Centrum pomoci Ukrajincům v Kongresovém centru odbavilo ve čtvrtek 2220 lidí

Centrum pomoci Ukrajincům v pražském Kongresovém centru odbavilo ve čtvrtek 2220 lidí. Bylo to o 545 méně než ve středu a zároveň nejnižší počet v tomto týdnu. Od začátku fungování bylo v centru, které je společné pro hlavní město a Středočeský kraj, odbaveno 43.830 lidí prchajících před ruskou invazí. Údaje zveřejnil dnes ráno na twitteru pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Část žadatelů o pomoc muselo centrum ve čtvrtek poslat do jiných asistenčních středisek. Autobusy do nich převezly 227 uprchlíků.

Pracovníci pražského centra ve čtvrtek zajistili ubytování pro 239 lidí prchajících před válkou. Vzhledem k nedostatku ubytovacích kapacit v hlavním městě našlo 105 z nich nouzové útočiště v tělocvičnách.

Na nouzové ubytování byla zatím předělána dvacítka tělocvičen v metropoli a další jsou připravovány. Ke středě v nich bylo podle ředitele pražských hasičů Luďka Prudila ubytováno zhruba 650 ukrajinských uprchlíků.

Primátor hlavního města Hřib ve čtvrtek řekl, že většinu uprchlíků tvoří ženy s dětmi. Z celkového počtu bylo registrováno 41,4 procenta dětí do 18 let, ženy od 19 do 65 let tvoří 44,6 procenta, dospělí muži 10,5 procenta a senioři 3,4 procenta.

Centra ve středních Čechách odbavila za čtvrtek 611 běženců, nejméně od pondělí

Středočeská centra pomoci ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami za čtvrtek odbavila 611 lidí, 97 běžencům zprostředkovala ubytování. Bylo to o 158 méně než ve středu a zároveň nejméně od pondělí. Od začátku fungování krajská centra pomoci mimo Prahu odbavila 13.840 Ukrajinců. ČTK to sdělil mluvčí hejtmanství David Šíma.

Asistenční centrum v Kutné Hoře za čtvrtek zaregistrovalo 157 uprchlíků, ubytování zajistilo 65 z nich. Na mladoboleslavské centrum se obrátilo 294 lidí, pro 25 z nich našli pracovníci centra i ubytování. V Příbrami to bylo 160, ubytování dostalo sedm lidí.

Kromě center v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami má kraj společné středisko s Prahou v Kongresovém centru na Vyšehradě. Za čtvrtek tam odbavili 2220 lidí, dalších 227 autobusy převezly do jiných krajských center. V Praze se od začátku fungování centra zaregistrovalo 43.830 lidí prchajících před ruskou invazí na Ukrajině. V Praze už uprchlíci využívají také nouzové ubytování v tělocvičnách.

Ve čtvrtek vnitro vydalo 7800 víz pro Ukrajince, od začátku války téměř 190.000

Ve čtvrtek ministerstvo vnitra vydalo 7831 speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí na Ukrajinu. Celkem je od začátku války dostalo 187.786 lidí. Na cizinecké policii, kde mají lidé 30 dnů na nahlášení od příjezdu do Česka, se zaregistrovalo 102.341 lidí. Ve čtvrtek jich bylo 3711. Údaje zveřejnilo vnitro na twitteru.

Na cizinecké policii nemusí svůj pobyt ohlašovat děti do 15 let, podle posledních údajů ministerstva vnitra je jich mezi uprchlíky zhruba čtvrtina. O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.

Senát ve čtvrtek schválil a prezident Miloš Zeman vzápětí podepsal tři zákony, které mají usnadnit přístup Ukrajinců k práci a ke zdravotnímu pojištění a jejich dětí do škol. První zjednodušuje postupy udělování oprávnění k pobytu pro ukrajinské uprchlíky. Oprávnění je podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání. Zákon také upravuje vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.

Podle další schválené předlohy budou moci příchozí z Ukrajiny pracovat bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. Uprchlíci získají příspěvek, takzvanou humanitární dávku 5000 korun, a to i opakovaně. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostat finanční příspěvek. Zatím se počítá s 3000 korunami na osobu a měsíc, nejvýše však 9000 korun za měsíc.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí více než tři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR zhruba dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.

Související

Juraj Blanár

Slovensko se také ozvalo. Ukrajinské útoky na Družbu řeší i s EU

Po Maďarsku se ozývá i Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer-SD) v nedělní diskuzní relaci na televizní stanici JOJ řekl, že ukrajinské útoky na ropovod Družba jsou v rozporu se slovenskými zájmy, ale neprospívají ani Kyjevu. Maďarský premiér Viktor Orbán si dokonce stěžoval v Bílém domě. 

Více souvisejících

Ukrajina uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

François Bayrou

Ve Francii se hroutí Bayrouova vláda

Francouzské menšinové vládě podle CNN hrozí, že v září padne. Tři hlavní opoziční strany se totiž vyjádřily, že nepodpoří hlasování o důvěře, které na 8. září vyhlásil premiér François Bayrou. Hlasování se týká jeho plánů na rozsáhlé rozpočtové škrty.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu mění strategii. I přesto, že Hamás schválil příměří

I přes to, že Hamás přijal návrh na příměří, Izrael zatím nereagoval. Premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že nařídil „okamžitá jednání“ o propuštění rukojmích a ukončení války za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Toto ticho a posun ve strategii vyvolávají zmatek u zprostředkovatelů i rodin rukojmích.

včera

Charkov po raketovém ostřelování

Nezlomný Charkov: Město, kde noční život bují navzdory ruským útokům

Z pohledu vojenského stratéga je jasné, že Charkov, dříve centrum vojenské výroby a akademického života, se proměnil ve válkou zasažené město, kde je válka neustále přítomná a cítit ji na každém kroku. Na rozdíl od relativně bezpečné a bohaté metropole Kyjeva, východoukrajinská města a samotný Charkov ztratily velkou část své populace.

včera

včera

Gaza

Izraelský nálet zabil v Gaze novináře z Reuters, AP a NBC

Útok izraelských sil na nemocnici Al-Nasser v jižní Gaze si vyžádal životy nejméně dvaceti lidí, z nichž čtyři byli novináři. Během incidentu, který se odehrál v pondělí, zahynuli Hussam al-Masri, který pracoval pro agenturu Reuters, Mariam Abu Dagga z Associated Press, Mohammed Salam z Al-Džazíry a Moaz Abu Taha z NBC. Další novinář agentury Reuters, Hatem Khaled, byl při stejném útoku zraněn.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Trumpův boj proti drogám: U pobřeží Venezuely zasahují americké torpédoborce

Boj proti drogovým organizacím v Latinské Americe dostává nový rozměr. Začátkem srpna americký prezident Donald Trump podepsal nařízení, které otevírá cestu k použití americké armády proti konkrétním latinskoamerickým zločineckým skupinám. Tento krok se rychle proměnil v realitu, když Spojené státy vyslaly tři torpédoborce s řízenými střelami do vod u pobřeží Venezuely. Jejich úkolem je zastavovat lodě s drogami.

včera

Armáda Velké Británie

Garance Ukrajině podobné jako článku 5: Jak by mohly vypadat v praxi?

Jedním z klíčových bodů pro budoucí mírovou dohodu na Ukrajině jsou takzvané bezpečnostní záruky. Tyto garance by měly mít podobný charakter jako článek 5 Severoatlantické smlouvy, který stanovuje, že ozbrojený útok proti jednomu členovi NATO je považován za útok na celou Alianci. Podle italské premiérky Giorgie Meloniové by se mohlo jednat o „model článku 5“, který by Ukrajině zajistil obranu v případě budoucí ruské agrese.

včera

Ilustrační foto

"A co Čína a EU?" Indie se ruské ropy nevzdá, prstem ukazuje na jiné

Indie bude i nadále nakupovat ropu od kohokoli, kdo jí nabídne „nejlepší podmínky“. Uvedl to indický velvyslanec v Rusku Vinay Kumar s tím, že priorita jeho země je ochrana zájmů 1,4 miliardy obyvatel. Toto prohlášení přišlo jen několik dní předtím, než má americký prezident Donald Trump uvalit 50% cla na Indii, včetně 25% penalizace za nákup ruské ropy a zbraní.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Dny bez proudu, nedostatek vody, ulice plné odpadků. Kuba se zmítá v ekonomickém kolapsu

