Česko udělilo ukrajinským uprchlíkům zatím 337.151 víz

Od začátku ruské invaze na konci února bylo v Česku vydáno přes 337 tisíc speciálních víz, která lidem prchajícím před válkou umožňují v zemi pobývat až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Mnoho uprchlíků Česko současně opouští, úřady ale nemají přehled o všech.

Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana 337 151 lidem z Ukrajiny, v úterý jich přibylo 1987. Cizinecké policii se přihlásilo více než 233 tisíc osob, 2524 jen za včerejší den. 

Nahlašovat se nemusí děti do 15 let, které podle posledních dat vnitra tvoří asi třetinu uprchlíků. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou jsou zhruba tři čtvrtiny žen.

Ministerstvo vnitra chystá zpřísnění kontrol uprchlíků přicházejících z Ukrajiny a přidělování sociální pomoci. Ministr Vít Rakušan (STAN) v pondělí uvedl, že jedná o změně peněžní pomoci pro uprchlíky, která nyní činí 5000 korun, aspoň částečně v naturáliích. Od příštího pondělí bude muset mít žadatel pro nárok na humanitární dávku v pase razítko dokazující, že překročil ukrajinskou hranici. Jde o kroky reagující na problémy spojené s migrací Romů z Ukrajiny. Mnozí z nich mají dvojí občanství a jako občané Maďarska nemají na pomoc v ČR nárok.

Rakušan bude kvůli romským uprchlíkům jednat se svým maďarským protějškem o rychlejších lustracích tak, aby nebyly formální a uměle neodsouvaly rozhodnutí o dočasné ochraně. S ukrajinským protějškem má dnes Rakušan on-line mluvit o organizovanému zločinu na Zakarpatí souvisejícím s migrací.

Romské organizace a zástupci Romů v radě vlády pro záležitosti romské menšiny žádají kvůli přístupu k romským uprchlíkům z Ukrajiny o krizové jednání vládní rady, stěžují si na nestandardní chování i projevy rasismu či diskriminace.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) vyzval vládu, aby vytvořila systém a začala rozdělovat ukrajinské uprchlíky rovnoměrně do všech krajů. Hlavnímu městu jinak podle něj hrozí kolaps a to, že bude muset kvůli přetíženosti zavřít své uprchlické centrum.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci víza

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy