Ebola řádí, pouhý dotyk je riziko. Mělo by se Česko bát? Odborník řekl víc

"Počty případů v Evropě budou zřejmě ojedinělé, velká epidemie nehrozí," řekl Prymula ČTK. Stejný názor vyjádřili dnes i přední evropští odborníci.

Prymula zdůraznil, že pokud lidé z důležitých pracovních důvodů musejí do Afriky jet, měli by se vyvarovat kontaktů s nakaženými. Vyloučit se ale nedá, že se dostanou do prostředí, kde nakažení lidé pobývali.

Nákaza se může přenést z předmětů, na nichž zůstaly stopy tělních tekutin pacientů. Jen výjimečně to může být z kýchnutí jako u chřipky. Infekce se přenáší krví a pohlavním stykem, virus je v semenné tekutině, a to i několik týdnů poté, co už člověk onemocnění překonal.

"Situace není teď o mnoho horší než dřív, případy eboly v Africe byly a nyní postupně narůstají. Panická vlna vznikla poté, co někteří lékaři cestovali letecky a zanesli nákazu do dalších zemí," připomněl Prymula. Ebola zabila v západní Africe na 700 lidí, další stovky bojují o život.

Ebolou se ve středu zabývala vláda. Zprávu o rizicích pro ČR dá hlavní hygienik ministru zdravotnictví Svatopluku Němečkovi (ČSSD) v pondělí.

"Nedá se vyloučit, že se může ojedinělý případ dostat i do Evropy. Může se to stát i v dohledné době. Na druhou stranu si myslím, že by šíření bylo mnohem omezenější, lidé by tu byli okamžitě izolováni," řekl Prymula s tím, že Česko má funkční model, jak šíření infekce zabránit. Pacienti by byli soustředěni v pražské Nemocnici Na Bulovce. Zatím ani není podle Prymuly nutné, aby všichni lidé na letištích byli kontrolováni, zda nemají horečku a další zdravotní obtíže, jako to bylo při epidemii SARS.

Rozpoznat nákazu v samém počátku není snadné, pacienta bolí hlava, klouby, má zvýšenou teplotu jako při běžné chřipce. Když se už nemoc rozvine v krvácivý stav, je okamžitá lékařská péče nezbytná.

Specifický protivirový preparát na ebolu není. Evropě ale má nakažený větší šanci než ve většině afrických zemí. Akutní fázi lze zvládnout na jednotce intenzivní péče. Nemocný dostává léky na bolest a proti horečce a krevní deriváty. Činnost selhávajících orgánů zastoupí přístroje. I přes veškerou péči může pacient zemřít. V Africe je u nezávažnějších případů úmrtnost až 90 procent, v průměru 60 procent. V Evropě by podle Prymuly mohla být vzhledem k větším možnostem péče o něco nižší.