Finanční úřad nařídil daňovou exekuci na muže, poplatníkem daně ani nebyl

Na ombudsmana Stanislava Křečka se obrátil muž, který po prodeji bytu neoznámil finančnímu úřadu, že už v jeho územním obvodu nevlastní žádné nemovitosti. Dotyčný spoléhal na to, že stačí, když se k dani přihlásí nový vlastník. Úřad následně několik let vyměřoval daň oběma.

"Můj klient se od finančního úřadu dozvěděl o údajném nedoplatku až po šesti letech. Po celou dobu přitom daň řádně platil nový vlastník bytu, s vyměřenou daní jsme proto logicky nesouhlasili. Přesto finanční úřad nechal domnělou daň i s úroky strhnout exekucí klientovi z účtu," uvedla advokátka stěžovatele Eva Kantoříková.

S klientem se proti exekuci bránili správní žalobou a oslovili i ombudsmana. Ten ve svém šetření došel k závěru, že správce daně postupoval správně, když stěžovateli v letech 2014 až 2016 vyměřil daň podle té poslední známé, protože u něj neměl v systému informaci o tom, že už poplatníkem není. Podle zprávy z šetření ale bylo v rozporu se zásadou rychlosti, když finanční úřad podnikl první kroky k vybrání nedoplatku až s šestiletým odstupem v roce 2019. "Kvůli liknavému postupu správce daně stěžovateli po celou dobu vznikal úrok z prodlení. Pokud by navíc správce daně začal řešit úhradu nedoplatku dříve, eliminovalo by se riziko, že marně uplyne lhůta pro stanovení daně, ve které bylo možné v souladu se základním cílem správy daní závadný stav napravit," stojí ve zprávě o šetření.

Chybu podle ombudsmana udělal finanční úřad i při nařízení daňové exekuce. V té chvíli už totiž úřad měl informace o tom, že stěžovatel poplatníkem daně vůbec není, protože byt nevlastní. "Rovněž správce daně věděl, že daň již vybral od skutečného poplatníka a chystá se ji vybrat podruhé. Setrvávám na svém závěru, že vymáhání daně na stěžovateli bylo zjevně nespravedlivé a nezákonné," shrnul Křeček v závěrečném stanovisku.

Finanční úřad argumenty ombudsmana přijal a exekuční příkaz zrušil. Správce daně navíc vyplatil stěžovateli úrok z nesprávně stanovené daně a rozhodl se i prověřit plynulost postupu příslušného územního pracoviště při vymáhání nedoplatků na dani z nemovitých věcí.

Ombudsman v souvislosti s tímto případem upozorňuje, že prodejem nemovitosti povinnosti původního vlastníka nekončí. Pokud změnu neoznámí finančnímu úřadu, může se stát, že mu úřad bude i nadále vyměřovat daň z nemovitých věcí. Údaje na finančním úřadě totiž nejsou vždy automaticky aktualizované u jednotlivých poplatníků podle katastru nemovitostí. Kancelář ombudsmana tak na základě případu stěžovatele upozorňuje ty, kteří své nemovitosti v minulých letech prodali, a finančnímu úřadu prodej neoznámili, aby si ověřili, že o změně vlastníka příslušný finanční úřad ví.