Kuba se v posledním roce potýká s velkým ekonomickým a energetickým kolapsem. Zemi trápí dlouhé, až 20hodinové výpadky proudu, ale také nedostatek pitné vody a přetékající ulice plné odpadků, které nikdo nesváží. Podle oficiálních údajů se ekonomika propadla o 1,1 % v roce 2024 a podle latinskoamerické Komise OSN pro ekonomiku se letos propadne dokonce o 1,5 %.

včera

Wagnerovci

Wagnerovci v Africe končí. Rusko nahrazuje žoldnéře za Afrika Corps, může je lépe kontrolovat

Obávaná ruská žoldnéřská skupina Wagnerovci je v Africe nahrazována novým ruským uskupením, které je pod kontrolou Kremlu. Experti se domnívají, že jde o Afrika Corps, který je pod dohledem ruského ministerstva obrany. Rusko chce s největší pravděpodobností udržet svůj vliv na africkém kontinentu, ale pod formálnějším a lépe kontrolovatelným vojenským uskupením.

včera

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

EU by měla být imigrantům vděčná. Díky nim se vypořádala s nedostatkem pracovních sil

Předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová nedávno uvedla, že by na tom evropská ekonomika byla bez zahraničních pracovníků mnohem hůř. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že příchod zahraniční pracovní síly pomohl eurozóně absorbovat šoky, jako byly rostoucí náklady na energie a rekordní inflace, a přitom udržel růst a zaměstnanost.

včera

včera

Izraelská armáda

Bezpečno už není nikde. V Pásmu Gazy už se střílí i lidé, kteří si jdou pro jídlo

Nad městem Gaza, kde žije zhruba polovina obyvatel Pásma Gazy, se stále zintenzivňují izraelské útoky. Letectvo a tanky už několik dní bombardují okrajové části města, což vyvolává paniku a nutí některé rodiny k útěku. Podle svědků se v noci v oblastech Zeitoun a Šudžáíja ozývaly nepřetržité exploze, tanky ostřelovaly domy a silnice v sousední čtvrti Sabra a v severní Džabáliji bylo zničeno několik budov.

včera

24. srpna 2025 21:55

Fotbal, ilustrační fotografie

Sparta z českých zástupců jako jediná úvodní duel vyhrála. Olomouc a Ostrava budou doma dotahovat

Evropský fotbal má za sebou další pohárový týden, ve kterém opět i čeští zástupci hráli o postup do hlavní fáze některé z evropských klubových soutěží. Hned dva české kluby bojují o účast v Konferenční lize, přičemž jedním z nich je pražská Sparta. Jako jediná úvodní duel 4. předkola dokázala vyhrát, když před domácím publikem vyhrála nad FC Riga díky brankám Kuchty a Rrahmaniho, jenž pojišťovací branku vstřelil až v závěru zápasu. Další adept Baník Ostrava svůj duel ve slovinském Celje prohrál 0:1 s tím, že měl štěstí, že se nejednalo o prohru s větším rozdílem. Poprvé se pak v rámci předkol představila Olomouc, která však poznala tvrdou realitu, když na hřišti švédského Malmö prohrála vysoko 0:3.

Aktualizováno 24. srpna 2025 21:07

24. srpna 2025 20:11

Woody Allen

Woody Allen přijal pozvání na filmový festival v Moskvě

Legendární americký filmař Woody Allen se krátce před 90. narozeninami postaral o další kontroverzi. V Rusku se dnes měl zúčastnit filmového festivalu Moscow International Film Week. Neměl však být osobně přítomen v ruské metropoli. 

24. srpna 2025 18:58

Juraj Blanár

Slovensko se také ozvalo. Ukrajinské útoky na Družbu řeší i s EU

Po Maďarsku se ozývá i Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer-SD) v nedělní diskuzní relaci na televizní stanici JOJ řekl, že ukrajinské útoky na ropovod Družba jsou v rozporu se slovenskými zájmy, ale neprospívají ani Kyjevu. Maďarský premiér Viktor Orbán si dokonce stěžoval v Bílém domě. 

24. srpna 2025 18:02

Německý boj s migrací. Ministerstvo vyčíslilo, kolik stojí hraniční kontroly

Hraniční kontroly kvůli omezení nelegální migrace již stály Německo přes 80 milionů eur. Informovala o tom německá mediální skupina Funke na základě údajů německého ministerstva vnitra.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy