Se zaměstnáním je spokojeno 61% Čechů. Ale ty platy, zoufají si

Celkově zhruba tři pětiny pracujících (61 %) vyjadřují spokojenost se svým zaměstnáním, i když pouze pětina (19 %) se cítí být „velmi spokojena". Názor přibližně tří z deseti ekonomicky aktivních (30 %) je na pomezí spokojenosti a nespokojenosti. Nespokojených je dlouhodobě menšina, aktuálně tento pocit ze svého zaměstnání vyjádřilo 9 % pracujících, když 7 % se cítí „spíše nespokojeno" a 2 % jsou „velmi nespojena".

Ve srovnání s loňským rokem klesl o 5 procentních bodů podíl spokojených pracujících (odpovědi rozhodně + spíše spokojen), celkový podíl spokojených je tak srovnatelný jako v roce 2012. Podíl nespokojených zůstává v ekonomicky aktivní populaci dlouhodobě poměrně nízký a v žádném z šetření nepřesáhl úroveň jedné desetiny, uvedl Soc.cas.cz.

Vyšší úroveň spokojenosti zaznamenáváme u podnikatelů a živnostníků, kteří pracují jako samostatně výdělečně činné osoby, a u vedoucích a vyšších odborných pracovníků. Ve srovnání s těmito skupinami se u ostatních zaměstnanců výrazně snižuje podíl „velmi spokojených", a naopak roste podíl ve skupině „napůl spokojených" a objevuje se zde také určitá část nespokojených. Tato tendence se pak dále stupňuje jak u kvalifikovaných dělníků, tak u ostatních nekvalifikovaných dělníků.

Podíl spokojených pracujících roste spolu se stupněm dosaženého vzdělání, větší podíl spokojených najdeme také mezi obyvateli Prahy. Naopak mezi muži a ženami žádné statisticky významné rozdíly nejsou.

Vztahy na pracovišti jsou celkem necelými třemi čtvrtinami pracujících (72 %) hodnoceny kladně: 25 % dotázaných považuje atmosféru na pracovišti za přátelskou až důvěrnou, podle 47 % vztahy na pracovišti charakterizuje dobrá spolupráce, i když bez zvláštní osobní blízkosti. Jako chladné či případně napjaté a konfliktní vnímá klima na pracovišti přibližně pětina ekonomicky aktivních (21 %), 7 % zvolilo odpověď „nevím" nebo „netýká se".

Tři pětiny pracujících (60 %) se domnívají, že jejich měsíční příjem je menší, než by si zasloužili, z toho 19 % dotázaných má za to, že je dokonce mnohem menší, než by bylo adekvátní. O přiměřenosti finančního ohodnocení jsou naopak přesvědčeny necelé dvě pětiny pracujících (37 %), zatímco zanedbatelné 1 % dotázaných se považuje za příjmově nadhodnocené.

Výši svého výdělku nejčastěji pokládají za odpovídající jak vedoucí pracovníci a vyšší odborníci, tak podnikatelé a živnostníci. U ostatních zaměstnanců a především u dělníků naopak pozorujeme vyšší podíly respondentů, kteří jsou toho názoru, že jejich finanční ohodnocení není adekvátní. Mnohem méně zaplaceny, než si zaslouží, se častěji cítí ženy (tuto odpověď zvolilo 23 % žen a 16 % mužů), naopak lidé s vysokoškolským stupněm dosaženého vzdělání častěji svoji odměnu za práci hodnotí jako adekvátní.