Grygárek nezneužil pravomoc. Postup v Janouškově kauze mu nelze vyčítat, potvrdil soud

Obžaloba olomouckého vrchního státního zastupitelství Grygárkovi kladla mimo jiné za vinu, že nedal pokyn k řádnému objasnění podezření kolem Janouškových kont ve Švýcarsku. Švýcarská prokuratura dříve lobbistovi zablokovala tamní účty kvůli podezření z praní špinavých peněz v celkové výši dvou miliard korun, v roce 2010 ale případ odložila.

"Nebyly naplněny všechny zákonem požadované znaky skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, a proto jednání obviněného není trestným činem," konstatoval vrchní soud a ztotožnil se tak s názorem předsedkyně senátu pražského městského soudu Zuzany Zápalkové. Soudkyni zároveň pochválil za podrobný rozbor jednotlivých důkazů včetně svědeckých výpovědí.

V Grygárkově trestním spisu se podle obou soudů nenachází žádný přímý důkaz o tom, že se Grygárek v době jeho údajného zneužití pravomoci ve prospěch Romana Janouška s tímto lobbistou znal. Zápalková tak musela vycházet z Grygárkova tvrzení, že tomu tak nebylo a že se seznámili až v květnu 2010.

Vrchní soud souhlasil i se závěrem, že nebylo prokázáno, že by Grygárek nesplnil svoji povinnost vyplývající z jeho postavení náměstka vrchního státního zástupce.

"Byl totiž pouze jednou z úředních osob, které se žádostí o právní pomoc zabývaly, tuto věc neměl přímo na starosti, nebyl dozorujícím státním zástupcem, byť byl z pozice své funkce náměstka o vyřizování mezinárodní právní pomoci informován a vskutku byl také nejvýše postavenou úřední osobou při jednání se švýcarskými kolegy," zrekapituloval vrchní soud s tím, že Grygárkovo stanovisko ve věci se nijak nelišilo od postoje náměstkových kolegů.

"Vrchní soud v Praze v plné shodě se soudem prvního stupně dospěl ke zřetelnému názoru a zcela jednoznačnému závěru, že by jakýkoliv reálný průběh a výsledek případného hlavního líčení, konaného v této trestní věci, nemohl na shora vymezeném okruhu a charakteru opatřených důkazů a zejména na reálně očekávaném výsledku podobného dokazování cokoliv změnit," uzavřeli soudci.

Doplnili, že úkolem pražského městského soudu nebylo zkoumat, zda byl Grygárek poctivým státním zástupcem, zda se nezpronevěřil svému poslání a zda byl člověkem na svém místě. Měl pouze vyhodnotit, zda shromážděné důkazy prokazují, že se náměstek dopustil žalovaného skutku, a zda je tento skutek trestným činem.

O propojení Grygárka a pražského podnikatele Janouška v minulosti opakovaně psala média. Koncem roku 2011 vyšlo najevo, že Grygárek jednal s Janouškem v době, kdy pražské vrchní státní zastupitelství řešilo pět případů, jež se lobbisty týkaly. Exnáměstek čelil stíhání od konce roku 2013, vinu od počátku odmítal a opakovaně si stěžoval na průtahy v trestním řízení. Uvítal, když se věc posunula k soudu. Postup olomouckého státního zastupitelství označil za zlovolný a chce žádat stát o odškodné.