Praha plánuje mnoho pomníků: Lidí se ani neptá, smysl některých není jasný

Před deseti dny se v Praze 6 odhalovala busta ruského básníka Puškina, radnice ji také dostala darem, opozice přijetí daru vyčísleného na více než milion korun od Rusko-české smíšené obchodní komory kritizovala.

Minulý týden ruský podnikatel Ruslan Bajramov předal planetáriu ve Stromovce bustu prvního kosmonauta Jurije Gagarina - jeho sochy vyváží do celého světa. Podle vedení planetária nelze akci, jíž se zúčastnili ambasadoři obou zemí, vnímat politicky.

Přestože sochy zaplňují veřejný prostor, často se k jejich záměru lidé nemohou vyjádřit a dozví se o nich, až když stojí. "Většina pomníků vzniká bez zájmu o profesionální konzultace České komory architektů. Praha 6 spolupráci s ČKA přímo odmítla," řekl ČTK vedoucí pracovní skupiny ČKA pro soutěže Petr Lešek.

Ze soutěží konzultovaných komorou vznikly třeba pomníky obětem komunismu v Praze na Újezdě nebo v Liberci. 

Praha 6 přesto v současnosti sochami nešetří. Začátkem září by měl být v Dejvicích odhalen pomník fyzikovi Nikolu Teslovi - ten má jako jeden z mála nefigurativní podobu a nápad. Jeho motivem je stylizovaný elektrický výboj jako hybná síla a základní kámen Teslových vynálezů a jako nástroj jeho proslulých prezentací. Autory jsou sochař Stefan Milkov a architekt Jiří Trojan.

Zatím bez realizace jsou další dva pomníky. Pomník Žofie Chotkové by měl stát u Písecké brány. V případě pomníku Marie Terezie, který by měl po dostavění tunelu Blanka stát v novém parku u Prašného mostu, porota vítěze nevybrala. Většina návrhů se držela figurativní formy. Souvislost těchto postav s Prahou 6 zřejmá není.

Již letos či příští rok by měl v Praze stát nový pomník Janu Palachovi. Plastika symbolizující plameny, které po odvážném protestu studentovi v roce 1969 přinesly smrt, stála v 90. letech v dřevěné podobě na Hradě. Ocelová skulptura amerického architekta českého původu Johna Hejduka by měla být na Alšově nábřeží. Sochu zaplatí město, jemuž Heyduk svůj projekt daroval.

Další z památníků, jehož autor se nebojí abstrakce, by měl být v říjnu odhalen na Letné a měl by připomínat básníka Rainera Marii Rilkeho. Ve Vysočanech chtějí v září odhalit pomník průmyslníkovi Emilu Kolbenovi.

Již přes rok shání peníze Spolek pro výstavbu sochy Václava Havla na realizaci plastiky mladé sochařky Barbory Daušové. Spolek pro sochu nemá místo, shromáždil třetinu peněz potřebných na bronz v životní velikosti.

Spolek je neziskový a jediným příjmem na běžný provoz spolku jsou dobrovolné příspěvky od členů, mecenášské dary od jedinců, případně i organizací. Jakýkoli finanční dar je přijímán pouze převodem na transparentní účet neziskové organizace. Seznam dárců, výše darů, druh a výše výdajů, veškerý tok peněz je onLine k dispozici na www stránkách transparentního účtu spolku. Fyzickým nebo právnickým osobám, které projeví zájem, vystaví spolek Potvrzení o daru nebo Darovací smlouvu.

Mezitím na Malé Straně vznikla Lavička Václava Havla. Historikové se ke klasickému pomníku Havla stavějí skepticky a říkají, že ho nejlépe připomíná jeho dílo, které by lidé měli číst, a tak jej činit stále živým.

Lavička Václava Havla je pamětním místem věnovaným Václavu Havlovi. Tvoří jej dvě křesla spojená kulatým stolem, jehož středem prorůstá strom. Budování Laviček Václava Havla je celosvětovým projektem, který inicioval velvyslanec ČR v USA Petr Gandalovič spolu s architektem a designérem Bořkem Šípkem. Záměrem tohoto projektu, koordinovaného a zaštiťovaného Knihovnou Václava Havla, je vytvoření sítě míst ve veřejném prostoru, jež mohou přispět k setkávání a vedení skutečného dialogu – míst, kde bude možné diskutovat a přemýšlet v duchu ideálů a životních postojů Václava Havla, informuje web vaclavhavel-library.org.

První Lavička Václava Havla na území České republiky byla umístěna na Maltézském náměstí v Praze dne 1. května 2014, v den 10. výročí vstupu ČR do EU. Slavnostního ceremoniálu, který se nesl ve velmi přátelské a bezprostřední atmosféře, se z čestných hostů zúčastnili: Dagmar Havlová, ředitelka Knihovny Václava Havla Marta Smolíková, primátor Tomáš Hudeček a Karel Schwarzenberg.

Historicky první Lavička Václava Havla byla slavnostně odhalena na půdě Georgetownské univerzity ve Washingtonu D.C. (USA) dne 3. října 2013 za přítomnosti paní Dagmar Havlové. První Lavičkou Václava Havla v Evropě se pyšní právě irský Dublin a to díky Billu Shipseymu, řediteli organizace Art for Amnesty.