postsovětských zemí, byla důležitá i lepší zdravotní péče a větší bezpečí pro rodinu.

Téměř polovina migrantek se k odchodu do ČR odhodlala sama, u dvou pětin žen rozhodli příbuzní či manžel. Čtvrtina žen si povolení a administrativu vyřídila úplně sama, 58 procentům pomohli přátelé a rodina, ve 12 procentech případů vše obstarala agentura.

Celkem 39 procent cizinek pracovalo v domácnostech bez oficiální smlouvy, 46 procent ji mělo. Pětina žen byla OSVČ. Téměř všechny pracovnice ale měly zdravotní pojištění.

Cizinky v domácnostech uklízejí, myjí okna, žehlí, vaří, pečují o děti, pomáhají jim s učením a vodí je do školy a do kroužků, starají se o zahradu i domácí zvíře. Opatrují seniory a dělají rehabilitaci. Víc než pět aktivit vykonávalo 35 procent žen, dalších 35 procent mělo dva až čtyři úkoly.

S vyžadováním přesčasů se setkalo 46 procent dotázaných. Víc než třetina žen měla problém s nastavením pracovní doby. Celkem 28 procent migrantek zažilo přehnané stížnosti na svou práci. S neproplácením přesčasů mělo zkušenost 27 procent žen, desetina pak s nevyplácením mzdy. Potíže se získáním volna znalo 17 procent žen. S platem jsou spokojeny skoro dvě třetiny dotázaných, čtvrtina migrantek je nespokojena.