Nynější otevření vatikánských archivů z doby papeže Pia XII. (1939-1958) bude zajímavé nejen z hlediska holokaustu, ale například i vzhledem k tomu, jak se tento papež stavěl k událostem v poválečném Československu, míní historik Jaroslav Šebek. I on se do Vatikánu k bádání v těchto archiváliích na jaře chystá, zvědavý je mimo jiné na dokumenty týkající se poválečného odsunu německého obyvatelstva z Československa či papežových reakcí na utváření socialistického bloku v čele s Moskvou, řekl v rozhovoru s ČTK.
"Mě budou ve vatikánských archivech hodně zajímat vztahy Československa s Vatikánem po roce 1945, protože to je málo probádané téma, a také to, jak reagoval papež Pius XII. na odsun německého obyvatelstva," uvedl Šebek, který se specializuje na dějiny 20. století. Podle něj Pius XII. už v srpnu 1945 vyzýval k tomu, aby se při odsunu neuplatňoval princip kolektivní viny.
Podle Šebka byli prvními kritiky Pia XII. sovětští komunisté, kteří ho vnímali jako svého ideologického protivníka, takže o něm šířili negativní informace hned po válce. "První, kdo ho velmi negativně zobrazil v umělecké tvorbě, byl německý dramatik Rolf Hochhuth ve hře Náměstek v roce 1963, tedy až pět let po smrti papeže, jehož obvinil, že podlézal nacistům a neudělal nic pro záchranu Židů," řekl český historik.
Právě v 60. letech už byla publikována malá část dokumentů z nyní otvíraného archivu, která dokládala, že Pius XII. pomáhal tajnou diplomacií Židům i odpůrcům nacismu a fašismu. A zatímco někteří tohoto papeže kritizovali, jiní hovoří o tom, že jeho diplomatická metoda zachránila životy. Problém je podle Šebka i v tom, že tento papež odmítal veřejná vystoupení a sázel hlavně na metody tajné diplomacie.
Otevření těchto archivu může změnit pohled kritiků. "Myslím, že sám Vatikán počítá s tím, že negativní pohled na tohoto papeže by se mohl poněkud rehabilitovat a že se tím i odblokuje proces jeho beatifikace," uvedl Šebek jeden z možných důvodu, proč byly archivy zpřístupněny dříve než za obvyklých 70 let po smrti hlavy katolické církve. I když také archivy jeho předchůdce Pia XI. byly odtajněny o pár let dříve. "Je vidět, že Vatikán se nebojí historického bádání," míní Šebek.
Podle něj se Pius XII. stavěl kriticky k nacismu už ve 30. letech, kdy byl ještě jako Eugenio Pacelli státním sekretářem Vatikánu (de facto předseda vlády). "V té době také velmi tvrdě zkritizoval Velkou Británii a Francii za mnichovskou dohodu, za to, jak velmi snadno tyto země ustoupily Hitlerovi," uvedl Šebek.
Zajímavé budou pro historiky informace nejen o papeži Piovi XII., ale i o některých představitelích katolické církve, například o rakouském biskupovi Aloisi Hudalovi, který pomáhal po válce řadě nacistů, včetně Josefa Mengeleho či Adolfa Eichmanna, k útěku před spravedlností.
Vliv na rozhodnutí papeže Františka otevřít nyní tyto archivy měl podle Šebka i papežův dlouholetý přítel, argentinský rabín Abraham Skorka, který se stejně jako nynější papež, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, narodil v Buenos Aires.
Na otevření archivu tlačily zejména židovské organizace, a to i kvůli stále žijícím lidem, kteří přežili holokaust. "Zpřístupnění právě teď je důležité i proto, že jsme svědky nárůstu antisemitismu v Evropě," míní Šebek.
Registrace ke studiu zhruba 1,3 milionu archiválií, z nichž texty z let 1939 až 1948 jsou už kompletně zdigitalizovány, dostalo zatím na 150 badatelů. "Myslím, že povolení dostane i novinář, ale vždy je nutné doporučení od vědecké instituce, anebo od církevního hodnostáře, nejlépe od toho nejvyššího v dané zemi," vysvětlil pravidla Šebek, který se do vatikánských archivů znovu chystá jako badatel Historického ústavu Akademie věd ČR.
Související

Vatikán otevřel archivy z doby "Hitlerova papeže" Pia XII., bádání narušila epidemie koronaviru

Paktovala se církev s Hitlerem? Papež zpřístupní vatikánské archivy z doby 2. světové války
papež Pius XII. , Vatikán , archivy , historie , Jaroslav Šebek (historik) , Česká republika , sudetští němci
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 8 minutami

Ruský otec odsouzený v souvislosti s obrázkem dcery byl zadržen v Minsku
před 19 minutami

Pobrexitový paradox: Britové mají větší důvěru v EU než ve svůj parlament
před 31 minutami

Papež se nejspíš zotaví do Velikonoc, klinika je v obležení novinářů
Aktualizováno před 31 minutami

Ředitelka základní školy měla falešný diplom. Teď jí hrozí osm let vězení
před 1 hodinou

Prezident Pavel tři týdny po inauguraci navštívil Senát
před 1 hodinou

Tchaj-wan očekává méně tvrdou reakci Číny na schůzku prezidentky v USA
před 1 hodinou

V USA se při výcviku srazily dva vojenské vrtulníky
před 1 hodinou

Nafta v Česku je nejlevnější od loňského ledna, zlevňuje i benzin
před 2 hodinami

Předpověď počasí na víkend: Může ještě sněžit, ačkoliv bude nad nulou
před 3 hodinami

Velikonoce 2023: Suverénně nejdražší v historii. Češi utratí o 30 % více než loni a o 50 % více než průměrně v letech 2016 až 2022
před 3 hodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro se vrací do vlasti, řekl, že opozici vést nechce
před 3 hodinami

Hrdina Hotelu Rwanda, Paul Rusesabagina přiletěl do USA
před 3 hodinami

Firma vyrobila karbanátek z dávno vyhynulého mamuta
před 4 hodinami

Izrael podle syrských státních médií zaútočil raketami v oblasti Damašku
před 4 hodinami

Startují veletrhy zaměřené na zahradnictví a interiérový design v Praze
před 4 hodinami

Mrtvého člověka vytáhli z Labe u Chvaletic. Jde o pohřešovaného mladíka?
před 4 hodinami

Putin chce přijet do Turecka, otevře jadernou elektrárnu od Rosatomu
před 4 hodinami

Britský král Karel III. slíbil prohlubovat vztahy mezi Londýnem a Berlínem
před 4 hodinami

USA, Británie i Japonsko zkritizovaly rozpuštění barmských politických stran
Aktualizováno včera
Valné shromáždění OSN schválilo historickou klimatickou rezoluci
Valné shromáždění OSN přijalo klimatickou rezoluci požadující po Mezinárodním soudním dvoru (ICJ), aby určil právní povinnosti států pro boj se změnou klimatu. Za přijetí historické rezoluce vedla čtyři roky kampaň skupina 18 zemí v čele s ostrovním státem Vanuatu, který se už nyní potýká s důsledky oteplování planety. Soudní dvůr by mohl své poradní stanovisko vydat za zhruba 18 měsíců, píše agentura Reuters.
Zdroj: ČTK