Česko vydalo uprchlíkům doposud 324.857 speciálních víz, přinejmenším tolik osob uprchlo do země z Ukrajiny, kde již přes dva měsíce probíhá válka vyvolaná ruskou agresí. Konflikt začal 24. února.
Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana více než 324 tisícům lidí z Ukrajiny, v úterý jich přibylo 2035. Cizinecké policii se dosud přihlásilo 217 tisíc osob, 3071 jen za včerejší den.
Nahlašovat se nemusí děti do 15 let, kteří podle posledních údajů tvoří zhruba třetinu uprchlíků. Mezi dospělými Ukrajinci s dočasnou ochranou převažují s téměř 74 procenty ženy.
Uprchlíci musí od počátku týdne hlásit změnu adresy pobytu v České republice do tří dnů místo dosavadních 30. Stejně se zkrátila lhůta pro nahlášení u cizinecké policie po vstupu do Česka. Podle ministerstva vnitra to umožní například lépe využít ubytovací kapacity v jednotlivých obcích.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) splnilo prodloužení lhůty na 30 dnů svůj účel v době výrazně vyšších denních nárůstů počtu příchozích. V současné době je ale nutné, aby veřejná správa co nejdříve věděla o místě pobytu uprchlíků. Rakušan v polovině dubna uvedl, že se počet běženců v Česku ustálil na zhruba 300.000. Ministerstvo sice vydává další víza, někteří Ukrajinci ale z Česka odjíždějí. Přesné údaje o tom, kolik uprchlíků nadále zůstává v ČR. vnitro podle mluvčí Hany Malé nemá.
Ukrajinci prchající před ruskou invazí dostávají v Česku víza dočasné ochrany, která jim umožňují v zemi pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování. Víza mohou získat uprchlíci z válečných oblastí i lidé z Ukrajiny, kteří v Česku žijí s povolením k přechodnému pobytu.
Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z poloviny měsíce odešlo z Ukrajiny od počátku bojů přes pět milionů lidí. Devadesát procent uprchlíků z Ukrajiny tvoří ženy a děti a většina míří do Polska.
Související
Registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu začala. Týká se tisíců lidí
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 1 hodinou
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 2 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 3 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 4 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 6 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 7 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 8 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák