V neděli Česko vydalo uprchlíkům z Ukrajiny 937 víz dočasné ochrany, téměř stejně jako před týdnem. Údaje dnes ministerstvo vnitra zveřejnilo na twitteru. Minulou neděli dostalo víza 975 lidí prchajících před ruskou invazí. Celkem dostalo víza od počátku války 343.215 uprchlíků, v Česku je jich ale zřejmě méně. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli řekl, že v Česku je nyní podle odhadů asi 200.000 uprchlíků.
Podle Rakušana Česko postrádá přesný přehled o tom, kolik lidí zemi opustilo, kvůli tomu, že není hraniční zemí schengenského prostoru. Lepší přehled by podle něj měly české úřady získat koncem května, kdy by měl být spuštěn celoevropský informační systém, do kterého budou mít přístup čeští policisté.
Ministerstvo vnitra chystá v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny zpřísnění kontrol běženců a přidělování sociální pomoci. Co se týče první humanitární dávky po příchodu do ČR, vnitro společně s ministerstvem práce vytváří systém, na základě kterého by dávka u lidí ubytovaných v zařízení hromadného typu mohla být nahrazena tím, že stát platí jídlo a veškeré zabezpečení. Podle Rakušana by se měla vláda příslušnými zabývat úpravami tento týden.
Vízum dočasné ochrany umožňuje uprchlíkům pobývat v zemi až rok a zároveň otevírá uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Cizinecké policii se za necelé tři měsíce trvání ukrajinsko-ruského konfliktu přihlásilo 241.804 lidí, v neděli jich bylo 1129. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kteří podle posledních statistik tvoří zhruba třetinu uprchlíků. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou jsou asi tři čtvrtiny žen.
Související
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Ústavní soud zrušil kontroverzní zákonnou úpravu, která umožňovala školám vypisovat pro děti ukrajinských uprchlíků oddělené termíny zápisů do základních škol. Soud konstatoval, že tato pravidla byla diskriminační a v rozporu s ústavním právem na vzdělání, které náleží každému bez rozdílu národnosti či státního občanství.
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.
před 56 minutami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.
před 1 hodinou
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.
před 2 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.
před 4 hodinami
Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se
Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.
včera
Vláda odmítla opatření k rostoucím cenám paliv kvůli válce v Íránu. Zabýváme se jen situací doma, prohlásil Babiš
Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání odmítla zavádět jakákoli mimořádná opatření v souvislosti s prudkým zdražením benzinu a nafty po vypuknutí války v Íránu. Na dotaz ohledně informací o dalším vývoji konfliktu Babiš odpověděl, že se zabývá pouze situací doma.
včera
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.
včera
Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování
Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.
včera
Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie
Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.
včera
Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.
včera
Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku
Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.
včera
Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky
Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.
včera
Cena ropy překonala hranici 100 dolarů za barel. Čeká se prudké zdražení paliv, zasedne G7
Cena ropy na světových trzích překonala hranici 100 dolarů za barel, což se stalo poprvé od roku 2022. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem pokračujících válečných operací na Blízkém východě. Podle ekonomických expertů se očekává, že tento vývoj povede k dalšímu zdražování pohonných hmot na čerpacích stanicích.
Zdroj: Libor Novák