Ptačí babyboom se v senátní zahradě nezdařil, letos opět bez pávat

Senátní paví rodinka zatím největší babyboom zažila před pěti lety, kdy se rozrostla o rekordních 16 pávat. Ani tehdy k tomu nepřispěl pár pávů bílých, kterým se potomstvo nedaří vyvést už léta. "Samec trpí chorobou spojenou s tím, že ho lidé krmí sladkým nebo slaným pečivem, které je pro něj naprosto nevhodné a zdraví ohrožující," vysvětlila Davidová.

Pávi podle ní mají profesionální a odbornou péči, jsou zvyklí na soužití s lidmi v zahradách či parcích, a nijak tedy netrpí přítomností příchozích. Návštěvníci by je však neměli krmit, neboť pávi dostávají speciální granule a také čerstvou zeleninu. Na reprodukci mohou pávů mohou mít podle Davidové spolu s kunami také kavky, které jsou pro mláďata či nevylíhnutá vejce pávů přirozenými predátory.

Počet opeřenců v zahradě zvyšují také dobrovolní obyvatelé zahradního jezírka - slípka zelenonohá a kachna březňačka. Zahanbit se nenechali ani mnozí šupinatí obyvatelé vodní nádrže - kapři, tolstolobici či karasové. Na své si přijdou i milovníci květin a stromů. Obdivovat mohou například jinan dvoulaločný, platan javorolistý nebo vinnou révu a z Turecka dovezené fíkovníky u zdi Valdštejnského paláce.

Valdštejnská zahrada je druhou největší ve vnitřní Praze. Od roku 1634, kdy ji nechal zbudovat Albrecht z Valdštejna v manýristickém stylu, získala podobu v duchu romantismu a později baroka. Návštěvníci v ní mohou obdivovat soubor devíti bronzových plastik, kopií díla nizozemského sochaře Adriana de Vriese, a unikátní salu terrenu, vyzdobenou freskami italského malíře Baccia del Bianca.

V rámci Kulturního léta se v zahradě každý čtvrtek konají koncerty. Druhou zářijovou neděli se pak v zahradě bude konat tradiční setkání senátorů s občany, které bývá spojené s drobným pohoštěním.